Pátek 22. října 2021, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 22. října 2021 Sabina

Mario Party DS – překvapivá zábava

Silvestrovské kolektivní delirium už má celé Česko za sebou, a tak je čas na další pořádnou party.
75

Mario Party DS

Platforma: DS
Výrobce: Intelligent Systems

  • Singleplayer není jen do počtu
  • Docela i dokáže motivovat k dalšímu hraní
  • Logické rychlíky
  • V zásadě pořád dokola to samé
  • Souboje s bossy se občas jeví zábavněji než samotná hra

Hlavní náplň hry v podstatě ničím nepřekvapí ani nenadchne, ale pár věcí kolem zajmout může. Pokud patříte k fanouškům logicých rychlíků, najdete zde krásný bonus navíc, pokud k nim nepatříte, snižte si hodnocení o 10-15 procent.

Herní karta

Mario Party DS

Mario Party DSPravděpodobně jsme to v dřívějších článcích a recenzích psali již několikrát: pokud existuje nějaký pádný argument pro všechny, kteří Nintendu předhazují, že neustále recykluje to samé, tak to musí být série Mario Party. Pro domácí systémy existuje již osm dílů této miniherní veselice, ovšem aby toho nebylo málo, tak si můžeme s nintenďáckými postavičkami na různých herních deskách zařádit už i na NDS. V tomto bodě bychom tak v zásadě mohli rovnou skončit, protože základní myšlenka celé série je známá více než dobře.

Málo platné, pořád je to zkrátka Mario Party.

Stejně jako předchozí díly je i Mario Party DS koncipována jako desková hra, kde se s Mariem, Wariem, Yoshim, Peach a zbytkem bandy pohybujete po herních políčkách na základě toho, jak vysoké číslo vám padne na „kostce“. Hra v základním nastavení trvá deset tahů, po nichž je za vítěze vyhlášen ten, kdo za tuto dobu Mario Party DSsebere nejvíce hvězd, jež se objevují náhodně na hrací ploše, respektive objeví se někde, kde zůstávají až do chvíle, kdy je někdo sebere a poté se další náhodně objeví na nějakém jiném místě. K jejich sebrání je ale potřeba vysolit z kapsy požadovaný počet mincí. Ty se se získávají (či ztrácejí) jednak zakončením tahu na políčku, na němž se nachází i „mincový“ bonus, a jednak, a to zejména, prostřednictvím miniher, kterých je zde několik desítek.

Minihra se spustí vždy v okamžiku, co svůj tah dokončí všechny zúčastněné postavičky, nebo tehdy, když některá postavička zůstane stát na jiném speciálním políčku, které minihru spustí. Další políčka obsahují například žetony, které po sebrání můžete umístit na některé ze standardních políček a díky nimž pak můžete sebrat soupeřícím postavám mince nebo hvězdy v případě, že na toto políčko některý Mario Party DSze soupeřů vstoupí, a máme tu i políčka, pod nimiž se skrývají obchody, kde si bonusy nebo power-upy (například dvojitý či trojitý vrh kostkou) můžete za mince koupit. Teoreticky to tedy vypadá docela dobře a na papíře se může zdát, že hra nabízí i vcelku slušné možnosti taktizování. Zdaleka ne vše, co se třpytí, je ovšem zlato.

Tvůrci tu umně připravili několik šikovných pastiček.

Vše výše napsané je sice ve skutečnosti pravda, ale málo platné, pořád je to zkrátka Mario Party. To mimo jiné znamená, že je hra v prvé řadě určena pro multiplayer, což je v případě NDS trošku problém. Když se k vám domů nahrne banda kámošů, tak není problém zapnout Wii nebo GameCube a dát si patričku, ale že by se k vám nahrnuli lidé, kteří si jen tak mimochodem donesou i NDS? A organizovaně svolat Mario Party DSdalší tři lidi jen proto, abyste si dali Mario Party DS? To už se spíš vyplatí ten mariáš. A v našich očích neobstojí ani argument, že zrovna přišel kámoš a měl s sebou NDS. Ve dvou to totiž zdaleka není tak dobré jako v plném počtu čtyř hráčů, kdy je mnohem více možností k zákeřnému taktizování, kdy koho vyzvat na souboj, a zároveň i značně větší šance, že se někdo chytí do vaší pasti. Zkrátka, myšlenka party hry se mnohem více než na konzole přenosné hodí na ty domácí.

Člověče, zlob se

Mario Party DS nabízí sice na jednu stranu poměrně slušné možnosti, jak své tahy promyslet a provést, ale na stranu druhou stojí až neuvěřitelně hodně na náhodě. To by nebylo zase až tak neobvyklé, ostatně to v reálu platí pro všechny hry, kde se hází kostkou nebo se třeba losují kartičky. V jistém smyslu je ale značně taktičtější i ta nejjednodušší z deskových her, kterou známe pod názvem „Člověče, nezlob se“ a která mimochodem pradoxně v případech, že se nedaří, dokáže vytočit k až patlogickému záchvatu zuřivosti. Vtip je totiž v tom, že v případě této hry disponujete na desce čtyřmi figurkami, a tak se můžete rozhodnout, se kterou po vrhu kostkou pohnete. V Mario Party ovšem ovládáte postavičku pouze jednu, čímž pádem po hození kostky nemůžete ovlivnit vůbec nic. Maximálně se tedy můžete na některém rozcestí rozhodnout, kam se vydáte, ale pokud žádná odbočka ve vašem aktuálním dosahu není, tak si zkrátka odskáčete stanovený počet políček, a i když již dpředu víte, že vás na konci čeká past, která vám sebere všechny hvězdy i mince a ještě vám uškvaří NDS ve výhni pekelné, tak s tím zkrátka neuděáte vůbec nic.

Mario Party DSZdá se ale, že si tohle všechno tvůrci uvědomili, a tak tu umně připravili několik šikovných pastiček. Tou první je poměrně slušně zvládnutý singleplayerový režim, kdy ostatní tři postavičky ovládá počítač. Zaprvé je totiž ovládá vcelku rozumně (přestože jsme se místy neubránili pocitu, že jim zcela jednoznačně nadržuje) a zadruhé jsou mezi jednotlivé kapitoly na herních deskách vsazeny souboje s bossy, které jsou vcelku zajímavé a zábavné i přesto, že po zjištění strategie, jak na ně, je to už vcelku brnkačka. Příběh je standardně jednoduchý – Bowser zmenšil všechny postavičky, které se utkávají na herních deskách o to, kdo vyzve na souboj právě zmíněné bossy, aby se v závěru utkal se samotným Bowserem. Souboje s bossy se ale odehrávají již v ryze akční rovině, a vzhledem k jejich zábavnosti se tak místy poskakování po hracích plochách jeví spíše jen jako nějaká nutná výplň.

Mario Party DSDruhou pastí pak jsou Mario Party body, které dostaváte za prakticky každý úspěch ve hře: za počet sebraných mincí nebo hvězd, za úspěchy v minihrách, za vítězství ve hře, za porážku bosse, zkrátka za kdeco. Na základě jejich počtu, který se neustále kumuje se pak odemykají nejrůznější předměty, z nichž nejvýznamnější jsou speciální ikonky, které si ve hře můžete ke svému profilu přiřadit – podle nich se totiž zejména v multiplayeru pozná, jak moc a jak úspěšně jste Mario Party DS hráli. Tedy ne že by to byl kdovíjaký zázrak, ale přinemenším na jedno další zahrání to motivovat dokáže.

V koutku se pak krčí třetí, nejpřekvapivější a pro mě osobně největší past na hráče, kterou je položka Puzzles. Jedná se o pětici logických rychlíků známých z předchozích Mario Party her, plus jeden zcela nový. V kostce řečeno se jedná o nejrůznější variace na Tetris, přičemž některé jsou lepší, jiné horší, ale záleží to Mario Party DSpochopitelně na vlusu či schopnostech toho, kterého hráče. Mě osobně asi nejvíce zaujala hříčka, kde se průběžně zužuje herní plocha a vedle sloučení stejných symbolů se dají herní kostky odpálit i tak, že jimi obestavíte bombu, která občas spadne dolů v kombinaci s nějakou jinou kostkou. Musím přiznat, že tato „puzzle sekce“ mě dokázala udržet rozhodně déle než samotný party základ hry. Kacířsky bych si tak na tomto místě dovolil nepatrný pokus o vnuknutí, že možná by stálo za to si tuto hru pořídit třeba již jen kvůli těm logickým rychlíkům, i když pochopitelně to by se jednalo již o značně extrémní případ.

Takže co nám z toho vychází? V zásadě se jedná o další recyklát již několikrát viděného, ale na druhou stranu má pořád co nabídnout. Jednak totiž zde singleplayer není jen vyloženě do počtu a jednak zde jsou zajímavé logické rychlíky, které, alespoň tedy v mém přpadě, dokázaly vcelku značně natáhnout žvotnost této hry.

Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

80 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 36 čtenářů

Témata: Vtip
  • Nejčtenější

RECENZE: Je to vůbec ještě legální? Úchylná Succubus šokuje za každou cenu

Novinka od autorů nechvalně proslulého Agony sice po herní stránce trochu vyspěla, stále se však opírá především o co...

Nejpopulárnější seriál současnosti vděčí za svůj úspěch i herní kultuře

Seriál Hra na oliheň vzal svět útokem. Na Netflixu si připsal nejúspěšnější seriálový start vůbec. Co je jeho receptem...

Lednice Xbox se okamžitě vyprodala, naštvaní lidé zahájili review bombing

Začalo to jako vtip, kterého se Microsoft obratně chytil. Nyní je z malé ledničky Xbox, která vypadá jako vlajková loď...

RECENZE: NHL 22 je po dlouhé době hokej, který si zaslouží vaše peníze

Příchod nových konzolí konečně vlil dlouhodobě upadající hokejové sérii od Electronic Arts čerstvou krev do žil. Hra...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli zákazu v Německu si Dying Light digitálně nekoupí celá Evropa

Čerstvě vydaný port zombie akce Dying Light pro konzoli Switch sice sbírá pozitivní reakce, v digitální distribuci si...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

  • Další z rubriky

RECENZE: Half-Life: Alyx posouvá žánr akčních her na novou úroveň

Fanoušci herní série Half-Life se po dlouhých letech čekání dočkali dalšího titulu. Stejně jako druhý díl bořil...

RECENZE: V Tribes of Midgard musíte zajistit přežití vikinské vesnice

Sympatická směsice žánrů, která je sice zasazená do vcelku okoukaného prostředí, ovšem na zábavnosti jí to neubírá....

RECENZE: Remake Destroy All Humans! je stejně tak praštěný jako originál

Patnáct let stará akční adventura Destroy All Humans! se dočkala moderní grafiky, jinak zůstalo vše při starém. Obstojí...

RECENZE: Marvel’s Iron Man VR ukazuje omezení virtuální reality

Tony Stark se vrátil jako Iron Man do herního světa v titulu určeném výhradně pro virtuální realitu. To zní jako skvělý...

Přežili krizi i povodně. Dnes mají vyprodáno na půl roku dopředu

Podnikat začal Pavel Jech krátce po revoluci. Zažil vzestupy i pády, letos rodinná firma oslaví již třicet let na trhu....

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

ČEZ od ledna zdraží: elektřinu asi o třetinu, plyn o víc než polovinu

ČEZ od nového roku zdraží elektřinu i plyn. Podle šéfa energetické společnosti Daniela Beneše to může být asi třetina u...

Kvůli nárůstu cen na trhu končí další dodavatelé plynu a elektřiny

V pondělí ukončí dodávky všem odběratelům po firmě Bohemian Energy další společnost, tentokrát děčínská Kolibřík...

Rodině postavil dům za Prahou. Z obří obývací kuchyně se stal problém

Pan Jarda je původem z Uherského Brodu, ale již léta pracuje a žije v Praze. Pro svou lásku Alenu a jejich dvě děti...