|
|
Ačkoliv se historie počítačových her píše teprve něco přes patnáct let, existuje celá řada titulů, jež svou hratelností stále překonávají v současnosti vydávané hry, avšak s ubíhajícími měsíci a léty se na ně zapomnělo. Jedním takovým příkladem může být série Lords of the Realm, která má spoustu podobných znaků s populární strategií Medieval: Total War, považovanou za kvalitní simulaci středověkého panování i krutých bojů. To vše je pravda, nicméně hra Lords of the Realm někdy před deseti lety nabízela mnohem víc, přitom dnes je její název znám málokomu.
Třetí díl jen volně navazuje na předchozí dvě hry celé série a je vlastně úplně samostatným titulem bez vazeb na své předchůdce. Lords of the Realm 3 se odehrává v letech 850 až 1350 a v ryze realtimovém pojetí nabízí všechno, o co v krutém středověku musel starat vladař tehdejších státečků a knížectví. Hra by se dala 
rozdělit do tří základních rovin: na mapě západní Evropy vede člověk diplomatické styky s ostatními zeměmi, na úrovni svých panství se stará o výrobu jednotek, stavbu hradů a shromažďování surovin a při bojích si to rozdává s armádami nepřátelských pánů. Výběr národů čítá tři velmoci té doby – Anglii, Francii a Německo, do počtu pak jsou Flandry a Irsko. Jestli se objeví i nějaké východní země jako Kyjevská Rus, Polsko nebo Bulharsko autoři nezveřejnili.
Klíčem k obrovskému bohatství a vojenské síle je půda. Jako vládce země může člověk dobyté území udělit vazalům a ti mu za to platí daně, poskytují své vojáky v dalších bitvách nebo platí naturální dávky. Co bude daný kus země (a tedy vazal) produkovat, záleží na tom, komu člověk daný kraj udělí: rytíř se s radostí při příští bitvě vrhne se svými muži do boje a v dobách míru začne s budováním hradu. Naproti tomu měšťan položí základy města, které později slouží jako zdroj příjmů a místo, kde se dají najímat žoldáci. Nevolníci zase od rána do večera pracují na farmách, produkují jídlo a tím zásobují celé vojsko. A pokud člověk udělí půdu duchovním, oblíbí si ho církev a obyčejný lid, požehnán tamějšími knězi a biskupy, se ujme práce efektivněji a rychleji.
Ostatně podpora církve se hodí vždycky – stačí postavit pár kostelů, přihodit něco peněz do kasiček chtivých biskupů a katolíci si rádi s hráčem podají ruce. Naopak ten, kdo s oblibou plení cizí města a na bohulibé skutky doslova kašle, musí počítat s tím, že jednoho dne se papež naštve, prohlásí hříšníka za kacíře a poštve na něj fanatiky pod záštitou křížové výpravy.
Složení armády přesně odpovídá středověkému období. Základ vojska hrdě tvoří jízda rytířů. Ti jasně dominují bitevním polím, jenže rytíř – jelikož je zároveň feudálem se svou půdou – se nedá nijak vyrobit a vystupuje jako unikátní jednotka. Pokud umře nebo je zajat a poté popraven nepřítelem, jeho statky budou bez správce a hráč (= panovník) je musí předat někomu jinému. Aby rytíř něco vydržel, bere si s sebou do boje na pomoc své muže. Jejich výzbroj a počet se odvíjí podle toho, jak velké území člověk rytíři udělil a jak se mu samému daří. Jednotky se v bitvách pohybují po oddílech a rozkazy tudíž dostávají jako celá skupina. Slabou lehkou pěchotu postupem času střídá lehká jízda, lučištníci nebo těžká pěchota. Ve hře se neobjevuje bůhvíjak velké množství různých typů vojáků (konkrétně jen deset!), spíše záleží na taktice, formacích, 
morálce a počtu vojenských sil. Rytíři se v průběhu bojů zocelují nárůstem zkušeností, což se projevuje větší morálkou a silou mužů pod jejich velením.
Jelikož se Lords of the Realm 3 odehrává v realtimovém čase, klidně se může stát, že se na několika frontách do sebe pustí dvě tři armády a vznikne tak několik ohnisek bitev. Hráč proto může hru kdykoli pozastavit a vydat nové rozkazy. Výhodu to má v tom, že do již probíhající mely mohou kdykoli přiběhnout posily nebo – pokud člověk vidí, že například nemá šanci a bitvu prohraje – může poslat zálohy na jiné místo a překvapit nepřítele, který si posilněn brzkým vítězstvím třeba nevšimnul, že o pár desítek kilometrů mu stojí zcela nechráněný hrad.
Samotné hrady slouží jako důležité obranné body, ze kterých se dají směřovat další útoky na okolní země. Kromě již předem navrhnutých pevností se člověk může pustit do budování svého vlastního hradu, využít všechny stavební prvky a udělat si z něj nedobytnou tvrz třeba ve tvaru erbu svého rodu. Tak jako postupuje pokrok v oblasti výzbroje, objevují se i nové typy obranných věží nebo stavebních materiálů, jež se dají využít 
při rekonstrukci a vylepšování vašich hradů. Pořádná kamenná pevnost s mnoha věžemi, masivní vstupní brannou a dobrou obrannou však stojí majlant a stavba navíc spolkne klidně i několik desítek let času.
Nejzábavnější mely se strhávají právě při obléhaní hradů. Obránci mohou používat zákeřné prostředky jako vařící olej nebo kůly, útočníci z počátku musejí spoléhat na odvážné muže, kteří se chopí žebříku a vyšplhají až na vrcholek zdi, odkud se mohou pustit do vraždění osádky. Později však přijdou těžké zbraně jako katapulty, trebuchety nebo vypečená beranidla, jež pod hroutícím se kamení z rozpadajících se zdí donutí obránce vytáhnout paty z hradu a rozdat si to s nepřítelem muž proti muži.
Autoři se v propagačních materiálech chlubí opravdovou historickou přesností. Základní principy hry to potvrzují (hlavně to, že panovník čerpá zdroje, muže a suroviny od svých feudálů a uděluje půdu v léno), navíc na rozdíl od Medieavalu bude při pohybu armád po mapě Evropy hrát roli terén. Nicméně tolik pravdy na oné přesnosti možná nebude, neboť kupříkladu Německo, ve hře vystupující jako jeden stát, bylo roztříštěno do mnoha separátních knížectví a sjednocení nastalo až v roce 1871 díky Ottovi von Bismarkovi. 
Také konstrukce armády a konkrétní typy vojáků byly značně zjednodušeny, ale i tak by hra Lords of Realm 3 měla být jednou z historicky nejautentičtějších strategií, a to i s velkým podílem hratelnosti.
Kvalita grafiky odpovídá dnešním standardům, nikoho asi nepřekvapí, že engine umožňuje libovolně hýbat s obrazem a že je schopen vykreslit obrovské množství jednotek najednou. Některé modely zbraní byly prý vytvořeny podle skutečných předloh a i hrady, stavěné podle určitých pravidel, by měly vypadat jako skutečná sídla rytířů, která dodnes stojí po celé Evropě. Minimální požadavky byly stanoveny na procesor 800 MHz a 128 MB RAM.
