Horror Amnesia: The Dark Descent děsí, až tuhne krev v žilách

Kvalitních hororových her poslední dobou mnoho nevzniká. Pokud by ale delší čekání vždy znamenalo zrod takovéhoto klenotu, pak prosím, přimhouříme oči. Strachem.

Amnesia

Už během prvních chvil zjišťujete, že tohle dobrodružství nebude procházka růžovou zahradou. Hlavní hrdina trpí ztrátou paměti. Ani pochmurné prostory hradu Brennenburg a všudy přítomná nejistota nedávají mnoho příležitostí k duševnímu klidu.

Pomyslnou třešničkou na dortu je dopis, v němž vám bývalé já sděluje, že musíte najít a zabít jistého Alexandra.

Amnesia klade důraz na několik základních aspektů: příběh, strach a prozkoumávání "světa".

Takřka veškeré dění se odehrává mezi zdmi depresivně působícího hradu Brennenburg. Jeho kulisy jsou první věcí, jež se podepisuje na úspěchu celé hry. Během děsivé pouti prošmejdíme jak civilní části hradu (pokoje pro hosty, velké haly), tak různé katakomby a další temná místa.

TIP

Pro nejlepší pocit ze hry se zavřete do temné místnosti, nasaďte si sluchátka a nikoho k sobě nepouštějte. Zvuky a hudba tvoří polovinu atmosféry a nečekaný příchod jiné osoby zavání vážnějšími zdravotními komplikacemi.

Navržení jednotlivých prostor je vynikající a autoři si dali záležet na každé drobnosti, jen aby navodili potřebnou atmosféru.

Vyprávění příběhu se odvíjí ve třech hlavních rovinách. První jsou Danielovy deníky, ve kterých se dozvídáme, co předcházelo příchodu na Brennenburg a co se odehrávalo po něm. Příběh drobně dokreslují i listy napsané ostatními obyvateli hradu.

Následují záblesky paměti, které se, až na drobné výjimky, nesou pouze v rovině slovní (zvukové), nikoli vizuální. A v neposlední řadě tu máme samotný pokrok hrdiny v jeho cestě za vytyčeným cílem.

Všechny tři části vyprávění do sebe skvěle zapadají.

Hru sledujete z pohledu první osoby, ale nenechte se mýlit, Amnesia není akční záležitostí. Během hraní se v herním inventáři neobjeví jediná zbraň, kterou bychom mohli v případě potřeby vytáhnout.

Zranitelnost hlavního hrdiny a také hrozba nepříčetnosti strach ještě umocňují. Brouzdat příliš dlouho ve tmě není dobrá volba.

Celou dobu bojujete s velkým dilematem. Budu chodit s rozsvícenou svítilnou a doufat, že najdu další lahvičku oleje, než přijdu o ten ve svém zdroji světla? Nebo budu zapalovat přítomné pochodně a svíčky? K tomu potřebuju křesadla, kterých je taktéž omezené množství.

Pobyt v temnotách způsobuje rozmlžení obrazu, klepání zubů (hlavního hrdiny) a v krajnějších fázích i ochromenou motoriku. Stejné důsledky má i pohled na nepřítele.

Autoři si dávají na čas s tím, kdy ho představí tváří v tvář. O to horší zkušenost nás potom čeká. Nepřítomnost viditelného protivníka v hráči vyvolává ještě větší pocit nejistoty a první bližší setkání je něco příšerného.

Když se tak stalo, utíkal jsem (ve hře, ve skutečnosti jsem přemáhal bezradný pláč), seč mi nohy stačily a obdivoval jsem hlavního hrdinu za tak svižný běh, protože obsah mých kalhot by něco takového nedovolil.

Po téhle zkušenosti mnozí více bojácní hráči titul na delší čas odloží. Právě tímto okamžikem ale teprve začíná ta správná zábava. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se musíte do daných prostor vrátit, abyste se dostali dál.

Tím začíná nová etapa strachu, kdy víte, co je nepřítel zač, ovšem netušíte, kdy ho na vás autoři pošlou. Záhy také zjistíte, že boj tady nemá svoje místo. Daleko praktičtější je snažit se, aby si protivník hlavního hrdiny vůbec nevšiml. Útěk totiž nemusí stačit, viz video.

A teď si ještě představte, že budete v tomto prostředí čelit spoustě problémů, které brání dalšímu postupu. Amnesia neobsahuje mnoho hádanek v pravém smyslu slova, ale pracuje s nutností logicky uvažovat.

V praxi hledáte součásti, které opravují porouchané mechanismy či umísťujete trhavinu, jež odstraní neprostupnou zavalinu. Ideální bývá, když něco řešíte v temné místnosti, bez oleje v lampě, s nedostatkem křesadel a vědomím ohyzdné zrůdy na blízku.

TIP

Postupujte s rozvahou, koukejte kolem sebe a přemýšlejte, jestli není potřeba něco provést. Tahle rada zní samozřejmě, ale věřte, že během hraní to taková jistota nebude. Obzvlášť, když vás tíží fakt, že je olej do lampy nedostatkové zboží.

Samozřejmě problémy neřešíme v rámci jedné místnosti. Hra je poměrně otevřená a kolikrát se člověk diví, že mu autoři v předchozí pasáži nenásilně podsunuli úkon, bez kterého by teď neměl v inventáři potřebný předmět.

Atmosféra Amnesie nemá v současnosti příliš velkou konkurenci. Kromě zmiňovaných aspektů se pod tím podepisuje také vynikající zvuková kulisa, která překypuje prapodivnými zvuky a svůj part sehraje i citlivě umístěná hudba.

Jistou měrou vtáhnou do dění také zdejší fyzikální zákonitosti. Kromě spousty uchopitelných předmětů má své kouzlo i systém, díky němuž otevíráte dveře či šuplíky táhnutím myší v potřebném směru (pro hráče Penumbry nic nového).

Pravda, točit třeba uzávěrem ventilu není zrovna nejpohodlnější činnost, avšak jedná se pouze o drobnou vadu na kráse.

Amnesia se v angličtině sehnat na distribučním systému Steam za 15 eur (cca 375 Kč). U nás se distribuce chopil vydavatel TopCD a plánuje česky otitulkovanou verzi na podzim tohoto roku za krásné tři stovky.