Mario Power Tennis - tenisové RPG

Tenisová sezóna začíná právě probíhajícím Australian Open již opravdu na ostro a pokud chcete reklamní vsuvky v přenosech vyplnit rovněž tenisem, dobijte si pořádně své GameBoye.

Mario Power Tennis

Je vyloženým nošením dřívím do lesa stále opakovat něco o to, jak je Nintendo na některé své série patřičně hrdé, až je za každou cenu tlačí na úplně všechny vlastní platformy. K těmto exkluzivním značkám patří bezesporu i Mario Tennis, tedy série, která pomáhala startovat úspěšné sportovní hry od Nintenda. Proto dnes rozhodně nikoho nepřekvapí, že se objevuje i na GameBoyi Advance.

Po prvním spuštění hry na vás ale nevyjukne Mario, ale nutnost zvolit si pohlaví postavičky, se kterou budete nadále hrát. Poté se probudíte v pokoji, kde zjišťujete, že jste včera nastoupili do tenisové akademie, kde se budete učit samozřejmě hrát tenis. Aby toho ovšem nebylo málo, hned ráno se v akademii zjeví podivní hráči v maskách, kteří vyzvou zdejší instruktory k zápasu a všechny do jednoho je porazí, což pro všechny studenty představuje opravdový šok. Nejvyšší bossové akademie sice vědí, kdo se pod maskami ukrýval, ale ani za nic to nechtějí prozradit s tím, že se všechno dozvíte, pokud se dostanete do nominace akademie na nadcházející turnaj a tam zvítězíte. No může být pro vás coby absolutního bažanta něco jednoduššího?

Pokud by vám ovšem body získané v zápasech nestačily, a to určitě nebudou, je zde řada dalších možností, kterak své statistiky vylepšit.

Úvod do hry bude zároveň jistým rozčarováním pro všechny příznivce instantní akce, jelikož je nesmírně dlouhý. Pokud nebudete dialogy bleskurychle odmačkávat, nějaká ta desítka minut od vložení cartridge do vašeho prvního úderu do míčku uběhne. Nejprve jste totiž seznámeni s příběhem, vaše deblová partnerka (pakliže tedy hrajete s postavičkou mužského pohlaví) vám musí ukázat kde je kantýna a další podobné nezbytnosti. Až se ovšem dostanete k samotnému tenisu, nabírá hra přesně takové tempo, jaké jsme očekávali.

Jelikož začínáte jako úplný nováček, a tudíž nejste v žebříčku akademie hodnocen. Hráči jsou zde rozděleni do tří výkonnostních tříd, přičemž ve vašem prvním zápase bojujete o to, abyste se vůbec probili na poslední čtvrté místo nejnižší třídy. Poté vyzýváte hráče či deblové dvojice umístěné vždy o jedno místo nad vámi, čímž postupujete stále výš a vítězství nad nejvýše postaveným soupeřem znamená postup do vyšší třídy.

Samozřejmě že hrajete postupně proti stále tužším a tužším soupeřům, takže vaše výkony musejí mít vzestupnou tendenci. K tomu vám dopomáhá skutečnost, že za každý zápas získáváte body, které můžete investovat do vlastních tenisových schopností, takže si můžete vylepšit kupříkladu podání, sílu úderů nebo volej. Vylepšovat lze i fyzické parametry jako sílu nebo rychlost. Vzhledem k tomu, že součástí hry je i váš deblový partner, máte možnost investovat získané body i do něj, což dodává hře ještě více taktického náboje, protože pokud budete vylepšovat pouze sebe, bude váš partner slabým článkem deblové dvojice a je jasné, že sám všechno uhrát nedokážete.

S tím, že je Mario Tennis hratelnostně prakticky stále stejný, bohužel na GBA asi moc nezmůžeme.

Pokud by vám ovšem body získané v zápasech nestačily, a to určitě nebudou, je zde řada dalších možností, kterak své statistiky vylepšit. V prvé řadě jsou zde tréninkové kurty, na nichž vám instruktoři vysvětlí zásady různých tenisových technik a poté je prověří přímo na dvorci pomocí jakési minihry. Pokud se vám ji podaří splnit úspěšně, další nášup výkonnostních bodíků vás nemine. Vedle toho jsou zde i další minihry, které se spustí po dialogu s některým s přihlížejících zevlounů, který vás vyzve třeba na soutěž ve smečích nebo test podání. Všechny tyto záležitosti jsou prezentovány formou klasické tenisové hry s poněkud pozměněnými pravidly. A kdyby i to bylo málo, je zde fitcentrum, v němž můžete zvedat činky, běhat na pásu nebo se věnovat dalším činnostem, které z vás postupně udělají nejlepšího tenistu v celém vesmíru a vůbec.

Velmi uspokojivá je i samotná hratelnost, která je sice z předchozích Mariových tenisů již v podstatě notoricky známá, ale stále dokáže velmi uspokojivě udržet. I přes jednoduché ovládání a všem přístupné herní principy ale hra dokáže v rámci možností GameBoye vcelku slušně počítat i se základními tenisovými zákonitostmi jako kupříkladu umisťování podání v závislosti na postavení soupeře nebo v jaké situaci jak returnovat, díky čemuž se rozhodně nejedná jen o bezhlavou řezačku přes virtuální síť.

S tím, že je Mario Tennis hratelnostně prakticky stále stejný, bohužel na GBA asi moc nezmůžeme. Do značné míry to ale vyrovnává opět fakt, že ona hratelnost dokáže bez debat zaujmout stále i dnes a navíc se hra tentokrát dá označit vlastně i za RPG, a takových her se sportovní tématikou rozhodně nevídáme deset za rok. Mario Power Tennis je zkrátka opět velmi slušnou hrou, ale čekat, že při hraní samotných zápasů nabídne nějaké převratné novinky, by asi nebylo příliš na místě.

Ve dvou se to lépe táhne

Sportovní hry pod záštitou samotného slovutného Maria jsou vždy zárukou kvality a to i přesto, že díky prakticky stále stejné vizáži na první pohled vyloženě nenadchnou. Vždy ale dokáží přesvědčit přístupem k hratelnosti a zejména k multiplayeru, bez nějž by dané hry byly doslova poloviční. Kapesní verze Mario Power Tennisu samozřejmě není výjimkou a navíc se tu do sebe nemusíte pouštět pouze s profláknutými videoherními ikonami, ale i s „anonymními“ postaviškami. Po každém zápase, v němž postoupíte o příčku výše v žebříčku, se vám zpřístupní hráč či hráči, které jste právě porazili. Výběr postav tak v průběhu hraní roste velmi uspokojivě.