Arthur and the Minimoys

Většinou se hry na motivy animovaných filmů nepovedou. Arthur a Minimojové jsou tak velice příjemnou výjimkou, která dokáže zaujmout na dlouhé hodiny - a to nejen dětské publikum!

Herní zpracování filmů stále ještě nemají kýženou pověst, která by jim zaručovala příliv milionů hráčů, aniž by se tito předtím v recenzích nepřesvědčovali o kvalitách projektu. A co si budeme povídat – většinou se jim jen potvrdí léta platné pravidlo, že tenhle kousek klidně mohou vynechat a ještě udělají dobře. Dvojnásob to pak platí o hry, které vznikly na motivy dětských filmů. Je pravdou, že pár kvalitních se sice urodilo a že si je děti rádi zahrají, ovšem naprostá převaha je naprosto příšerných, jakoby děti neměly nárok na slušně odvedenou práci.

Arthur sleduje rady svého zemřelého dědečka, které by ho měly zavést až k tajnému a hodně bohatému pokladu. Přitom chlapec narazí na mikrosvět maličkých Minimojů, kteří žijí na zahradě před jeho domem a jejichž existence je nyní ohrožována hmyzoidní rasou

Nebudeme nic zastírat – Arthur and the Minimoys jsou typickou hrou pro děti, k jejímuž vzniku dal podnět Luc Besson tím, že nejprve napsal stejnojmennou knihu a poté ji převedl do animované filmové podoby. Ne že by měl v zádech takový marketing a očekávání diváků, jakému se pravidelně těší kultovní díla Pixaru, případně Disneyho, avšak s jistotou lze prohlásit, že kniha, film a světě div se – ani hra nejsou žádnými propadáky. Už takové konstatování by samo o sobě stačilo na odšpuntování jedné lahve šampaňského, ale nechme si ji až po recenzi – možná totiž budete nadšeni ještě víc.

Příběh je patřičně milý a lehký, jak se na podobnou hru sluší a patří. Arthur sleduje rady svého zemřelého dědečka, které by ho měly zavést až k tajnému a hodně bohatému pokladu. Přitom chlapec narazí na mikrosvět maličkých Minimojů, kteří žijí na zahradě před jeho domem a jejichž existence je nyní ohrožována hmyzoidní rasou Seidenů. Arthurovi se podaří smrštit se na mini-formát svých nových kamarádů a jeho dalším úkolem se stane pomoci těmto tvorečkům proti mnohem silnějším nepřátelům. A samozřejmě ani poklad nemůže zůstat stranou.

Aby hra byla co možná nejvariabilnější, nevtělíte se pouze do těla Arthurova, ale rovnou dvakrát si vyzkoušíte, jaké to je být pravým Minimojem. Prvním je princezna Selenia, která je tisíc let stará, což podle překvapivě propracované mytologii zdejšího světa odpovídá deset rokům lidského života. Velmi dobře si rozumí se svým mečem, s nímž dokáže rozkouskovat i nepříjemné překážky. Její malý bratříček se jmenuje Bétameche a ve hře se dozvíme, jak moc ho trápí malá pozornost, která je mu věnována. Chce tedy logicky dokázat něco velkého a pomůže vám především svým malým vzrůstem, a to tehdy, když se budete potřebovat protáhnout nějakým malým a úzkým prostorem. A Arthur? To je především skvělý bojovník používající hlavně pěstí a kopanců. Hráč má za každých okolností pod kontrolou všechny tři, pod přímým ovládáním pochopitelně jen jednoho, ovšem stiskem klávesy se okamžitě přepíná do jiného.

Hráč má za každých okolností pod kontrolou všechny tři, pod přímým ovládáním pochopitelně jen jednoho, ovšem stiskem klávesy se okamžitě přepíná do jiného.

Úrovně jsou stavěny tak, aby bylo skutečně nutné chytře využít speciálních schopností každého z těchto hrdinů. Je jasné, že je hra zacílena především na dětské publikum, tudíž nečekejte žádné složité zádrhely, na druhou stranu je to pro vaše ratolesti příjemná výzva. Například je nutné zároveň stát na třech platformách, aby se otevřely dveře. Vedou k nim odlišné cesty a hráč tak musí přijít na to, jaká se hodí pro tu kterou postavu. Možná vás napadlo, zda s takovýmto herním systémem hra neobsahuje i kooperativní modus. Hledali jsme ho, ale bohužel nikde nebyl. Je to velká škoda, jelikož hře by kvalitativně pomohl ještě mnohem výš.

Čas od času dojde i na boj proti patřičně zle vyhlížejícím Seidenům. Jak už bylo řečeno, každý z hrdinů používá jiný styl boje, ale v tomto případě se důsledky příliš neliší. Zkrátka mlátíte a většinou bez problémů vyhrajete. Pouze Bétameche je křehčí a útočí tak zdálky. Bojujete jen s jedním charakterem, ostatní jsou poměrně schopně ovládání umělou inteligencí. Ta funguje sice dobře, ale poražení zloduši musí být ještě doděláni finálním úderem, který můžete trochu nepochopitelně provést jen vy. Je sice pravdou, že se tak stáváte jasně rozhodujícím elementem ve hře, kdy se nestane, že byste jen přihlíželi práci parťáků, ale časem to začne mírně otravovat. Naštěstí nejde o velký problém, který by kazil zážitek ze hry, jako spíše o mini problém.

Vedle bojů, které přeci jen nejsou hlavní náplní hry, vás nebo vaše děti čekají rozličné úkoly. Jsou tu třeba zajímavé minihry, balancování nad propastí, pasáže, ve kterých si dosyta zaskáčete, obří hmyz, proti němuž musíte nasadit speciální taktiku, znemožňovat útok drtivým katapultům (ty místo šutrů házejí maliny a kapky vody – i ty jsou ovšem pro Minimoje nebezpečné), propracované hádanky využívající hry světla a stínu atd. Hra je v tomto směru nesmírně atraktivní a troufám si tvrdit, že svým důvtipem dokáže zaujmout i odrostlejší hráče.

O něco méně nás potěšilo ovládání. Kamera často (ne)reaguje trhavě a umožňuje tak jen velmi omezený pohled na dění. Někdy tak skončíte ne svou vlastní vinou u posledního checkpointu. Ty jsou naštěstí rozmístěny inteligentně. Přesto si občas jinak velice dobří designéři levelů neodpustili průběh celou lokací až na začátek, případně zařadili nepříjemné prosekávání se hustým houštím. To hře podle nás ubírá na tempu, ale opět – o žádnou tragédii se nejedná. Grafika se dá pochválit, a to i přesto, že prostředí mohlo být rozhodně živější, ovšem vysoce detailní modely roztomilých postaviček nelze přehlédnout. Hra navíc funguje i na hodně obstarožních počítačích.

Klady a zápory

Nápaditá hratelnost
Tři odlišné postavy

Horší kamera
Předloha není příliš silná

35 Euro
Anglicky

Vedle bojů, které přeci jen nejsou hlavní náplní hry, vás nebo vaše děti čekají rozličné úkoly.

Jak je tedy vidno, Arthur a Minimojové nedopadli vůbec špatně, ba právě naopak. Ačkoliv předlohou nebyl žádný kasovní trhák, když se kritici celkem svorně shodli, že „na Pixar to zkrátka nemá“, je herní výsledek mnohem lepší než naprostá většina virtuálních zpracování dětských animovaných snímků. Oceňujeme především to, že hra je hodně chytrá, dobře nadesignovaná a hlavně je s ní i po několika hodinách zábava. Pochopitelně, dospělé přepadne stereotyp o něco dříve než děti, ale i tak pro ně hra stojí za zkoušku. Vedle dobře vymyšlených úkolů obsahuje totiž i taktický element, jelikož je zapotřebí kombinovat schopnosti tří odlišných hrdinů. Bohužel hru zatím do České republiky nikdo nedováží a tím pádem ani nepřekládá, což je velká škoda, jelikož i příjemně vyprávěný příběh stojí za vstřebání.