|
|
Mafiánská tématika rozhodně není tvůrcům her cizí. Ve světě, kde vládla prohibice, se dá vystavět interesantní zápletka napříč všemi žánry. Dokázala to česká Mafia a nyní si na mozkové závity hráčů brousí zuby strategicko-logická hra Chicago 1930 od zkušeného týmu Spellbound, který má na svědomí zábavné Commandos klony Desperados a Robin Hood. Někdo by si možná mohl myslet, že německá firma opět změnila jen prostředí a herní principy zanechala na té samé úrovni, které se v tomto žánru nacházejí již od roku 1998. Tato myšlenka je však na hony daleko od pravdy, protože Chicago 1930 přináší množství nových prvků, které jsme měli možnost ozkoušet a nyní vám z nich předkládáme první dojmy.
První věcí, jež vás dozajista zaujme, je možnost výběru ze dvou kampaní, a to ne ledasjakých. Jelikož v třicátých letech minulého století proti sobě stáli mafiáni a policisté, sleduje i hra strasti a slasti obou rozkmotřených táborů. V obou případech před vás bude položen plán města, na němž se vždy zobrazí ohnisko, kde musíte zasáhnout. Misí se nabízí dohromady dvacet, rozdělených rovným dílem. 
Tvůrci tvrdí, že se obě kampaně budou v jistých místech prolínat a výsledky akcí jedné budou mít vliv na průběh druhé. Tuto vlastnost nám prozatím nebylo dovoleno vyzkoušet, ale není důvod jejich slovům nevěřit.
Mafiánská kampaň přeci jenom odkazuje na předchozí projekty Spellboundu a hraje se i dost podobně. Pro bosse Dona Falcona plníte v roli Jacka Berretty špinavé úkoly jako ničení skladů konkurenčních mafiánských rodin, zabíjení státních návladních, kteří se nedali zkorumpovat a v neposlední řadě ochrana důležitých osob „rodiny“. Jack si k ruce může přibrat až pět parťáků, kteří však nefungují podle zažitého systému „ten umí tohle, ten zase tamto“, nýbrž disponují vlastními RPG statistikami jako střelba, boj nablízko, charizma, házení a první pomoc. Zpočátku sice jsou borci, jež máte k dispozici, značně rozličně nadaní, takže i tak šoupnete jednomu baseballku, dalšímu bouchačku a třetí bude třeba narvaný penězi k podplácení. Postavy pak mají ještě nejrůznější bonusy k různým zbraním či schopnostem jako např. +2 colt či +3 pozornost atp. Na druhé straně může vzít i ten největší nešika do ruky cokoliv, ač nemá potřebnou specializaci. Nedochází tak k nepříjemným situacím, kdy nemůžete díky smrti 
důležité postavy pokračovat dále. Hra jde v tomto případě dokonce tak daleko, že když už nemá daná postava žádné východisko, může se vzdát policii a po několika misích ji máte zpátky. Potěší to především v případě, že je panďulák namakaný v důležitém oboru a jeho smrt by rodině rozhodně neprospěla. RPG statistiky si vylepšujete konáním dané činnosti, občas je k nalezení i jednorázový upgrade. Každá vlastnost má pět stupňů a pro dosažení toho posledního se docela zapotíte. Muže si na misi vybíráte při briefingu a nechybí ani jejich vybavování nejrůznějšími udělátky jako jsou brokovnice, samopaly, lékárničky atd.
Rozhodně se jedná o zajímavý přístup, otázkou však je, jak s ním hráči budou spokojeni, jelikož časem vyjde na povrch, že nevede k ničemu jinému, než k větší akčnosti hry, protože, ať už autoři tvrdí cokoliv, nejúčinnější se mi zdál přímý útok na malé skupinky nepřátel se zapnutým zpomaleným časem, což je další nový prvek v podobných hrách. Srovnání s bullet-timem se přímo nabízí, akorát se zpomalí i vaši svěřenci a máte více času na rozdání rozkazů.
Dynamika hry mi prostě na nějaké přílišné taktizování nesedla a ani design mnou viděných 
úrovní mu příliš nenapomáhal. V průběhu dema jsem se nesetkal se spuštěným alarmem a nějakým výraznějším svoláváním protivníků z jednoho sektoru na potřebné místo, kde zrovna provádíte čistku. Nutno říci, že právě alarm by hře jen prospěl a hráče dovedl k větší obezřetnosti, doufejme tedy, že se ho ještě dočkáme. Na ovládání postaviček je třeba si mírně zvyknout, jejich reakce jsou totiž trošku pomalejší, navíc se mi často stalo, že jsem vyslal jiného ranaře než jsem původně chtěl, což vedlo k loadingové obrazovce. Jejich portréty jsou totiž podobné. Na druhou stranu je interface pěkný, u dveří vždy vidíte, zda jdou otevřít, jsou-li definitivně zavřené nebo k jejich odemknutí potřebujete klíč. Můžu jen prozradit, že jejich hledáním strávíte celkem hodně času, naštěstí se ale většinou nalézají na předvídatelných místech. Musím ještě dodat, že na obrazovce vidíte jen to, co mohou vidět vaše postavy, takže nějaký promyšlený útok si jen těžko můžete připravit. Postava se otáčí kolem vlastí osy tehdy, když točíte kolečkem na myši. Pokud vaši lidé nepřátele jen slyší, vy vidíte pohybující se červené kolečko.
Druhou kampaní se projdete v roli Edwarda Nashe, policejního vyšetřovatele, jehož nadřízené trápí nadměrná mafiánská aktivita ve městě. V jeho kůži nesmíte zabít nikoho nevinného, jinak se se slibně rozjíždějící kariérou můžete rozloučit. Edward nejdříve vyšetřuje a teprve pak střílí. Popišme si jednu takovou misi, kterých si užijete, doufejme, že však v trochu jiných podobách, habaděj. Policejní velitel vás pošle vyšetřit vraždu státního návladního v jeho bytě. Bez zbytečných řečí se tam vydáte, vyslechnete si hlášení a dozvíte se, že podezřelou je manželka tohoto vysokého soudního hodnostáře. To se vám však nezdá, a tak ji najdete pod postelí celou vystrašenou se slovy, že nic neudělala. V kuchyni se nachází pokojská, bohužel omráčená. Doptáte se tedy, kde je lékárnička, abyste ji mohli ošetřit. Po poskytnutí první pomoci pokojské vám prozradí, že předmět doličný, tedy vrahův nůž zabavil jeden z vašich kolegů. Zjistíte tedy, kdo to byl a ejhle, jedná se o zkorumpovaného parchanta, takže ho odstraníte, najdete zabité bodyguardy, které uklidil do kumbálu majordom, což je starej srab a hned se vzdá. Případ vyřešen! Jak vidíte, zde sklouzává hra spíše do adventurního snažení a nedá se říci, že by to bylo špatné, ba právě naopak. Uvidíme, co z této myšlenky autoři ještě vyždímou, protože stejně jako se dá vyleštit, mohou ji i pohřbít neustálým opakováním těch samých činností.
Graficky nemám hře co vytknout. Engine je pořád založen na isometrickém pohledu, což rozhodně nevadí. Některé textury vypadají opravdu nádherně, takřka fotorealisticky. Zvuk je zcela v pořádku a hudba neruší, spíše příjemně podbarvuje slušnou atmosféru. Na druhé straně, inteligence nepřátel je ještě značně nedodělaná. Tito reagují značně pomalu, někdy vůbec. Dokáží se však vzdávat a ve chvíli, kdy nabíjíte k vám zákeřně přiskočí a probodnou. Svoje muže si každý musí ovládat sám, ale potěší, že najdou cestu na určené místo.
Dohromady na mě působí demo trochu rozpačitě. Na jedné straně stojí parádní nápady jako RPG systém či policejní kampaň, na druhé straně pak straší větší odklon od zaběhnuté a populární dynamiky hry, což však neznamená sníženou obtížnost. Zřejmě se jedná o záměr a při větším vypilování, na které mají autoři ještě nějaký ten čas, by to mohlo být dobré. Ostatní chyby jsou pak spíše kódového ražení a dají se tak odstranit poměrně jednoduše. Určitě pak záleží i na tom, co hráči od Chicaga 1930 chtějí, ale to už bychom zabíhali moc do podrobností. Počkejme raději do recenze, v níž se ukáže, jak hodně se pobavíme. Já, a určitě i vy, doufám, že hodně.
Index očekávání: 6,5
