Když jsem přibližně před půl rokem pročítal první materiály o Battle of Britain, nevěřil jsem svým očím – autoři hry, slavní to hoši z Rowan Software, totiž slibovali naprosto jedinečný zážitek z bojů několika stovek letadel najednou. Protože si to v té době ještě nikdo nedovedl představit, doporučoval jistý programátor pozorné sledování historických přehlídek Luftwaffe, zvláště scén s nekonečnými řadami Heinkelů, které prolétávaly nad hlavami pyšných německých generálů – tak nějak měla hra vypadat a tak nakonec opravdu vypadá. Konečně tedy poznáte pocit nicotného mravenečka, který plní svůj malý úkol v nepřehledném vzdušném mumraji. Vraťme se však na začátek...
Battle of Britain se navenek neliší od „běžného“ simulátoru leteckých bitev mezi Luftwaffe a RAF nad Anglií roku 1940. Tomu koneckonců odpovídá i členění jednotlivých částí hlavní kampaně hry – v té první (časově červenec/srpen) nazvané „Konvoje“ začínají Němci čím dál více „oťukávat“ britské obranné formace a ve větší míře útočí na obchodní i válečné loďstvo nad Kanálem. Druhá a třetí epizoda („Orlí útok“ a „Kritické údobí“) znamená začátek masových náletů na britský průmysl a letecké základny. Válečné běsnění se rozjede v plné míře v poslední, čtvrté, trefně pojmenované „Blesk“ (říjen 1940). To už bude ve vzduchu opravdu horko a oblaka se naplní stovkami německých bombardérů a stíhaček obou stran. Abych nezapomněl – výběr strojů, které můžete pilotovat na britské straně, je velmi omezený (jeden Spitfire, dvě verze Hurricanů), le tento nedostatek kompenzuje arzenál Němců – pilotovat půjdou jak obligátní Bf-109 a 110, tak i Ju-87 (populární Štuka) a navíc se lze ujmout palubních kulometů v Ju-88, He-111 a Do-17. Jenom jedna rada pro nováčky v kabině Messerschmittů – dávejte si pozor, na co nalétáváte (on to někdy může být i legendární Defiant).
Když jsem s trochou nedůvěry poprvé spustil volbu kampaně (připravený je i obligátní trénink, jednotlivé mise a multiplayer), netušil jsem, co mne záhy potká. Octl jsem se v operační místnosti, odkud bylo možné plánovat všechny vzdušné operace nad Británií. Princip je jednoduchý – například na německé straně nejprve určíte, jaký typ bombardérů má útočit na jaký typ cíle, zvolíte množství a druh podpůrných stíhaček, vyberete cíle pro každou letku a jde se na věc. Obrázky znázorňující jednotlivé roje se dají do pohybu a bylo jen na mém rozhodnutí, zda se přepnu do kabiny či střeliště některého letadla, nebo nechám zpracování výsledků na počítači. Každý nálet je v zápětí vyhodnocený a cíl dostane příslušný status (od nepoškozeného, pře mírné zničení, až po totální zkázu). Zanedlouho začne další den a vše se rozeběhne nanovo s více stroji, částečně opravenými budovami a posilami na straně protivníka. Po uplynutí určitého období následuje vyhodnocení celé epizody a nástin dalšího postupu (naprosto stejně funguje kampaň i pro britskou stranu). Samotné plánování je nesmírně zábavné a chytlavé – až prosedíte u hry několik hodin ve snaze udělat skulinu v radarovém systému včasného varování, poznáte, co jsem měl na mysli.
K největším kladům Battle of Britain patří rozhodně detailní a propracovaná grafika letadel. Nejvíce jsem si oblíbil německé Heinkely a Dorniery – až uvidíte jejich dopodrobna vykreslené modely včetně takových drobností jako jsou ocelová lanka či tlumiče podvozku, pochopíte, o čem je řeč. 
Poměrně nepříjemný je však fakt, že formace bombardérů jakoby „doskakují“ – když jste od nich dál, vypadají všechny naprosto stejně placatě, jako by byly tvořené bitmapou. Teprve při přiblížení na střední vzdálenost se objeví všechny 3D detaily a letouny se představí v plné kráse. Zajímavé je i ztvárnění bloků městské zástavby - při bližším prozkoumání (rozuměj – při velmi nízkém letu) je vidět, že nejsou tvořeny obyčejnou 2D texturou, ale jsou plasticky „vytáhnuté“ pár metrů nad úroveň země. Boční stěny jsou pak potažené obrázky venkovních zdí s okny. Je otázkou osobních preferencí, zda je dané řešení vhodné, či nikoliv – mně se velmi líbilo, ale našli se i tací, kteří nad budovami ohrnovali nos. Dobré technické zpracování podtrhuje i přijatelný letový model s jednou opravdovou lahůdkou – simulací funkce karburátoru u příslušných britských stíhaček. Jakmile potlačíte knipl a objeví se první negativní „géčka“, začne motor kvůli nepřítomnosti paliva vysazovat.
Mnozí z vás již jistě tuší, co musí logicky následovat v tomto odstavci – ano, řeč bude o hardwarových nárocích. Přiznám se, že když jsem hru spustil na svém počítači poprvé, byl jsem na vážkách, zda nemám neaktuální ovladače grafické karty. Jakmile jsem se jenom trochu přiblížil k větší formaci letadel, začal obraz nesnesitelně cukat. Ani snížení detailů nepomohlo – v rozlišení 640x480 s nejnižšími možnými detaily na Celeronu 500 s Ati Rage Fury byl let rozkouskovaný a připomínal spíš krokovací dungeon. 
Jistě uznáte, že se za těchto podmínek moc dobře mířit nedá. Měl jsem možnost vyzkoušet simulátor v akci i na PIII-800 s GeForce 2, ale s podobným výsledkem – při plných detailech v 800x600 nebylo možné bez občasného cukání proletět skrze formaci nepřátel. Výsledkem trápení s hardwarovou nenasytností byl vynález metody opatrného nalétávání zezadu a likvidace bombardérů ještě v „bitmapovém režimu“. Na obranu programátorů však musím přiznat, že lety nízko nad zemí bez cizích strojů v zorném poli byly naprosto plynulé.
Dojmy z Battle of Britain mám rozporuplné – na jedné straně sice musím ocenit skvělý systém plánování misí (a celý modul operačního velení), který mne připravil o několik desítek hodin spokojeného spánku, zapomenout nesmím ani na revoluční pojetí s reálnými počty letadel ve formacích, nebo kvalitně zpracované střelecké pozice (i když – do kulometných hnízd B-17 mají daleko). Hardwarová náročnost této hry však předčí i ty nejhorší noční můry – chápu sice, že vymodelovat sto letadel ve vzduchu je náročné, ale aby nešlo smysluplně bojovat ani na osmisetmegaherzovém počítači, to je už poněkud silné kafe. Proto je hodnocení takové, jaké je.
P.S.: Poznámka pro kolegy z našich diskusí - ano, u Battle of Britain jsem se bavil lépe a déle než u B-17...
| Battle of Britain | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
