Far Cry - exkluzivní recenze

Máme tu čest vám nabídnout exkluzivní první českou recenzi na ostře sledovanou 3D akci Far Cry. Pokročilou umělou inteligenci a pěknou grafiku už asi znáte z dema, ale jak na nás hra působí coby celek? Více v podrobném článku.

Mohl to být docela obyčejný, a řekněme že i docela příjemný pracovní výlet na loďce, kdyby se z toho nevyklubal boj o holý život. Říká se, ženský nikdy nevěř – a právě tohle pravidlo hlavní hrdina hned na začátku porušil. Jack Carver se živí jako nájemný kapitán malé lodi. Poslední zakázka se týká několika ostrůvku v jižním Pacifiku, kam se vydal (samozřejmě) s mladou a pohlednou fotografkou Valerií, která právě v těchto místech touží pořídit několik snímků ruin z druhé světové války. Jak se později ukáže, Valerie vůbec nepracuje pro magazín o exotickém cestování a ostrůvky vedle zrezavělých tanků a torz letadel obývají i po zuby ozbrojení nájemní žoldáci. A nejenom oni. Zhruba v těchto okamžicích se počínající konflikt rozhoří i v podobě akčního, ovšem po čase zase stylového intra. Valerie se na vodním skútru přesouvá na ostrov, o něco později z hlubin džungle někdo vypálí raketu. Loď exploduje, zadržet dech, proboha co je tohle za stvůru, střelba, žoldáci, pozor granát, ztráta vědomí – teď nejde o to něco pochopit, ale přežít. Podařilo se, na tahu je Jack. Prvních pár místností osvětlí základní ovládání, ukáže, že stráže reagují na hluk, lištu, jak blízko jsme prozrazení, ukazovatel staminy, zdraví, neprůstřelné vesty... o okamžik později sebereme komunikátor a jestli chce Jack z téhle šlamastyky vyváznout, bude muset novému vzdálenému příteli věřit.

Pro příběhovou hru jednoho hráče autoři připravili dvacet jedna misí, ostatně jednu z nich nabízí i první demoverze. Funguje to zcela jednoduše – Jacka vysadí například na ostrově a je jenom na nás, jak si s danými cíli mise poradíme. Jistě, splněním jedné části úkolu se třeba skriptem aktivuje to, že se na scéně objeví vrtulník, ale jedná se pouze o vhodný prostředek jak udržet atmosféru – ona volnost spočívá v ohromné škále možností, jakým způsobem misi vyřešit. To by nebylo dost dobře proveditelné bez dalšího pilíře a to umělé inteligence. Ta reaguje na zvukové podněty a vůbec se snaží chovat lidsky. To, že se protivník schovává za překážky už kvituji jako samozřejmost, ale samozřejmé už tolik není mávání z kopce na posily, rojnice, či nadbíhání. Na odvedení pozornosti dobře funguje třeba házení kamínky, poněvadž nepřítel reaguje na zvuk a jde se za zdrojem podívat. Není nereálná situace, že klidně projde bez povšimnutí vedle ukrytého hráče. Logicky i protivník umí udělat pořádnou botu (jeden na mě střílí, přijde k němu druhý a teprve mě hledá) při vyhodnocování situace a dostane tak přednost jiná priorita chování, ale jde o řídký jev. I tak ve mně AI Far Cry zanechala hluboký dojem a považuji ji za to nejlepší, co jsem v singleplayeru zažil (updated: více v tomto článku).

Styl hry logicky předurčuje, jestli právě procházíme armádním či výzkumný komplexem, nebo se nabízí volnost ostrova či ostrovů. Vnitřní prostory zdánlivě nepřináší žádný prostor pro vícerá řešení, ale není to tak úplně pravda. Obyčejné stráže vnitřních komplexů brzy vystřídá zmasakrovaný personál, kdy autoři rozehrávají hru se strachem. Narážíme na známky nevydařených experimentů, stíněnou atmosféru zdařile podporuje mizivé osvětlení z vlastní baterky, nelidské nepříliš vzdálené skřeky a samozřejmě dramatická hudba v ten správný okamžik. Přijdeme ke dveřím, za nimiž se odehrává urputný boj, vstoupíme a... nic, jen trocha krve na zemi. Uděláme krůček, ze šachty ve stropě vypadne bota. O nějaký čas později už na mutanty či zmutované vojáky skutečně narazíme a nenechme se zmást, že první "pěchotní" verze nedisponuje zbraní. Jeden rychlý skok, švih a konec – zpět na nejbližší záchytný bod. S těmi jsou na začátku autoři řekl bych docela i velkorysí, protože hned po těchto bodech přichází na řadu třeba maník s raketometem, čili to ani není k vzteku, jako kdyby nás odpálil těsně před uložením. Později už to tolik neplatí. Zpět k mutantům, které posléze doprovázejí zmutovaní vojáci, jež taktéž dostali do vínku slušnou schopnost skákat. Ještě později přijde řada na nepříjemné neviditelné mutanty – ti se zviditelní až chvilku po střelbě, naštěstí termální pohled tyhle neřády odhalí. Svého se dočkají i těžkotonážní zmutované kousky s připevněným raketometem, zkrátka nuda nehrozí :-). V laboratořích však narazíme na i klasickou ostrahu, která sama s mutanty svádí nelítostný boj. Osobně jsem se těchto potyček nikdy příliš neúčastnil, zůstal stranou, počkal jak to dopadne a dorazil zbytek. Přitom rozhodně není nutné vždy všechny zabít, někdy bych řekl, že to ani dost dobře nejde, ona totiž k cíli vede i cesta, že nepřátelům prostě třeba ujedeme v džípu.

Tím se dostáváme k venkovním misím, které konečně předkládají onu slibovanou volnost. Ocitám se na motorovém člunu vedle několika ostrovů, cíl zní: zničit tři vysílací věže. Přijíždím na nejbližší ostrůvek, pomalu se přiblížím k chatrči, kde postává několik ozbrojených týpků, jeden rybaří. Pro splnění potřebuji výbušniny, které se nacházejí v zadní části ostrova – zatím nic zvláštního. Teď to ale přichází – mezi ostrovy hlídkují ozbrojené motorové čluny. Můžeme zkusit projet na neozbrojeném člunu, ale co třeba jeden z nich násilím obsadit? Nebo vyzkoušíme svůj um odstřelovače? Fajn, jsme na druhé straně a vlezeme do buginy. V dálce na cestě stojí pár otrapů, přejedeme je třeba autem. Jak na další ostrov – zase člunem, nebo vylezeme na kopec a proletíme se rogalem? K věži s maníkem s raketometem se připlížíme, nebo odpovíme také raketou? A co s tou spoustou vojáků – co třeba nasednout do džípu, projet do druhé části tábora, zasednout k dělu a všechny tímto způsobem zlikvidovat? Nakonec si dáme jednu sabotáž na lodi a duel s vrtulníkem. Ve venkovních prostorách dobře využijeme dalekohled detekující terče.

Zbraňová výbava není o oblíbených kouscích, ale jednoduše o tom, do čeho jsou právě náboje. Navíc Jack disponuje pouze čtyřmi sloty, proto je někdy nutné vzdát se účinější zbraně s méně náboji a vyměnit ji za méně účinnější s několika zásobníky. Míří se klasicky přes pažbu, případně optiku, u většiny nalezneme i sekundární mód. Své si užijí i milovníci vozového parku – není toho sice tolik jako třeba v UT2004, ale myslím, že dvě verze buginy, čluny a rogalo asi uspokojí většinu čtenářů. K tomu si připočítejme nebojový náklaďák a trochu "funny" vysokozdvižný vozík, také samozřejmě zcela nepoužitelný pro boj. Líbí se mi, že vozítky autoři nešetří, protivník je také docela obratně používá a vůbec rychlé tempo a vyrovnaný (skvělý) level design drží autoři po celou hru.

Audiovizuální zážitek mi přijde téměř dokonalý. Při přestřelce se například ukryjeme za bedny, načež protivník po nás vypálí dávku a bedna se posune. Do toho různé pokřiky, nadávky a často celkem výrazná hudba měnící se podle situace. Dobře fungující kinetika zajišťuje takové lahůdky jako přepadnutí odstřelovače přes zábradlí věže, při explozích létají vojáci i předměty do stran, při dopadu se tělo deformuje... Pohled na tropický ostrov vypadá nádherně, i když se objevují i názory, že to působí až trochu uměle – ostatně názor si můžete udělat sami z obrázků u recenze. Herní doba se odvíjí podle zvolené obtížnosti, ale připadá mi na ideálních hodnotách – hru lze za dva dny v pohodě dohrát, přestože obtížnost je spíše vyšší. Potom přijde na řadu hra více hráčů, kterou zatím nelze spravedlivě hodnotit a vrátíme se k ní zřejmě ještě v samostatném článku. Společně se hrou vychází i editor, díky kterému zájem o Far Cry hned tak neopadne – ostatně přímo v menu nalezneme položku pro nahrávání modifikací. Jediné co hře můžu vytknout jsou nároky na herní železo – ne že by Far Cry nešel hrát i na "nižších" konfiguracích, jenže teprve s nadupaným strojem hra vypadá naprosto perfektně. Deformovatelnost terénu je minimální, pouze na některých částech mapy. I přesto myslím, že startovní pozici pro bitvu o akční hru roku má Far Cry velmi dobrou. Je to dynamická, pohledná, ale především chytlavá a zábavná hra – po dlouhé době kousek, jenž mě zase dokázal opravdu zaujmout.

Far Cry

Minimum:	CPU 1000 Mhz, 256 MB RAM, GF2 64 MB / ATI 8500
Optimum:	CPU 2600 MHz, 512 MB RAM
Multiplayer:	ano
Další informace:	dema / screenshoty / trailer
Výrobce/distributor:	Crytek Studios / Ubi Soft
Distributor v ČR:	Playman (DVD verze)
Oficiální stránka:	homepage
Verdikt:	Vynikající 3D akce
Hodnocení: (info)	92%