RECENZE: Fašistická Super-Země bojuje v Helldivers proti všem

Hráč se stává členem elitní jednotky, která šíří řízenou demokracii po celém známém vesmíru. Nepřátelé jsou tu úplně všichni.

Vláda Super-Země, která se opírá o systém takzvané řízené demokracie, říká, co je dobré, co špatné a za co je třeba bojovat, aniž by jakkoliv vysvětlovala proč. Obyvatelé mají zkrátka věřit. A oni věří. Hráč coby člen speciální jednotky bojuje proti broukům, odpadlíkům ze Super-Země, kteří tvrdí, že vláda vymývá obyvatelstvu mozky (ta je na oplátku označuje za teroristy), a prastaré rase iluminátů. Ta zase podle vlády pracuje na výrobě zbraní hromadného ničení, což nehodlá tolerovat.

Helldivers (PS Vita)

Super-Země zkrátka bojuje proti všem. Záchrana lidstva tak má tentokrát přece jen trochu jiný nádech. Demokracie je podle vlády život sám, nicméně mít například dítě bez povolení není ve zdejším univerzu možné. Příběhu je však na akční hru tak akorát: po úvodním videu ve stylu náborového videa Hvězdné pěchoty už můžete sledovat jen střípky, ale není to příliš podstatné, karty jsou jasně rozdané.

Cross-buy

Helldivers jako PlayStation exkluzivní akce (PlayStation 4, PlayStation 3 a PS Vita) podporuje cross-buy. Po zakoupení hry ji tak můžete stáhnout a hrát na všech platformách. Hra dále podporuje cross-play, tj. majitelé všech platforem hrají společně.

Válčí se až na třech frontách, kdy hráči bojují o jednotlivé sektory. Vtip je v tom, že vše probíhá on-line, což znamená, že i vaše malá vítězství pomáhají vyhrát válku. V některých okamžicích se lze zúčastnit i finálního úderu, případně obrany. Válka ve hře opravdu skončí a ne vždy vítězstvím. To však vůbec nevadí, začíná se zase od začátku. V případě Helldivers totiž bezezbytku platí, že cesta je cíl.

Můžete hrát sami, což nedoporučuji. Jednak je to vážně nuda a jednak obtížnější mise nelze zvládnout jinak než v kooperaci. V případě Helldivers se parta až čtyř lidí pokouší plnit různé cíle, mezi nimiž se objevuje obsazení základy, zničení hnízd či získávání kódů. Mise začíná určením výsadku a posléze už je jen na hráčích, v jakém pořadí cíle plní. Misek končí buď smrtí všech, nebo dokončením v podobě úspěšné evakuace.

Helldivers (PS Vita)

Co Helldivers odlišuje od konkurence, je naprosto nepřátelské prostředí. Umíráte totiž nejen kvůli vlastním chybám, ale stejnou měrou i kvůli chybám spoluhráčů. Ve hře funguje frinedly fire, což znamená, že můžete omylem zranit spoluhráče a oni vás.

Důležité je neplést se navzájem do cesty a určitá opatrnost, jenže to se lehko říká, avšak v nastalém chaosu při boji proti přesile hůře provádí. Že jeden člen týmu sprovodí ze světa další dva jediným výstřelem brokovnice? Žádný problém. Později se k tomu přidá i nehostinné prostředí, které zpomaluje pohyb, miny a další věci, před kterými se musíte mít na pozoru.

Helldivers (PS Vita)

Adrenalin hře dodávají úskoky (Stratagems), například letecká podpora, automatická střílna, mech a další. Trik je v tom, že nejprve musíte zadat správnou sekvenci příkazů, což v bitevní vřavě není vůbec snadné. Poté ještě nějaký čas čekáte, než vám letecká podpora doručí objednanou zásilku.

Pokud si nedáte pozor a spadne vám na hlavu, zemřete. Střílny sice střílí automaticky, nicméně pokud se neskrčíte, zasáhnou i vás. Připletli jste se do cesty bojovému vozidlu? Zemřete. Pokud alespoň jeden z členů týmu přežije, může vás oživit, což opět nějaký čas trvá. Často ovšem mise končí, protože poslední člen týmu se nedokáže sám ubránit přesile. Ostatně využívání úskoků není bonus, ale nutnost.

Helldivers (PS Vita)

V případě, že narazíte na problémové hráče, můžete je nahlásit. Ti pak kvůli svojí reputaci budou hrát s podobnými kazisvěty. Nenarazil jsem ani na jednoho takového, zato však potkáte dost těch, kteří hru nekazí schválně, ale dělají hodně chyb.

Jako u každé on-line hry pak platí, že zábava se odvíjí od toho, s jakými lidmi hrajete. Když zvládnete jen tak tak obtížnou misi, je ten pocit k nezaplacení. Hra s moulou je samozřejmě otrava. Ve hře je sice dostupný trénink, který naučí postavu zvládnout, sám jsem však hrál pár misí nejdřív sólo, aby mi ovládání trochu přešlo do krve. Helldivers vyžaduje preciznost, výsledná zábava ovšem stojí za to. Obtížnost je taková, na jakou si troufnete (celkem dvanáct stupňů). Nepřátele přitom nikdy nelze úplně vystřílet, to vám dřív dojde munice.

Součástí hry je i získávání úrovní a výzkum, což se projeví v mnoha dalších možnostech, konkrétně ve vylepšování zbraní a úskoků. Nové věci lze získat také jako odměnu za misi. Na akční hru je to robustní systém, který zabaví na hodiny, problém však může být už v samotném jádru hry. Úrovně se totiž náhodně generují a byť se mění prostředí (i prostředky), hra mi přišla už po pár hodinách repetitivní. Helldivers není záležitost, kterou bych hrál hodiny v kuse, ale jednou za čas si dát jednu dvě mise není vůbec špatné. Ty podle obtížnosti trvají od pár minut po půl hodiny.

Bohužel, po poslední aktualizaci zlobí připojování do veřejných her. Tvůrci oznámili, že na řešení problému pracují.

Recenzováno na PS Vita.