Sobota 29. ledna 2022, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 29. ledna 2022 Zdislava

Jack The Ripper - Rozparovač je zpět!

  12:00
Na podzim roku 1888 došlo v chudinské čtvrti Londýna k brutálním vraždám prostitutek. Vrah, známý pod jménem Jack Rozparovač, jim uřízl hlavu a rozpáral břicho. Podařilo se nové hře zachytit hrůzu tehdejších událostí, či nikoliv?

Jack the Ripper Psal se rok 1888. Konec léta klepal na dveře, a špinavé uličky chudinské čtvrti Whitechapel se po večerech a nocích zaplňovaly zlověstnou podzimní mlhou. Z tradiční pohody nicotných pouličních krádeží a přepadení Londýn vytrhlo nalezení prostitutky Mary Ann Nicholsonové v kaluži krve na rohu ulice Bucks Row. Vrah jí uřízl hlavu a rozpáral nožem břicho. Město upadlo do paniky, noviny se předháněly v senzačních odhaleních, policie bloudila z jedné slepé uličky do druhé. Navzdory všemu vraždění pokračovalo, zakrvavená a znetvořená těla žen se objevovaly dál a dál, a o pachateli – pojmenovaném příznačně Jack Rozparovač – se začalo hovořit jako o nejbrutálnějším masovém vrahovi století.

Bohužel, adventura Jack the Ripper nezachycuje ze vší té hrůzy takřka nic. O zavražděnou prostitutku v ní nezakopneme ani náhodou, údajná místa činu jsou prostá jakýchkoliv stop po krvi nebo zločinu vůbec. K tělům zavražděných se nedostaneme dokonce ani v márnici a jediné, s čím si budeme muset vystačit, jsou pitevní zprávy popisující jen velmi stručně stav, v jakém byly oběti nalezeny. Jack the Ripper Po sadismu a hyenismu Jacka Rozparovače zde zkrátka není ani památky, a z nadějného krvavého hororu se tak stala obyčejná detektivka se slušnou atmosférou a zajímavým příběhem, který – ač situován do pozdější doby a na druhou stranu zeměkoule – mapuje události ve Whitechapelu s až překvapivou historickou přesností.

Už jsem se zmínil, že londýnský masakr ve své době značně „zpopularizovaly“ noviny a hrály tak v případu velmi důležitou roli mimo jiné proto, že právě s jejich pomocí vrah komunikoval prostřednictvím svých dopisů s policií a veřejností. Nyní máme možnost okusit, v jaké pozici tenkrát novináři možná byli. Je podzim roku 1901, a v chudinské čtvrti New Yorku nazvané Low Side District začíná docházet k vraždám nápadně podobným těm z Whitechapelu. Deník Daily Illustrated přináší o každé vraždě horké informace jen několik hodin po jejím spáchání, navíc doplněné autentickou ilustrací. Šéf konkurenčních novin New York Today je samozřejmě patřičně dopálen a přikáže vám, svému podřízenému Jamesovi Palmerovi, abyste se vraždami začali zabývat a každé vydáni novin obohatili krátkým sloupečkem o nově zjištěných informacích. Jack the Ripper Pustíte se tedy do pátrání a do psaní, začnete odhalovat skryté souvislosti a píchat do vosího hnízda tak dlouho, až k vám do redakce jednoho rána dorazí krví napsaný dopis: „Drahý Palmere, velice pozorně čtu vaše pravidelné články… o mé práci. Získal jste moji pozornost, mladíku.“ Podpis: Jack Rozparovač.

Teprve od tohoto okamžiku hra dostane jakýs takýs spád. Její pomalý rozjezd je spíše nudný, nic zajímavého se neděje veškerá činnost se soustřeďuje na obíhání několika lokalit v chudinské čtvrti a vyslýchání jejich obyvatelů. Zpočátku se totiž nemáte čeho chytit. Policie vás sice nechá nahlédnout do své stručné zprávy, ale to je asi tak všechno. Netušíte ani, zdali je řezník z New Yorku totožný s tím londýnským. Máte pouze podezření, které potvrdí až zmíněný dopis. Ve spolupráci s věhlasnou detektivní agenturou Pinkerten se dostanete k původní Rozparovačově korespondenci z Londýna, a následné porovnání písma vyústí v jednoznačný výsledek. Tím ale hra pochopitelně nekončí. Naopak – už nepůjde jen o shánění informací pro články. Rozhodnete se krvelačnou stvůru najít a zastavit jednou provždy.

Zajímavůstka: Dopis ze záhrobí

Dopis Jacka Rozparovače, 1. strana Následující dopis údajně obdržela Centrální zpravodajská agentura v Londýně dne 27. září 1888. Jeho věrohodnost byla zpochybňována až do chvíle, kdy vrah při svém dalším řádění splnil „slib“ z jeho závěru zmiňujícím se o uříznutí ucha. O existenci dopisu a jeho obsahu přitom v té době nikdo, kromě novinářů a policie, neměl ani tušení. (zdroj: Casebook: Jack the Ripper)

Drahý Šéfe,
Pořád jen slyším o tom, jak mě poldové chytili, a přitom ani nemají páru, kdo jsem. Ty jejich chytrácké výrazy ve tváři, když mluví o tom, jak jsou mi na stopě, mě vážně pobavily. Obzvláště ten vtípek o kožené zástěře mě pořádně rozesmál. Mám prostě spadeno na děvky a nepřestanu je párat, dokud mě nedostanou. Má poslední práce byla vskutku velkolepá. Dopis Jacka Rozparovače, 1. strana Ta dámička neměla čas ani pípnout. Jak mě jen můžou chytit? Miluju svoji práci, a budu v ní pokračovat. Brzy o mně a mých veselých hrátkách zase uslyšíte. Posledně jsem si načepoval trochu té červené tekutiny do flašky od piva, abych vám jí mohl napsat, jenže zhustla jak lepidlo a nedá se použít. Nevadí – červený inkoust ji docela obstojně nahradil. Ha ha! Při své další práci ufiknu dámičce ouško a pošlu ho poldům, aby se taky trochu pobavili. Zatím si nechte tenhle dopis pro sebe a až budu hotov, můžete jej pustit na světlo. Mám tak nádherný a ostrý nůž, že se chci pustit do práce hned, jak se naskytne první příležitost. Hodně štěstí.

S pozdravem,
Jack Rozparovač

Palmerovo pátrání je rozvrženo do zhruba dvou týdnů a každý den má svůj v podstatě stereotypní průběh – během dopoledne obíháte několik málo lokací a sháníte informace od obvykle nepříliš ochotných lidí, abyste pak v podvečer zasedli za psací stroj a napsali šéfem požadovaný článek. Poté, až se setmí, vyrazíte do ulic znova. Tytéž lokace, jako ve dne, si projdete i v noci, kdy je atmosféra o poznání silnější a dění napínavější. Jack the Ripper Zatímco za světla neexistuje nic, co by člověka dokázalo nadzdvihnout ze židle, v noci podbarvuje potemnělé uličky města takřka hororová hudba nebo naopak hrobové ticho, prořezávané zvuky blížících se kroků, opodál projíždějících kočárů nebo neuvěřitelně hlučné nadzemní dráhy. Obvykle jde samozřejmě jen o iluzi, ale nastanou i vysloveně infarktové situace. Když jsem například na opuštěném nádraží prohledal místo možného úkrytu vraha, byl jsem si naprosto jistý, že nikde kolem není ani živáčka. Pak jsem se najednou otočil, s úmyslem odejít z tohoto odporného místa někam do bezpečí, a přímo za mými zády stála černě oděná postava. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal.

S místy velmi dobrou atmosférou bohužel silně kontrastuje jednoduchá a tak nějak „prázdná“ hratelnost. Předně hraní neuspokojuje jednu z nejsilnějších lidských tužeb neustále objevovat něco nového. Ty hlavní lokace, jako je sídlo novin, policejní stanice, hambinec Blue Velvet nebo kabaret Red Chapel, jsou přístupné skoro od začátku a hra nás do nich bude nutit chodit takřka neustále za týmiž postavami, třeba jen abychom s nimi prohodili dvě, tři věty. Pak jsou zde místa činu, kde pro změnu nejde dělat či objevit vůbec nic, no a zbývá jen hrstka postupně se objevujících zajímavých míst, které se snaží vzniklou lapálii zachránit. Marně.

Jack the Ripper

Dalším sporným bodem je herní náplň. Nemohu si pomoct, ale v tomto směru mi Jack the Ripper spíš než adventuru připomíná interaktivní film. Sbírání a používání předmětů je zatlačeno do pozadí, na logické rébusy či hlavolamy zde prakticky nenarazíte. Dokonce ani prohledávání lokací nemá takovou váhu, jakou by mělo mít, jelikož interaktivní jsou na nich jen ty skutečně nejdůležitější objekty. Nejčastější činností ták zůstává to, co už jsem v recenzi několikrát zmínil: pobíhání mezi lokacemi, od jedné postavy ke druhé. Jenže ani dialogy nepředstavují nic, co by nějak výrazně vyčnívalo z průměru. Nejsou příliš bohaté ani větvené; zápisníček zobrazený v levém horním rohu obrazovky sice nabízí 3 témata, ale pokaždé stejná a obsah dialogů jim stejně neodpovídá, takže je tam vlastně naprosto zbytečný. Jednoduchým rozhovorům se navíc nedaří vyjádřit hloubku a vlastnosti postav, a tak je obtížně zaujmout k nim nějaký postoj nebo vztah. Pár světlých výjimek se ale naštěstí najde. Často budete své dedukce probírat s kolegou Paulem nebo inspektorem Carterem, no a pak je zde samozřejmě Abigail – půvabná irská pěvkyně vystupující v kabaretu Red Chapel, kterou Palmer navštěvuje velmi často (i z osobních důvodů) a jejíž vystoupení, a především pak nádherný zpěv, jsou jedním z nejkrásnějších zážitků z celé hry.

Zajímavůstka: Vraždy podle skutečného whitechapelského řezníka

Pitevni fotografie jedné z obětí Jacka Rozparovače Obsah tohoto infobloku bude možná někomu připadat nechutný či zvrácený, takže těm, kdož mají slabý žaludek, ho raději doporučuji nečíst. Pokud vás ale „postup práce“ Jacka Rozparovače zajímá, čtěte dál. Nuže: Vrah a oběť stáli čelem blízko u sebe. Když oběť zdvihla sukně, byla v pozici, kdy se nemohla bránit, a vrah ji začal škrtit tak dlouho, dokud neupadla do bezvědomí nebo přímo nezemřela. Poté Rozparovač opatrně položil bezvládné tělo na zem, hlavou po své levici. Následně oběti podřízl hrdlo z pravé strany k levé tak, aby ho krev nepotřísnila, případně oddělil hlavu od těla kompletně. V tento okamžik se pustil do zmrzačování. Obvykle oběti rozřízl celý hrudník až pod břicho a vypreparoval z něj nějakou „trofej“ – srdce, ledvinu nebo pohlavní orgány. Způsob, jakým těla „otevřel“ a s jakou pečlivostí s přesností orgány vyjímal, dovedl tehdejší specialisty k závěru, že vrah musel mít alespoň základní znalosti o lidské anatomii, nebo že byl dokonce přímo lékařem. Vzhledem k tomu, že nebyl nikdy dopaden, se tato domněnka nepotvrdila.
Zdroj: Casebook: Jack the Ripper.

Pohled na pěknou tvářičku Abigail je ovšem jedním z mála okamžiků, kdy budete vizuální vzhled hry… no, chtěl jsem říct „obdivovat“, ale to by bylo až příliš silné slovo. Francouzská společnost Galilea se totiž ani tentokráte nedokázala oprostit od použití prastarého herního enginu Virtools, Jack the Ripper který používal například jinak vydařený okultní thriller Post Mortem (jemuž je i z tohoto důvodu Jack The Ripper velmi podobný). Tradiční rozmazanost grafiky pseudo3D lokací (klasické předrenderované „bubliny“, v nichž se pohybem myši rozhlížíme o 360 stupňů) nezachrání ani vysoké rozlišení 1024x768, a o mnoho lépe nedopadly ani nízkopolygonové modely postav a interaktivních objektů. Nejsmutnější ovšem je mrtvý dojem, který ve vás herní prostředí zanechá. Když kupříkladu stojíte venku na ulici, slyšíte zvuky hlaholícího lidu nebo projíždějících kočárů, ale široko daleko kolem vás není ani živáčka. Naprosto směšně pak působí závěr vystoupení zpěvačky Abigail, po němž sice zazní bouřlivý potlesk, ovšem obecenstvo stále jen nečinně sedí a nikdo z něj nehne jediným prstem! Na animacích tvůrci zcela evidentně šetřili kde mohli, což se naneštěstí projevilo i na takřka neexistující úvodní a závěrečné videosekvenci. A to je především v druhém případě zcela neodpustitelné.

Jack the Ripper

Jméno „Jack Rozparovač“ se za posledních 115 let se stalo synonymem pro zlo a nenávist, při jehož vyslovení se každému vybaví násilí, krev a brutálně rozsápaná těla mladých žen. Pokud jste totéž očekávali od herního zpracování tohoto nesmrtelného a morbidního tématu, budete nepochybně zklamáni. Ze vší té hrůzy takřka nezůstal kámen na kameni. Žádné znetvořené mrtvoly, žádná krev, dokonce ani žádný sex nebo erotika, přestože se pohybujeme v prostředí hambinců a prostitutek. Jack the Ripper je hra, která by se mohla klidně prodávat i dětem řekněme od osmi let, protože v ní není nic, co by mohlo negativně ovlivnit jejich morální vývoj. Naštěstí se tvůrcům podařilo vcelku obstojně vystihnout alespoň atmosféru doby a díky mnoha souvislostem s případem ve Whitechapelu napsat napínavý a realistický příběh, který hráče dokáže zaujmout a udržet si jeho pozornost až do úplného konce. Ten se ale dostaví poměrně brzy (zhruba za deset hodin) a navíc vyústí v sice pochopitelné, ale naprosto neuspokojivé rozuzlení, které se tak pro mnohé stane smutnou tečkou za jen lehce nadprůměrnou hrou.

Jack The Ripper
Minimum: CPU 500 MHz, 64 MB RAM, 16 MB 3D karta, 1.6 GB HDD
Optimum: CPU 800 MHz, 126 MB RAM, 32 MB 3D karta
Multiplayer: ne
Další informace: preview / screenshoty / in-game video / demo
Výrobce/distributor: Galilea / Microids (Evropa), TAC (USA)
Distributor v ČR: n/a
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Skalpel, prosím. A zavři oči, brouku.
Hodnocení: (info) 60%

Autor:

CES 2022 - největší veletrh spotřební elektroniky

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas.

Další témata: Koronavirus  Omikron  Sonda Parker Solar Probe Dalekohled Jamese Webba 

  • Nejčtenější

Streamer koupil krabici s Pokémony za 72 milionů, obsah byl bezcenný

Americký youtuber Logan Paul opět dokázal zaujmout nad rámec své sociální bubliny, i tentokrát však jeho vystoupení...

S Blizzardem padá i World of Warcraft. Co se se slavnou hrou děje?

World of Warcraft je hegemonem žánru MMORPG her. V posledních letech se od něj ovšem odvrací hráči. Proč tomu tak je?...

Největší obchod v herní historii mění všechno. Co to znamená pro hráče

Akvizice, v rámci níž Microsoft koupí za jeden a půl bilionu korun vydavatelství Activision Blizzard, změní herní...

Válka bohatých streamerů, spor mezi Ninjou a Pokimane může skončit soudem

Vztahy mezi jedněmi z nejúspěšnějších streamerů dnešní doby Pokimane a Ninjou jsou na bodu mrazu a jejich spor možná...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Překupník next-gen konzolí se ospravedlňuje: Dávám lidem práci

Z neschopnosti ukojit obrovskou poptávku po herním hardwaru profitují překupníci. V rozhovoru pro televizi SkyNews se...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

RECENZE: Pobouřil Číňany a dva roky nešel koupit. Jaký je horor Devotion?

Tchajwanský horor Devotion způsobil před dvěma roky obrovský poprask. Vývojáři do něj nenápadně propašovali na první...

RECENZE: Oddworld: Soulstorm je depresivní, umí potrápit a stojí za to

Oddworld se vrací ve formě. Je náročný, temný a vizuálně podmanivý. Fandy původních her nezklame, ale jestli okouzlí...

RECENZE: Crash Bandicoot 4 žádné revoluční změny nepřináší. Naštěstí

Konečně jsme se dočkali vymodleného čtvrtého dílu Crashe a byť to zní jako klišé, trpělivost se vyplatila. Je to pocta...

RECENZE: Elite Dangerous: Odyssey je odfláknutý přídavek za cenu plné hry

Rozšíření Odyssey vesmírného simulátoru Elite Dangerous slibovalo už tak komplexní hru rozšířit o další vrstvu....

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Za*raný zpátečnický příběh, opřel se Dinklage do Disney kvůli Sněhurce

Plán natočit novou verzi Sněhurky a sedmi trpaslíků příliš nepotěšil amerického herce Petera Dinklage. Obvinil...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...

Tereza Ramba prozradila pohlaví i jméno druhého miminka

Herečka Tereza Ramba (32) a tanečník Matyáš Ramba (32) se před pár dny stali rodiči. Novinku se jim podařilo utajit a...