Ještě nikdy jsem přípravě na recenzi nevěnoval tolik času jako této. Začalo to jízdami s rallye speciály v Sosnové, pokračovalo usilovným brouzdáním na webech spřízněných s WRC a skončilo to v mrazivé Praze při Rallyesprintu. Takto nasbírané zkušenosti z kokpitu i mimo něj jsem použil právě na tuto recenzi. Za dveřmi ale již potřetí klepe Colin a tak se na něj pojďme společně podívat.
Začneme trochu suše řečí čísel. Na projetí čeká celkem 56 tratí rozsetých po 8 zemích. Od dvojky tedy trošku úbytek. Španělsko, Anglie, Řecko, Švédsko, Austrálie a Finsko v kalendáři WRC figurují, ještě tu je Japonsko a USA. To je tím, že CMR 3 na rozdíl od WRC II nemá licenci FIA a tak tu skutečné tratě z mistrovství nenajdete. Vozů je zde 18, ale například Oktávka tu chybí a tak se s plným počtem licencovaných strojů také rozlučte. Dominantní roli zde totiž hraje Colinův Ford.
První velké překvapení se koná při výběru typu jízdy. Dopočítá se jich i týdenní prvňáček, protože tu jsou jen dva! Kam se poděl Time Trial a hlavně arkádový režim ze dvojky? Těšil jsem se na jemnou grafiku při impresivním závodění s pěti soupeři a kde nic tu nic. Skromný výběr začíná jednou jízdou a končí šampionátem. O nudném multiplayeru, který si ze široce pojatého závodění s kamarády z CMR 2.0 nic nevzal, již ani nemluvím.
Řeknete si, že hlavní a důležitý je pouze šampionát, ale i tam záhy přejede mráz po zádech. Vtělit se můžete pouze do kůže páně Colina, protože Focus je samojediný vůz, do kterého jde usednout! Nuže, přežili jsme první šok a tak jsem zvědav na vlastní jízdu doufajíce, že pošramocený dojem z úvodu hry důsledně napraví. Prezentace je opravdu na úrovni: projedete „špalírem“ při zahájení závodu a poté vám „odmávnou“ časovou kontrolu. Načež krátce pohovoříte s komisařem a hurá na trať.
S prezentací úzce souvisí grafika a ta je s ohledem na možnosti PS2 velmi slušná. Jednoduše řečeno, horší než Gran Turismo 3 a lepší než u kamarádů z Toca Race Driver. Uf, to jsem se z toho vylhal. Nebojte, trochu to rozvedu. Polygonů na vozech je opravdu požehnaně, auta jsou velmi detailní, ostrá a vůbec jako skutečná. Světelné efekty zdatně sekundují a příroda se na vašem autíčku podepisuje způsobem, který na mě působí nejen skvělým dojmem, ale dokonce jsem snad lepší za poslední dobu neviděl. I model poškozování vozů je velmi pečlivě proveden. Jednotlivé kusy karoserie se vyloženě nabízejí pro efektní demolici a vězte, že když převrátíte váš vůz, stejně z toho budete mít radost až odpadnou i dveře a na „vás“ bude foukat.
Odlétávající štěrk, písek a jiné prapodivné věci na cestě doslova tančí na karoserii, jak zrnka písku v přesýpacích hodinách. Sníh i déšť dojem ještě umocňují, hlavně jejich rej na čelním skle, který mě přinutil občas přepnout do pohledu z kokpitu, abych se mohl pokochat příkladnou prací stěračů. Zamrzí, že počet kamer klesl na pouhou trojici a ještě více pak nemožnost osobního nastavení jedné z nich, skvělá to funkce ve dvojce. K mému údivu jsem po několika závodech zjistil, že šampionát obsahuje pouze šest zemí. Po jeho absolvování obtížnost stoupne o jeden stupínek a jedete nanovo. Sice jiné tratě a oblasti, ale i přesto je jedna sezóna docela krátká. Každý národní podnik (stydím se za to slovo) obsahuje jeden den na testování vozu a dva další „ostré“ po třech etapách. Po jejich projetí přichází na řadu lahůdka v podobě závodu na uzavřeném okruhu s jedním soupeřem. Zvuková stránka hry je bez chyb, hlasové projevy aut ve hře zdatně suplují své skutečné předlohy.
Zobrazování časů všech jezdců na trati známé z minula si tvůrci bohužel nevzali k srdci. Pro trojku vytvořili systém nový, který ale přehlednost a stálé povědomí o vašem umístění zahazuje někam do kouta. Nevidíte již žádné časy soupeřů, ani umístění v poli, pouze před časovou kontrolou se na pár okamžiků promítne vaše ztráta na vedoucího závodu. Jestliže startujete do etapy z prvního místa, neuvidíte ani to a tak se výsledek vašeho snažení dozvíte až v cíli. Zcela jistě jsou v reálu jezdci informovaní o časech soupeřů telemetricky a tak pro tuto „úchylku“ nevidím rozumný důvod.
Od srdce daleko je i vlastní oprava vozu, protože opět na rozdíl od CMR 2.0 je tato skvělá vlastnost důsledně potlačena. U dvojky jsem se konečně naučil pořádně hodiny, protože rozvrhnout virtuální půlhodinku na opravu všech poškozených partií po závodě byla pořádná dřina. Ale zde je moje pyšná dovednost nanic, protože vůz vám ochotní mechanici opraví sami, vy jen zasahujete do jeho nastavení.
I do třetice musím zanadávat, protože zcela nelogicky je řada běžně měněných součástí auta při prvních závodech „uzamčena“. Několik dezénů pneumatik, pružiny i další „serepetičky“ budete moci používat až po několika vyhraných podnicích. Takhle provedené „bonusy“ ukazují na notnou dávku drzosti a stupidity vývojářů, protože se vesměs jedná o standardní součástky, které se etapu od etapy zcela běžně vyměňují.
Poslední zastávku věnuji nejdůležitější položce závodních her a tou je jízdní fyzika a ovládání. CMR 3 je v tomto ohledu důsledné, tudíž žádná arkáda, ale snaha o převedení skutečných jízdních vlastností z reálu do hry. Vozidla se na různých površích chovají tak jak se sluší, ochotně smykují a využívají vymoženosti v podobě nezávisle modelované fyziky každého kola, kterou Codemasters použili poprvé u CMR 2.0. Jestliže jste ho hráli, pak očekávejte převážně stejný jízdní projev, protože na Focusu se od té doby mnoho nezměnilo. Jediné co se změnilo je ale citlivost. Řízení je v CMR 3 až přehnaně citlivé, mnoho nepomůže
ani manuální korekce. Tudíž jsou auta velmi ochotná k hodinám a mají tendenci se přetáčet. Po mých reálných zkušenostech v Sosnové (Mitsubishi Lancer Evo IV, Opel Kadet, Ford Fiesta, aj.) musím bohužel konstatovat, že fyzika jízdy v předchozím CMR 2.0 pro PSX je skutečnosti o něco blíže než zde recenzovaná hra. Kromě poškozování vozů a grafiky hodné PS2 ve trojce nenaleznete prakticky nic podstatného, čím by poslední díl série triumfoval nad staršími bratříčky a tak se konkurenční WRC II možná ve skrytu duše chechtá. Měl jsem možnost jej pro porovnání vyzkoušet a i když tento rival také není zcela bez chyb, svůj zájem bych směroval na něj, nebo oprášil po dnešku starého dobrého CMR 2.0.
Slovy klasika: „Vy jste mě nepotěšil, ani já Vás nepotěším“ uzavírám tento článek, protože poprvé mě oblíbený Skot svojí hrou docela zklamal. Jistě, titul to je bezpochyby kvalitní, ale pěkné grafické ztvárnění a prezentaci shazuje mnoho zcela nelogicky chybějících článků, kvůli nimž celý projekt vypadá jako nedodělaný polotovar. A tak si nakonec říkám, k čemu Colin McRae při vývoji této hry byl a napadá mě jediné: pro obličej. Vše podstatné již ovlivnil v předchozích dílech a tak se chybějící licenci WRC Codemasters snaží nahradit od dob dvojky prakticky jen Colinovou osobností a to je v souboji o nás hráče trochu málo, ne?
Focusy týmu Ford Rallye Sport pohání dvoulitrové čtyřválce Duratec R laděné firmou Cosworth s šestnáctiventilovou technikou. Jsou přeplňované turbodmychadlem Garrett s povinným deflektorem sání a mezichladičem nasávaného vzduchu. Max. výkon je 300 koní při 4000 ot./min. Poháněná jsou všechna čtyři kola přes trojici diferenciálů, na které točivý moment přenáší šestistupňová sekvenční převodovka. Palivová nádrž má objem 80 litrů a je kvůli bezpečnosti umístěna za sedadly mezi nápravami i s podávacím čerpadlem. Jízdní výkony se nezveřejňují. |
| Colin McRae Rally 3 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
