RECENZE: Killzone: Mercenary je povinnost a živá voda pro PS Vita

Killzone: Mercenary je nejenom parádní akce, ale také hra, kterou přenosná konzole PS Vita od Sony tolik potřebovala. Pro fandy stříleček je takřka povinností.

Pokud o PlayStation exkluzivní sérii Killzone nic nevíte, nevadí. Hra se na populární sci-fi svět dívá z jiného úhlu pohledu. Z očí žoldáka, který plní rozkazy toho, kdo mu platí. Dějově se Killzone: Mercenary odehrává po událostech prvního dílu, a na své si tak přijdou i fandové původní trilogie.

Jakkoliv skvěle vizuálně vyprávěný příběh však není tím, z čeho Killzone těží. Je plný klišé a nepřekvapivých zvratů, v podstatě i bez silných momentů, přesto s působivě vykresleným herním světem.

Příběhové mise jsou rozkouskované do mnoha malých v částí, v nichž plníte zadané úkoly. Pokud selžete, přijdete o trochu herních peněz a zkoušíte to znova. Herní návrh balancuje mezi pohybem v koridoru a otevřeným prostorem. Palec nahoru si autoři odnášejí za vyladěné ovládání a jádro hry, tedy zábavné přestřelky.

Z umělé inteligence nepřátel je cítit, že se nechovají úplně roboticky, s přehledem se pohybují po scéně a schovávají za překážky. Přesto se pro lidský mozek chovají nepochopitelně. Neberou v potaz ostatní kolegy ve zbrani. Občas se k vám otočí zády, protože o vás "neví", nebo nereagují na masakr kolegů, protože nejsou v reakční vzdálenosti.

Přesto právě vymýšlení toho, jak zlikvidujete přesilu, patří k vrcholům hry. Řeč je samozřejmě o zbraních a do jisté míry i o způsobu boje. Můžete se vydat cestou tichošlápka, který obezřetně likviduje stráže, odstřelovače, či klasického Ramba. Ne vždy je to samozřejmě možné, výhodnější bývá přizpůsobit se prostředí dané mise.

Peníze získáváte prakticky za všechno, zejména tedy za likvidaci nepřátel. Velká paráda ovšem je, že hra nenásilně propojuje příběhové mise i hru ve více lidech. Nezáleží, v kterém módu hrajete, peníze jsou společné pro oba režimy.

S tím souvisí i elegantní přezbrojování. Zbraně nesbíráte po padlých nepřátelích, ale aktivujete u terminálů, porůznu roztroušených ve hře. Primární zbraň, sekundární, brnění a granát jsou klasiky.

Potřebnou hloubku hra získává se systémem van-guard, což jsou speciální předměty různých schopností. Tyto systémy poskytnou například naváděné rakety, kamufláž, letecký útok, štít a další. Přezbrojení na již koupenou zbraň stojí drobný poplatek.

Killzone: Mercenary se může opět opřít o vydařenou síťovou hru. K dispozici jsou tři módy: všichni proti všem, dva týmy proti sobě a týmové plnění úkolů. Hra se po vydání potýkala s technickými problémy v rámci on-line soupeření, nicméně více než 1GB záplata pomohla.

Problémů jsem se zbavil následovně: hru vždy před hraním ve více lidech úplně zavřu a znovu spustím. Poté jsem se s náhodným odpojováním či trháním již nesetkal.

Poslední zajímavostí je systém hodnocení, přetavený v podání hry v karty. Hra každý den přepočítává pořadí, další získáte z padlých protivníků.

Killzone: Mercenary není revoluční hra, ale v těch důležitých směrech vyladěná střílečka s několika dobrými nápady. A hlavně: hraje se zatraceně dobře.