Licencované hry podle filmů jsou velice „dobře“ známy pro své nevalné kvality a uspěchanost viditelnou na každém rohu, která je způsobena nutností vydat hru souběžně s její předlohou, a tak se trefit do probíhající mánie. Čas od času se však vyskytne naprosto nečekaná výjimka a v případě Chronicles of Riddick to platí trojnásob. Možná jste již slyšeli o snímku Černočerná tma, jenž udělal terno především v DVD formátu a jeho hlavním hrdinovi Riddickovi, kterého tak uvěřitelně ztvárnil nepopiratelný talent Vin Diesel. V těchto dnech můžeme i v našich kinech zhlédnout pokračování s názvem Chronicles of Riddick, od něhož se, vzhledem k nákladům, čekal slušný finanční úspěch, ovšem ten kupodivu nepřišel a film tak bude mít co dělat, aby si na sebe vydělal postupně na všech frontách. Naštěstí filmové studio na nátlak velkého fanouška videoher Vina Diesela rozjela ve spolupráci s Vivendi Universal právě vývoj herního zpracování, jehož kvality mohli již před několika měsíci okusit vlastníci X-BOXu. Kdo by čekal, že na náměty nepříliš hvězdného filmu vznikne maximálně nadprůměrná hra, jako tomu bylo třeba v případě Catwoman,
hodně by se mýlil. Podle zkušeností konzolových hráčů totiž jde o jednu z nejlepších her na motivy filmu a rovněž o jedno z největších překvapení tohoto roku. A co je na tom vůbec nejlepší? Nu, přeci to, že Riddicka zanedlouho dočkáme i my na PC a již s předstihem víme, jak kvalitní kousek se na nás chystá. Nemyslíme také, že by se cokoliv pokazilo převodem z X-BOXu na PC, jelikož jsou si obě platformy velice podobné a navíc autoři – Starbreeze Studios – věnují konverzi zaslouženou, několikaměsíční pozornost.
Čekat opis filmového příběhu Černočerné tmy nebo Chronicles of Riddick by bylo moc jednoduché a průhledné. Tvůrci si na nás připravili něco lepšího, něco, co plně odpovídá jejich záměru vytvořit kolem příběhů Riddicka samostatně fungující universum ve stylu Hvězdných Válek. Nutno říci, že se jim to asi jen těžko podaří, ovšem minimálně v této části vývoje přímo srší invencí. Escape from Butcher Bay je jakýmsi prequelem filmů a zavádí hráče dále do hloubi Riddickovy temné minulosti. Tento ze slušné části antihrdina, se proti své vůli 
dostane do jednoho z nejznámějších, ale také nejstřeženějších vězení Butcher Bay, odkud ještě nikdo neuprchl a je právě na Riddickovi, aby se v tomto směru stal průkopníkem, pokud ovšem nechce strávit zbytek svého života za mřížemi, ne-li rovnou něčím horším.
Pokud náhodou nevíte, čím, že se to Riddick vlastně živí, odpověď zní, že jde až o neskutečně chladného vraha, který, pokud se již vrhne do plnění zadaného a dobře placeného úkolu, tak se nezastaví zhola před ničím. Díky svému naturelu má však v patách legie lovců odměn, pročež na Riddickovu hlavu, potažmo dopadení je vypsána rovnou jedna z největších. Jeden „bounty hunter“ po něm ale jde ještě více, než ostatní. Ve hře je nazýván Johnem a právě jemu se Riddicka podaří dopadnout, protože o něm ví zhola vše. Můžeme se ale jen domnívat, nakolik se naše hlavní postava „nechala“, jelikož jedno z Riddickových hesel zní, že žádné, byť sebelepší, vězení v galaxii ho nedokáže
udržet, tudíž se ani příliš netrápí, když ho John v renderované sekvenci předává řediteli Butcher Bay Hoxiemu, který si až chorobně přeje mít jednoho z největších padouchů známého světa ve svém zařízení. Jako správný sliznoun dodává Hoxie, že se o něj osobně postará, tudíž už prý nemá vůbec žádnou šanci. A právě při uvedení Riddicka do rozsáhlého komplexu dostáváte jeho kroky do parády vy a od této chvíle se již budete muset pěkně ohánět, abyste se z basy dostali. K tomu poslouží detailní tutorial, jehož prostřednictvím se naučíte základům ovládání i nemálu nejrůznějších fines, na něž mohou konkurenční tituly jen závistivě zírat.
Escape from Butcher Bay je v zásadě akční hrou z pohledu první osoby, ale nečekejte žádnou frenetickou střílečku, kdy jen běháte skrz nepříliš nápadité úrovně a rozséváte kolem sebe zkázu. Na tom Riddick nestaví, ba právě naopak. Vzdáleně by se dal přirovnat k inteligentním akcím ve stylu Half-Life či Metroid Prime se slušným důrazem na adventruní prvky, což jasně dokazuje i několik prvních 
hodin hry, kdy si vystačíme beze zbraně, jinak bychom byli s jistotou paralyzováni nepříjemným elektrošokem. Dočkáme se tedy i hodně protěžovaných stealth prvků, jak je známe například ze Splinter Cell. Samozřejmě, že nebudou tak do detailu propracované, jelikož Riddick vsází především na atraktivnost způsobenou mnoha žánry, tudíž vedle pokoutného plížení si i pořádně zastřílíme a dokonce zabojujeme beze zbraně, což je prvek, minimálně v takové míře, jak ho nabídne Riddick, nevídaný.
Zpočátku hry počítejte především s plněním menších úkolů pro další obyvatele věznice a rozhodně nečekejte mírumilovné zakázky. Riddick se prostě nějak musí propracovat do vrchních sfér, kde může očekávat i nějakou tu pomoc a cesta tam je víceméně krvavá. Naštěstí ani ve věznici by neměl být problém se sehnáním nějakých těch zbraní na blízko, mezi nimiž vyčnívají především tyče, trubky a jim podobné „udělej si sám“ předměty. I s nimi se však s trochou šikovnosti dá rozpoutat pořádné ródeo, že budete koukat. Další vaší 
nenahraditelnou schopností bude v těchto částech právě zmíněné plížení. Butcher Bay totiž disponuje hodně velkým množstvím temných zákoutí, jimiž se dá plížit takřka vedle strážných či dalších vězňů a smrtícími výpady je například bodnout, omráčit nebo jim zlomit vaz. Možností bude i po této stránce spousta. Jen, co se stanete trochu zkušenějším, vybavenějším a dostanete se do dalších lokací, budete si moci i pořádně zastřílet nebo zabojovat propracovaným systémem komb na blízko. Ale také nemusíte! Právě to je na hře tak krásné, že si můžete vybrat vlastní strategii či postup a neobtěžovat se designérskými omezeními. Tato vlastnost nejenže naprosto s přehledem eliminuje stereotyp, což je v dnešní době takřka nepředstavitelné, ale výrazným způsobem dodá významu i znovuhratelnosti, což je jedním slovem paráda.
|
K s přehledem nejchválenějším aspektům v konzolových recenzích patřila hustá atmosféra a my se přiznáme, že se na ni těšíme, jako malé děti a jistě nejsme sami. Kromě výrazné variability ji zajišťuje i špičkový příběh s množstvím zvratů, 
který nejen díky své skvělé prezentaci, v mnoha ohledech připomíná film. V této oblasti se můžeme těšit i na množství NPC postav, s nimiž povedeme zasvěcené rozhovory, jež nám odhalí podrobnosti Riddickova universa i cestu dál. Dalším skvělým prvkem, který šponuje atmosféru do nevídaných výšin, je skvělé namluvení postav. Nezúčastnil se ho pouze Vin Diesel, ale také rapper Xzibit (8. míle) nebo Ron Perlman (Hellboy, The City of Lost Children).
Co se týče technického zpracování, máme se vskutku na co těšit, jelikož již na X-BOXu hra doslova oslňovala, především pak svým do nejmenších detailů propracovaným normálovým mapováním, které se stará o realistické stíny, osvětlení, ale i detaily postav, které jsou postaveny z mnohem méně polygonů, než na kolik se na první i druhý pohled zdají. Ano, velice podobná technika byla použita ve skvělém DOOMovi 3. Tvůrci se samozřejmě chystají zakomponovat vyšší rozlišení, než jsou ta konzolová a můžeme očekávat i nové efekty, s
jejichž pomocí se Butcher Bay stane naprosto uvěřitelným a žijícím místem s propracovanou a smysl dávající architekturou. Kvalitní zvuky se netýkají jen zmíněného namluvení, nýbrž všech dalších efektů a také hudby. Ozvučení navíc kompletně využije služeb Dolby Digital 5.1.
Podle všeho nebude Chronicles of Riddick nijak přehnaně dlouhou hrou, ovšem na to si dnes musíme zvykat čím dál tím častěji. Podle recenzí je to okolo deseti až patnácti hodin, ovšem na konzolích, které přeci jen FPS tolik nepřejí a tyto se na nich hůře ovládají. Doufejme tedy, že autoři obtížnost vyladí i pro PC. Zopakujeme-li ještě velice slušnou znovuhratelnost, nemusíme si vůbec stěžovat, zvláště pak, když je hra opravdu až po okraj napěchována atraktivním obsahem bez hluchých míst, což se jen tak nevidí. Otazník zatím visí u multiplayeru, který v konzolové verzi dočista chyběl, ovšem PC verzi by hodně slušel. Kdyby se spojily všechny ty skvělé aspekty hratelnosti, mohli bychom tu mít
ještě unikátnější zážitek, než například u Splinter Cell: Pandorra Tomorrow. Jde sice o hodně odvážnou hypotézu, na druhou stranu by právě ta do jisté míry ospravedlnila velkou prodlevu mezi X-BOXovou a PC verzí. Uvidíme.
Každopádně se na Chronicles of Riddick maximálně těšíme a pokud se po stránce konverze něco hodně nepokazí, budeme v listopadu i na PC mít nečekaný, ale o to chutnější, hit. Skvěle podávaný příběh s atraktivností po hratelností stránce a navíc naprosto hustou atmsoférou – to je mix, který by si žádný příznivce akcí všeho druhu neměl nechat ujít. Je tedy vidět, že když se chce, tak to jde, zvláště v případě, že se o to zasadí hollywoodská hvězda Dieselova formátu. Něco nám říká, že se díky tomuhle týpkovi dočkáme ještě mnoha zajímavých a výborných projektů, vždyť Vin už si za tímto záměrem založil vlastní firmu Taigon.
Index očekávání: 8,5/10
