|
|
Když jsem psal počátkem roku článek o deseti nejočekávanějších adventurách tohoto roku, dlouho jsem se rozmýšlel, zdali mezi elitu zařadit taky debutový projekt chorvatského týmu Razbor Studios s názvem Legacy: Dark Shadows. Zahraniční servery specializující se na adventury sice této hře věnovaly (a stále věnují) nezvykle hodně prostoru, avšak prakticky nulové zkušenosti tvůrců a nepříliš přitažlivé první alfa-demo naznačovaly, že se o AAA titul rozhodně jednat nebude. Před pár dny ovšem Razbor uvolnili druhé testovací alfa-demo, a přestože obsahuje mnoho chyb, dokázalo mě přesvědčit, že v sobe Legacy nějaký ten potenciál přece jen má.
Asi nejsilnější zbraní hry by mohla být volba žánru. Teď nemám na mysli fakt, že se jedná o adventuru, ale o sci-fi. Dobrodružných her odehrávajících se ve vzdálenější budoucnosti věru není mnoho a kdybych měl uvést příklady z poslední doby, zastavil bych se u pouhých dvou titulů: Schizm (2001), což ale byla spíše hra o puzzlech než o příběhu, a The Ward (2000), která zase postrádala dobrou hratelnost. Legacy tak má šanci vyplnit škvíru, kterou příznivci fantaskních technologií roky zírali do prázdného černého prostoru, v němž se na dlouhou dobu zastavil čas.
O samotném příběhu toho tvůrci příliš prozradit nechtějí. Jako obvykle se schovávají za sukně tvrzení, že nám přece neprozradí to, co je na jejich hře nejlepší. Na druhou stranu se zeširoka rozpovídali o herním prostředí, o své vizi světa dvacátého druhého století a o životě a minulosti dvou hlavních postav. V první z celkem čtrnácti kapitol se setkáme s Jackem Blakem, a to nikoliv ve vzdálené budoucnosti, ale překvapivě v roce 1942.
Právě vrcholí bitva o Stalingrad, kam byl Jack vyslán jako nejlepší válečný reportér New York Times. Rodák z Washingtonu, jehož matka zemřela při porodu a otec o sedmnáct let později, se blýsknul v roce 1933 článkem o vyhoření Říšského sněmu a v roce 1939 sérií reportáží o útoku Německa na Polsko. Jeho článek ze Stalingradu byl poslední. Podle oficiální zprávy padl v bitevní vřavě…
Co se stalo s Jackem doopravdy, to se dozvíme až v plné hře. Jisté je, že po Stalingradské kapitole se děj hry skokem přesune do roku 2138 a tvůrci nám představí druhého hrdinu hry. Tentokráte se bude jednat o mladou ženu, soukromou vyšetřovatelku Ren Silverovou. Ren je klasickým příkladem pořekadla, že jablko nepadá daleko od stromu. Své zaměstnání „zdědila“ po matce, která pracovala v detektivní agentuře Dawson and Steehlman. Při jedné z akcí její matku zastřelili a Ren se rozhodla najít jejího vraha a smrt matky pomstít, což se jí taky po dvou letech pátrání podařilo. Krátce nato ovšem byla znásilněna a skončila na psychiatrické léčebně, odkud ji vytáhla společnost Dawson and Steehlman a nabídla jí práci.
Zanedlouho se z Ren stala ta nejlepší vyšetřovatelka v agentuře a právě nyní, ve svých čtyřiatřiceti letech, stojí před nejsložitějším případem své kariéry, který ji naučí, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může jevit.
Prozatím není jasné, zdali budeme mít Jacka pod kontrolou pouze v první kapitole, nebo i v pozdějších fázích hry (i když podle tvrzení tvůrců, že ve hře nebude žádné cestování časem, se s ním možná už vícekrát nesetkáme). Naprosto jasná je ovšem jiná věc – drtivá většina hry bude situování do roku 2138. Do doby, kdy svět prošel velkou ekonomickou krizí a další světovou válkou, v níž přišlo o život 1,2 miliardy lidí. Výsledkem těchto trpkých zkušeností bylo založení Ligy Národů, která seskupila všechny státy světa do jednoho celku (krásný příklad, kam až může dojít globalizace :o)). Z nedostatku financí byla zrušena policie, kterou zastoupily soukromé vyšetřovací agentury. Cesty do vesmíru se staly samozřejmostí. Lidé začali kolonizovat nejdříve Měsíc, později i Mars. Kolonie na Měsíci měly původně sloužit jen jako turistické atrakce pro bohaté, ale když zde vědci objevili užitečné rudy, přesunuly se na tuto planetku především těžařské společnosti.
Rozkvět nových technologií je nezadržitelný. Tolik potřebná energie se získává z velkých akumulátorů, které obíhají kolem Slunce. Do popředí zájmu vědců se dostala teleportace. Mezi lidmi je velmi oblíbené PTD (Osobní Teleportační Zařízení), které je používáno pro ukládání předmětů někde ve vzdáleném prostoru (docela šikovná náhražka kufrů). Města se stále rozrůstají a dělí se na zóny – průmyslové, řídící, obytné… Mrakodrapy sahají 800 metrů do výšky a zabraňují tak průniku světelných paprsků do ulic, v nichž probíhá doprava jak pozemní, tak i vzdušná. Funkce bankovek byla nahrazena elektronickými převody financí za pomocí kódu DNA. Zemí obíhají 4 vesmírné stanice a na každé žije více než 250 000 lidí…
Takový bude náš svět podle představ Razboru za zhruba sto třicet let. Svět, ve kterém – mimo jiného – kvete zločin. Ten ostatně kvetl vždycky a kvést bude, takže práce v detektivní agentuře je při troše štěstí a dobré neprůstřelné vestě docela slušný způsob, jak si zajistit bezstarostný důchod.
Zpracováním bude Lagacy klasická 3rd person point-and-click adventura, kombinující předrenderované lokace ve vysokém rozlišení 1024x768 a polygonové charaktery. Oněch lokací bychom měli navštívit bezmála sto, z nichž každá bude zabírána z několika úhlů, což by mělo dát ve výsledku zhruba 500 scén. Kvalita grafiky je ovšem poměrně nevyrovnaná – zatímco některé z obrazovek lze označit za kvalitní profesionální práci, jiné připomínají první pokusy začátečníka ve 3D Studiu. Oproti tomu polygonové postavičky, obzvláště pak hlavní hrdinka Ren, jsou neskutečně detailní a je prakticky nemožné na nich najít jedinou ostrou hranu nebo nerovnost. Jejich rozpohybování je už ale jiná, o poznání smutnější písnička, nicméně tvůrci v tomto směru slibují razantní vylepšení. Krom toho ještě slibují řadu vizuálních efektů, jako je paralaxní scrolling (až 4 vrstvy), synchronizaci pohybu úst s mluveným slovem, realtime světelné efekty, dynamické stíny nebo realistické animace vody či kouře. Tyto a řada dalších vymožeností ale prozatím nebyly do dema implementovány.
Jednoduché ovládání kopíruje zažitý styl z The Longest Journey (ono je vůbec patrné, že právě tato skvělá adventura byla pro tvůrce přinejmenším inspirací). Všechny akce se provádějí kliknutím levého tlačítka myši. Povětšinou Ren interaktivní objekt jen okomentuje nebo s ním něco přímo provede, ovšem v některých případech se po kliknutí objeví miniaturní grafické menu se třemi funkcemi – prozkoumej, seber a promluv si. Dialogy probíhají klasicky volbou celých vět a jejich obsah by se měl automaticky zapisovat do elektronického diáře. Rozhovory jsou částečně nelineární v tom smyslu, že po volbě jedné větve dialog skončí a pokud se chcete s postavou bavit dál, musíte ji oslovit znova. Podobný systém ale příliš šťastný není, což jasně dokázala hra Mystery of the Druids. Pro funkci inventáře bylo využito výše popsaného teleportačního „kufru“ PTD, který se objeví po kliknutí pravého tlačítka myši. Předměty v něm jsou zastoupeny grafickými ikonkami, po dalším kliknutí pravého tlačítka myši Ren zvolený předmět okomentuje.
Přestože je testovací demo poměrně rozsáhlé (obsahuje část 4. kapitoly, situované na jednu z kolonií na Měsíci), docela frekventovaně „padalo“ a tudíž nebylo možné projít jej celé a udělat si tak alespoň chabý obrázek o hratelnosti. Mé první dojmy tedy nedokážu přesně zaškatulkovat. Na demu je znatelná řada nedodělků, grafika je spíše průměrná a totéž se dá říct o hudbě a zvukových efektech (dabing je prozatím jen provizorní). Příběhu však jistou porci zajímavosti upřít nemohu a stejně tak informace o rozsáhlosti znějí více než slibně, takže pokud tvůrci ještě vylepší animace, systém rozhovorů a pár dalších drobností, mohla by se Legaqcy zařadit k těm kvalitnějším adventurám, jichž se v tomto roce dočkáme. Uvidíme před Vánoci.
VE ZKRATCE:
