Představovat zde legendu mezi leteckými simulátory s názvem Flanker 2 jistě není nutné – snad každý fanda virtuálního létání již měl možnost setkat se s tímto „ruským Falconem“, který dodnes představuje určitý „standard“ pro dovednostní soutěže na srazech simulátorové komunity. Abyste si udělali představu, jak takové soutěže mohou vypadat – buďto jde o klasické multiplayerové variace na téma deathmatch (ať již normální či týmový) s leteckým kanónem (boj většinou končí taranováním posledního protivníka zoufalým letounem bez nábojů), nebo různé závody v superpřesné pilotáži (průlet úzkým skalním okem, za kterým čekají dvě Šilky, obrat a návrat zpět stejnou cestou). Pánové z SSI se rozhodli, že létání zpříjemní novým „patchem“, který je k dispozici zdarma na internetu (stáhnout si ho můžete odsud). A opravdu je na co se dívat – ostatně následující řádky mohou být výmluvným důkazem.
První změnou, která každého trkne do oka, je přidání dalšího pilotovaného letounu. Populární „Suchary“ tentokrát doplní neméně schopný MiG-29K, námořní (a notně modernizovaná) varianta obávaného ruského stíhače (pamatuji, že když jsem před lety ukázal model 29ky jistému americkému patriotovi, snažil se mne přesvědčit, že taková letadla dokážou vyrobit pouze v USA). Stejně jako u kolegů od Suchoje, i nový MiG disponuje téměř dokonalou konverzí kokpitu i avioniky a létání s ním je (i přes podobnou konstrukci) citelně odlišné od původních Su-27 a 33. 
Příznivci divoké akrobacie se však nemusí bát – oblíbenou kobru či kolkol a další „chuťovky“ uděláte po vzoru slavného Kvočura i s MiGem, přesně jako v reálu. Relativně bezproblémové začlenění dalšího letadla do Flankera je obrovským příslibem pro budoucí Lock On (postavený na stejném enginu) , ve kterém se setkáte s širokou plejádou ruských i amerických strojů.
Další příjemné inovace potkáte, jakmile se odlepíte od země. Po zařazení dalšího námořního stroje se těžiště operací dostalo více nad vodní hladinu, a tak se autoři rozhodli trochu oživit dosavadní „statická“ plavidla. Jednotlivé flotily se konečně přesouvají z místa na místo - často se stane, že po návratu z mise je letadlová loď o notný kus dál oproti původní pozici a vy zažíváte horké chvilky při jejím hledání se stále se tenčícími zásobami paliva (ono je palivo ve Flankeru prevít samo o sobě – vzpomínám si, jak jistému kolegovi, říkejme mu třeba David, po bravurně zalétané sestavě se Su-27 došla šťáva během přiblížení na přistání a milý akrobat skončil v nedůstojné poloze v oranici pár set metrů před přistávací plochou). Zajímavé je i sledování bojové činnosti lodí – protiletadlové střely vypouštěly efektně již v původní verzi, nyní však střílí i rakety protilodní (setkání dvou raketových křižníků se mění v zběsilou přestřelku na stokilometrové vzdálenosti).
Vylepšení pocítí i všichni příznivci obtížných leteckých manévrů. Jak již autoři dopředu avizovali, půjde tankovat také s Su-33 a MiG-29K. Samotná procedura leteckého tankování sice není tak propracovaná co se struktury týče jako například ve stařičkém F-22 ADF (tam si vás tanker volá do jednotlivých postavení), ale to jí na náročnosti vůbec neubírá. je třeba se smířit s tím, že bez pořádného joysticku (nejlépe FLCS), pedálů a zdvojeného plynu nemáte šanci zvládnout složité štelování do optimální pozice pro zachycení onoho „košíčku“ visícího na hadici z tankovacího letadla. Další lahůdkou je start a přistání na jedoucí letadlové lodi – konstrukce ruských letadlovek je totiž mírně odlišná od těch amerických, takže veškeré návyky z F-18 musí jít stranou. Neodpustím si však jednu výtku – po hraní Super Hornetu mi přijde paluba Kuzněcova nepřirozeně vylidněná. Naopak s povděkem beru zlepšený boj formací letadel – už se díkybohu nepodobá akčním filmům, kdy nepřátelé sice obstoupí hlavního hrdinu, ale bojují s ním jednotlivě. Absurdní situace, kdy osamocený Su-27 spolehlivě zlikvidovat skupinu čtyřech elitních pilotů F-16, již potkáte velmi, ale opravdu VELMI zřídka.
Grafika Flankera patřila (a stále patří) k tomu nejlepšímu, co lze na monitorech osobních počítačů v této oblasti spatřit. Nabízí se srovnání s neméně zdařilými USAF Jets, které neměly daleko k fotorealistické kvalitě – zatímco hra od Jane’s excelovala co se dokonalých vizuálních modelů týče (a často byl problém rozeznat vyfocenou a „vytípnutou“ A-10), u Flankera již od počátku vidíte, že jde o simulaci. 
To však není na škodu – neuvěřitelné množství všemožných objektů („univermágy“ a kina ve městech, vesnické baráčky, vedení vysokého napětí) vytváří skvělou atmosféru, kdy máte pocit, že skutečně letíte nad kopci Krymu, přes které se líně převalují chomáčky ranní mlhy. I zde došlo k mírnému zlepšení – zejména u výbuchů a všemožných kouřů či obláčků (malé „beránky“ vypadají z výšky doslova kouzelně). Skvělé technické zpracování si však vybírá svou daň v hardware – pro optimální běh Flankera 2.5 doporučuji silný Duron (nebo PIII) se 128 a více MB paměti a rychlou grafickou kartou. Na pomalejším hardwaru se hra stává díky nízkému framerate nehratelnou – pomůže jenom ubrání detailů či zjednodušení letového modelu, což je v tomto případě jenom na škodu.
V tomto případě je finální verdikt jednoznačný – všichni majitelé Flankera 2 by si měli update okamžitě stáhnout a naistalovat, protože posune jejich již-téměř-dokonalý program o další krok směrem k ráji všech virtuálních pilotů. A ti co ještě Flankera nemají? To jsou buďto zarytí Falconisté (a odmítají uznat cokoliv jiného než zastaralý vysavač s křídly), notoričtí „civilové“ (ty necháme s Boeingem čekat ve frontě na start na LAX), nebo to s hraním bojových simulátorů nemyslí vážně. Flanker 2.5 si prostě tak vysoké hodnocení zaslouží – nic lepšího na PC není a ještě dlouho nebude. Do vydání Lock On tak máme o zábavu postaráno.
P.S.: Jedna poznámka na závěr - pokud chcete létat tréninkové mise, musíte si kvůli nekompatibilitě s původní verzí stáhnout více než stomegový balík, který obsahuje všechny dosavadní mise a pár nových, jejichž autory jsou fanoušci Flankera.
| Flanker 2.5 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
