Podle popisu Buzz žádná bomba není: jednoduchá hříčka, kde hádáte pomocí speciálních ovladačů správné odpovědi. Sice mě trochu uklidnilo, když jsem si všiml autorů, pánů z Relentless Software, ale skepse nadále stoupala exponenciálně s bodem mrazu.
Hlavní roli v této TV show, jak je celá hra pojata, hraje Buzz, trochu úchylný moderátor, kterého dabuje kdysi známý zpěvák Jason Donovan. Je to vtipný a pohotový chlapík, který na rozdíl od jiných vypadá trochu jako kombinace Terrence a Philipa, je vlastně parodií na podobné nagelované chlápky z různých amerických show.
Zvláštností a vlastně i vtipnou ochranou proti pirátům je součást balení. Spolu s hrou se na vás vyvalí hromada drátů na jednom konci spojených do jedné USB koncovky a na druhém ústících do čtyřech „bzučáků“. Jak to jen popsat … jsou to jakési válečky se čtyřmi malými tlačítky na odpovědi a jedním přihlašovacím velkým červeným tlačidlem. Jednoduché, zajímavé, nepostradatelné.
Spolu s hrou se na vás vyvalí hromada drátů na jednom konci spojených a na druhém ústících do čtyř „bzučáků“.
Do studia vchází soutěžící. Trochu bizarní, ale vtipné komiksové postavičky. Každá má svůj styl, svá gesta a chování, od narcistického frajírka přes indiána až po velmi drsnou punkerku. V hlavním menu automaticky volíme svou postavu, barvu kostýmu, přihlašovací zvuk a jméno hráče a volíme „hru pro více hráčů“. Správně, žádný „multiplayer“, Buzz: The Music Quiz je lokalizován. Neříkáme plně a dobře, ale lokalizován. Díky tomu můžete hrát i se svoji babičkou, která z cizích jazyků ovládá maximálně slovenštinu. Spolu s češtinou je na disku také ruština a polština. Zvolit si lze ze tří stupňů délky hry. Krátká obsahuje čtyři kola po šesti otázkách, střední šest kol po šesti otázkách a dlouhá šest kol po deseti otázkách. Tedy aspoň se to nejprve tak jevilo, najednou jsme ale hráli 10 kol, takže to možná ani žádný systém mít nebude :-). O další vtipné vložky se během hry postará i sám moderátor Buzz, který glosuje průběh hry, komentuje úspěchy a neúspěchy a nešetří narážkami i na svoji sličnou asistentku Rose.Zmínili jsme se o kolech. Každé kolo má jiný styl hry. V jednom kole se musíte správnou odpovědí zbavit tikající bomby, jindy můžete body za správnou odpověď ubrat spoluhráči s vyšším skóre a dále si vyzkoušíte i pohotovost prstů. Pokud jsem dobře počítal, napočítal jsem šest různých módů. Když bereme v potaz údaje vývojářů, počet otázek z hudební branže by se měl pohybovat mezi pěti tisíci, vyleze z toho slušně dlouhá zábava. Pravda je ale ta, že po pár hodinách hraní se některé otázky opakovaly, ale i tak, naučit se všechny kombinace asi nebude nic jednoduchého. Samotné otázky se netýkají pouze názvu skladby, kterou vám Buzz přehraje v jakési remixované verzi (nejspíš si autoři nechtěli lámat hlavu s autorskými právy). Někdy je potřeba znát i obsah písně. Naštěstí jedna z voleb na začátku je druh skladeb, starší nebo novější hity, můžete si zvolit, jaká doba je vám bližší. Skladby mají různý žánr. Někdy se v repertoáru objevily i skutečné novinky, jindy ale i staré americké šlágry, které mi nic neříkaly.
Je chvályhodné mít zrovna tuto hru v češtině, nicméně nějaké kazy by se našly.
O hře pro jednoho hráče se ani moc bavit nebudeme. Vlastně se jedná jen o nasbírání bodů, a poté formou ukládání bodů za správné odpovědi do banky ala „Nejslabší – máte padáka” je zpeněžíte. Na konci druhého kola dostanete výhru. Je pravda, že výhry jsou vesměs velmi lákavé: někdy dostanete grilované kuře, jindy karavan, jachtu nebo robota-sluhu. Často se mi stalo, že jsem měl rekordní počet bodů a dostal jsem právě zmíněného upečeného ptáka a kolegyně s pár stovkami na účtu luxusní skútr. Prostě zapoměňte na hru pro jednoho a pozvěte pár známých.Z hlavního menu si můžeme vybrat i další doplňující režimy. Jedním z nich je Mistr kvizu. V tomto režimu nejsou potřeba otázky. Je to vlastně moderovaná soutěž na otázky, které ostatním položí zvolený moderátor. Ten pak vyhodnotí správnost a udělí body vítězi. Omezeni jste pouze fantazií vámi zvoleného moderátora mezi hráči. Poslední režim je tzv. Kviz rychlé střelby, což je vlastně jen jeden vytažený režim ze hry samostatně. Jako bonus si můžeme pustit video, kde moderátor Buzz anoncuje další díl kvizu, který by měl mít širší záběr a nezůstat jen u hudebních znalolstí, ale o tom v samostatném rámečku poblíž.
Téměř na konec jsem si nechal samotnou lokalizaci. Je chvályhodné mít zrovna tuto hru v češtině, přece jen tomu rozumí každý, a tím pádem máme rozšířenou volbu spoluhráčů. Nicméně nějaké kazy by se našly. Z textů je vidět, že autoři měli problém se znakem pevné mezery z Wordu, takže jednopísmenné předložky jsou spojené s následujícím slovem. Překlad některých vysvětlivek, co v následujícím kole dělat, je místy nesmyslný, což je dáno tím, že překladatelé neměli evidentně ještě k dispozici hru v době překladu a nikdo nekontroloval finální lokalizovaný produkt (překlad fotoaparátu, v angličtině camera, jako kamera je toho důkazem).
|
|
Hra Buzz: The Music Quiz má snad jen jednu nevýhodu: je nesmyslné hrát ji sám bez přátel. Když seženete pár kamarádů, máte na několik hodin o zábavu postaráno. Jako třešnička na dortu tu figuruje čtveřice speciálních ovladačů, které hře dodávají na atraktivnosti. Prostě je to zábava. Tečka.
Buzz: The Music Quiz | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|