Elite Warriors: Vietnam - ""peklo"" s příměsí taktiky

Tato vietnamská akce chce hráčskou obec zaujmout především tím, že každá mise byla rozebírána a připravena pod dohledem válečného veterána Maj. John L. Plastera. Stačí to ke kvalitní hratelnosti, nebo nabízí ještě něco dalšího?

Americké vývojářské studio nFusion Interactive se "proslavilo" budgetovými válečnými tituly Deadly Dozen (i pokračováním Deadly Dozen 2: Pacific Fighter) a Line of Sight: Vietnam. Dnes se podíváme na zoubek další hře "z pekla". Obstojí Elite Warriors: Vietnam před konkurencí v tak často zpracovávaném žánru, jakým vietnamské střílečky jsou, nebo nestojí ani za starou bačkoru či vložení média do mechaniky? To se dočtete v následujících řádcích...

Elite Warriors: Vietnam se neřadí, stejně jako i minulé tituly nFusion Interactive, mezi čisté FPS, je do ní přimícháno i taktizování, podobně jako v Hidden & Dangerous 2.
Válečný veterán Major John L. Plaster, jenž má na svědomí atmosférická knižní díla z džungle, se podílel, jak už jsem zmínil v perexu, i na této hře. Konkrétně má být úzce spojena s jeho knihou "Secret Commandos: Behind Enemy Lines with Elite Warriors of SOG", což je patrné už z názvu. Podobně jako v již zmíněných českých H&D 2, nebo v králi vietnamských akcí, taktéž tuzemském Vietcongu, tak i zde velíte malé jednotce (SOG) několik oddaných chlapíků. Mise, jimiž budete procházet, vycházejí ze skutečných historických událostí a literární základ jde poznat z toho, že briefing každé mise by měl být vyňat právě z již zmíněné knihy. Tyto průvodní texty jsou sice rozsáhlé, ale člověk neznalý Angličtiny, či nelibující si v ní, je bude stejně přeskakovat. A i kdyby tyto texty, vcelku zpestřující hru, si chtěl někdo přečíst, bude ho vyrušovat jejich mluvená podoba, která je doprovází - je nahrána v šílené zvukové kvalitě. Zkrátka všechno má svůj háček...

Každý voják z vašeho týmu je vybaven schopností nést různé druhy zbraní; tyto schopnosti mohou být vylepšovány mezi jednotlivými misemi. V jednom okamžiku můžete sice plně ovládat jen jednoho vojáka, zároveň se ale přepnout do módu "mapy" a rozdávat příkazy i ostatním členům. Stejně tak můžete ovládat celou vaši skupinu - jak klávesami, tak praktickým menu, které si můžete nechat zobrazit uprostřed herní obrazovky (ale bohužel ne v módu mapy - tam se musíte spolehnout na kurzor myši či znalost vaší klávesnice). Při lineárním hraní, s jakým se vám tento počin servíruje, si na nějaké plánování postupu stejně ani nevzpomenete, přijde mi zde jako ono pověstné páté kolo u vozu.
Přepínání mezi vašimi spoluhráči v plnohodnotném ovládání z pohledu první/třetí osoby není nijak omezováno a jedná se pouze o stisk funkční klávesy Fx, kde x nahrazuje číslo bojovníka.

"Mise, jimiž budete procházet, vycházejí ze skutečných historických událostí a literární základ jde poznat z toho, že briefing každé mise by měl být vyňat právě z již zmíněné knihy."

Singleplayerová kampaň je rozdělena do osmi misí, každá z nich vám zabere přibližně 45 minut. Namísto toho, aby design každé úrovně byl proveden jako jedná spojitá krajina, zde se setkáváme s nepříliš obvyklým systémem, ne nepodobným tomu z Falloutů. Cestování mezi jednotlivými body (zásobovací "zastávky", cíle jednotlivých questů, atd.) probíhá na 2D mapě, průběh můžete různě ovlivňovat - zrychlovat a zpomalovat chůzi, rozhodovat, jestli přes noc přestanovat, nebo pokračovat v pochodu, atd. Dále jsou zde faktory, které ovlivnit nemůžete - nějaký z vašich vojáků si vyvrtne kotník, začne pršet nebo se naopak vaše cesta urychlí tím, že se počasí zlepší.
Každopádně, toto zpracování je velice zajímavý nápad, ale k této hře v poněkud irelevantním vztahu. Ačkoli každá mapa nabízí více zásobovacích a "extraction" zón, je zde obvykle jedno místo, kam se máte dostat a předem nastavené waypointy jsou pro danou situaci zvoleny opravdu dobře. Tvůrci měli prostě tyto možnosti prohloubit, nebo nějakým jiným způsobem udělat cestování zajímavější, aby se nestalo jen otravnou povinností před každou akcí...

Ta trpí neslaností a nemastností. Přímočarosti, která spočívá v arkádovitém a fádním běž-střílej-přebij-střílej, jsme si užili dosti a v roce 2005 mají podle mě zmlsaní hráči už trochu větší nároky, pokud tedy nepočítám ty, jež si před hraním nejradši vypínají mozek :-). Na umělou inteligenci, která v Line of Sight (stejný engine) byla až nereálně přehnaná (pokud se tedy dá užít takové slovo), autoři v Elite Warriors: Vietnam nejspíše úplně zapomněli. Že si vás nepřítel někdy nevšimne ani na vzdálenost několika kroků, nebo zasekávání spoluhráčů v herních krajině se po určité době stane velice nepříjemné. Sice se můžete na zaseklého vojáka přepnout a "odseknout" ho ručně, ale už to, že se nad tím vůbec musíte pozastavovat, je velice zdržující.

"Dále jsou zde faktory, které ovlivnit nemůžete - nějaký z vašich vojáků si vyvrtne kotník, začne pršet nebo se naopak vaše cesta urychlí tím, že se počasí zlepší."

Jak už jsem naznačil, hře chybí jakákoli různorodost - každý level vypadá (což by se dalo vzhledem k umístění do džungle omluvit) a hraje se víceméně totožně. Po všem tom plahočení jednotvárnou džunglí hodně dlouho nebudete chtít zelenou barvu ani vidět, ale ani váš mozek nezíská ten správný zelený odstín nějakého vysloužilého válečného veterána :-).

Jak tak koukám, zatím jsem hru docela vymáchal v tom nejhorším bahně - mohu ji teda nějak očistit? Když pominu, že cestování doslova "prstem po mapě" můžete prakticky přeskakovat a v bitkách se šikmookými nepřáteli stejně tak normální smrtelník nevyužije mód mapy pro plánování další akce, tak se tyto dvě featurky mohou stát pro hráče, kteří usínají zásadně s nějakými bitevními taktickými příručkami pod polštářem, docela zajímavou a obstojnou zábavou, zvláště, když se přímo do role velitele své jednotky vžijí. Nejsou totiž vůbec špatně zpracované!

Verdikt:
Jak bych to tedy měl shrnout? Pokud už znáte Vietcong a jeho datadisk nazpaměť, nad budgetovým Marine Heavy Gunner: Vietnam jste se stejně jako já zasmáli, a Line of Sight: Vietnam se vám jakž takž líbil, tak po Elite Warriors: Vietnam sáhněte také. Zábava na dvě odpoledne to pro vás bude. Vy ostatní, kdož tolik omílané téma, jakým Vietnam je, moc nemusíte, si běžte radši zahrát výborné české Hidden & Dangerous 2, taktických prvků se tam dočkáte také. Roger that, over.