Pokud se některého příznivce adventur zeptáte, na jakou hru se letos těší nejvíce, s největší pravděpodobností vám odpoví, že je to Escape from Monkey Island. Jak by taky ne - Monkey Island patří k nejslavnějším herním sériím vůbec a jméno hlavního hrdiny - Guybrush Threepwood - je dodnes s úctou vzpomínáno na četných pařanských "dýcháncích". Letos na podzim se po delší odmlce setkáme s již čtvrtým (a zřejmě nikoli posledním!) pokračováním, které však bude na rozdíl od předešlých dílů s ručně kreslenou grafikou kombinací renderovaných scenérií a polygonových postav. Tato skutečnost možná nechala některé z vás na pochybách, že tu nádhernou malebnou vizáž, tolik charakteristickou převážně pro předchozí díl (The Curse of Monkey Island), je zcela nemožné přetvořit do třetího rozměru. Ano - i já souhlasím s tím, že renderovaná grafika nebude nikdy tak pestrá a "veselá" jako poctivé ručně kreslené práce, ovšem po otestování právě vydané hratelné demoverze Monkey Islandu 4 si troufám tvrdit, že se grafikům z Lucas Arts povedl v tomto směru malý zázrak. Prostě nový Monkey vypadá opět skvěle, opět velmi vesele a i nadále se nese v humorném duchu svých předchůdců. Nevěříte? Čtěte dál...
Úvodní animovaná sekvence staví příběh MI4 tam, kde předešlý díl skončil - tedy na palubu lodi, jež se spolu s novomanželským párem Guybrushem Threepwoodem a guvernérkou Elaine Marley-Threepwoodovou vrací zpět na jejich rodný Melée Island. Zatímco se Guybrushovi, přivázanému z blíže neurčených důvodů k hlavnímu stěžni, honí hlavou vzpomínky na jeho předchozí dobrodružství (obzvláště na trojnásobnou likvidaci ducha/zombie/ďábla LeChucka), 
Elaine má plné ruce práce s pobitím bandy pirátů, která jejich loď drze přepadla. Blázni - asi netušili, že budou mít co dočinění s nekompromisní a tvrdou ženou, která se snaží dát při každé příležitosti najevo, komu bude nakonec patřit poslední slovo (obzvláště při častých rozepřích se svým manželem :-). Elaine piráty samozřejmě zneškodní, nicméně Guybrushe od stěžně neoprostí - tím zcela záměrně dává šanci hráčům poprvé aktivně zasáhnout do hry a seznámit se tak s novým, velmi netradičním interfacem (o tom bude řeč později).
Po příjezdu na Melée Island však naši hrdinové zjišťují, že je zde všechno doslova vzhůru nohama. Tak za prvé - po těch mnoha letech nepřítomnosti (prakticky od prvního dílu série) byla Elaine prohlášena za mrtvou a na její místo guvernéra se tlačí nějaký záhadný politik Charles L. Charles. A to tak vehementně, že se dokonce postaral o zničení původního guvernérského sídla. Naštěstí ale zadal tento úkol naprosto dementnímu demolition-manovi, jež není schopen se svým katapultem dům ani jedinkrát zasáhnout. Nepříjemnou situaci samozřejmě nemohou manželé Threepwoodovi ponechat jen tak, takže zatímco se Elaine bude snažit dát své úmrtí do pořádku na městské radnici, dostane Guybrush dva důležité úkoly: 1) zastavit toho blázna s katapultem a tím zachránit guvernérské sídlo a 2) dle tradice předchozích dílů dát do kupy loď s posádkou a vydat se na Lucre Island za právníky Elainina dědečka, kteří by měli dostat celou situaci pod kontrolu.
To ale ještě není zdaleka vše. Po zběžné návštěvě městečka Melée Islandu si Guybrush začne uvědomovat, že se všichni chovají tak nějak divně... jakoby, až se to bojím vyslovit, civilizovaně! Celou situaci mu vysvětlí nový majitel Scumm Baru, 
pan I. Cheese - do kraje přicestoval velmi majetný a lstivý Australan, který ve velkém skupuje půdu na karibských ostrovech a dělá z nich odporná turistická střediska plná restaurací a obchůdků se suvenýry! Většina pirátů navíc pod nátlakem pověsila své řemeslo na hřebík a stali se z nich nudní a vystrašení bezdomovci. Rázem se tedy Guybrush ocitne před dalším velmi závažným problémem, a to jsem se ještě nezmínil o faktu, že se mu do cesty už ZASE připlete ten obživlý otrava LeChuck. To jsem tedy zvědav, jak si s tímhle vším náš zamilovaný pirát poradí ...
Escape from Monkey Island vsází díky Bohu na tytéž hodnoty, které jsme si tolik pochvalovali u všech třech předchozích dílů - tedy na všudypřítomný humor a skvělou atmosféru. Vedení výrobního týmu se tentokráte ujalo duo Sean Clark a Mike Stammle (tvůrci další skvělé adventury Sam & Max Hit the Road) a ačkoli se tito pánové nepodíleli na tvorbě ani jednoho z předchozích dílů, myslím, že svou práci odvedli stejně kvalitně jako Ron Gilbert (Monkey 1 a 2) nebo Tim Shafer (Monkey 3). O spjatost s předchozími díly se postarali nejen stejnou formou vtipných dialogů, ale i návratem ke starým známým lokalitám nebo charakterům. Už při procházce po ulicích městečka Melée Islandu vám bude herní prostředí připadat nějak povědomé - jak by také ne, protože vypadá téměř stejně jako v prvním díle. Nese se v klasickém modrém nádechu se vstupní branou s velkými hodinami, po stranách náměstí s domkem Voodoo Lady (oficiálně nazvaném "The International House of Mojo") a legendární hospodou Scumm Bar. Co se známých tváří týče, tak zde potkáme například poustevníka a trosečníka v jedné osobě Hermana Toothrota, tajemnou Voodoo Lady, mluvící lebku Murrayho, neuvěřitelně ukecaného obchodníka Stana nebo vaši původní posádku z prvního dílu - Meathooka, Carlu a Otise.
A co všechno můžeme od nového MI4 očekávat? Každopádně obrovskou rozsáhlost. Autoři hovoří o celkem pěti rozlehlých ostrovech (nebude chybět ani legendární Monkey Island) s více než šedesáti interaktivními obyvateli. Dále můžeme počítat s vyrovnanou obtížností. Ta by měla být někde na úrovni mezi středně obtížným třetím dílem a téměř nehratelným druhým dílem, naštěstí s vítanou absencí jakýchkoliv nelogických puzzlů. Výborný je samozřejmě i dabing, o nějž se postarali stejní lidé jako v případě Curse of MI v čele s Dominikem Armatem alias Guybrushem Threepwoodem. Strach nemusíte mít ani o hudební doprovod - přestože skvělý Michael Land společnost Lucas Arts před několika měsíci opustil, nebudeme o jeho neopakovatelné líbivé melodie ochuzeni ani tentokráte. No a samozřejmě nemohu ve výčtu pozitiv zapomenout hlavně na spoustu fantastických dialogů prošpikovaných skrz naskrz vtípky a narážkami. Chybět by neměl ani oblíbený Insult Fighting (respektive jeho nová obdoba Insult Arm Wrestling), takže o ostrost Guybrushova jazyka si starosti dělat rozhodně nemusíme.
A teď něco o vizuální stránce hry. O té jsem vlastně psal již v úvodním odstavečku - i když nová grafika hry vypadá sama o sobě opravdu nádherně, je to oproti předešlým dílům něco trošičku jiného a zřejmě to bude chvilku trvat, než si na renderovaná pozadí zvyknete. Animace jsou pochopitelně dle očekávání perfektní; ocenil jsem převážně rozpohybování jednotlivých postav, obzvláště pak realistický pohyb jejich úst během rozhovorů. Postavičky jsou vůbec docela detailně vymodelovány - na každou z nich bylo vyplácáno cca 1500 polygonů, což je čtyřikrát více než u staršího Grim Fandanga, z jehož enginu Monkey 4 vychází. Celá hra pak běží v rozlišení 640x480 v 16-bitových barvách.
Vzhledem k použití prakticky stejného (i když vylepšeného) enginu se samozřejmě nabízí srovnání s Grim Fandangem. Monkey 4 je stejně jako Grim ovládán pouze na klávesnici, s případnou podporou joysticku nebo joypadu. Interface hry zůstalo zachováno - tedy pokud se s Guybrushem budete producírovat poblíž nějakého interaktivního předmětu, natočí Guybrush daným směrem svůj obličej. Krom toho se však na rozdíl od Grim Fandanga ještě v dolní části obrazovky vypíše jedna nebo více příkazových vět (podle toho, kolik interaktivních předmětů ve vašem okolí je) ve stylu "Podívej se na předmět X", "Vejdi do dveří" nebo "Promluv si s osobou Y". Mezi těmito příkazy si vyberete ten, který chcete provést, a stisknete Enter. Velmi výraznou inovací prošel i inventář; zatímco v Grimovi se mohl zobrazit najednou pouze jediný předmět, zde je vidíte všechny pohromadě poskládané v přehledném trojrozměrném rotačním prstenci (alá Tomb Raider). Inventářní předměty je dokonce možné i vzájemně kombinovat a popravdě řečeno, bez puzzlů postavených na kombinování předmětů bych si Monkey Island ani nedokázal představit. Co se rozhovorů týče, tak v nich má hráč možnost vybírat si témata či odpovědi z celistvých větných celků, tak jako tomu bylo u všech třech předchozích dílů.
Jak je tedy vidět, i zcela modernizovaný herní interface se neustále snaží držet zuby nehty klasických adventurních atributů, což je samozřejmě jen a jen dobře. Bohužel totéž nemohu tvrdit o ovládání hry, které mi přišlo až přehnaně komplikované. Pohyb postavičky pomocí šipek, případný běh za stisknutí Shiftu nebo aktivování všelijakých příkazů Enterem je v současné době již standard a nikomu by dělat problémy neměl. Poměrně brzy jsem si zvyknul i na speciální klávesy pro 
sebrání předmětu (P), použití předmětu (U), prozkoumání (L) nebo otevření inventáře (I). Znatelně horší už to ale bylo s volbou příkazových vět při přiblížení se Guybrushe k interaktivním předmětům (kombinace kláves ALT+šipka nahoru/dolů nebo PAGE UP/DOWN) nebo s několika speciálními klávesami (např. pro přeskakování vět během rozhovoru). Bylo toho na mě prostě nějak moc a všechna ta halda aktivních kláves mi přešla do krve až při třetím průchodu celé demoverze. Co k tomu říct. Je to škoda - na trochu krkolomnější ovládání si sice časem zvyknete, ale počítejte s tím, že vám to bude chvíli trvat.
I přes tento malý nedostatek jsem ale byl z hratelného dema naprosto nadšený a myslím si, že finální verze Escape from Monkey Island má všechny předpoklady stát se nejlepší adventurou tohoto roku, a to i s ohledem na to, že svede tuhý boj s The Longest Journey a několika dalšími nadějnými adventurami. Pokud máte možnost, určitě si demo otestujte (http://www.lucasarts.com/products/monkey4/), protože to opravdu stojí za to a pokud jste o novém MI alespoň trochu pochybovali, věřím, že vás všechny pochybnosti rázem přejdou (snad s výjimkou zmíněného ovládání). Minimální konfigurací jest P 200 s 32 MB RAM a pozor - nutností je taktéž 3D akcelerátor!
VE ZKRATCE:
