Termín MMORPG, kterým angličtina označuje online hry znamená Massive Multiplayer RolePlaying Game. Ve volném překladu tedy online hry na hrdiny pro velké množství hráčů. Slovo roleplay, které refinuje celý žánr, znamená doslova "hrát (svou) roli". Online hry dnes, narozdíl od časů MUDů a papírových her na hrdiny, připomínají často jen akční hry doplněné o komunikační prostředky někde na úrovni Xchatu. To je dáno tím, že žánr původně určený zaníceným fanouškům fantasy a sci-fi literatury, nabídly herní společnosti v lákavém grafickém kabátku, který nalákal spoustu líných lidí bez fantasie. Z toho důvodu vznikají ve většině her specializované servery zaměřené na roleplaying. Ale i tam, kde takové servery nejsou, je hraní své role zdrojem mnohem větší radosti ze hry, zvláště když se dostanete do komunity podobně smýšlejících a hrajících lidí. A takoví jsou opravdu všude.
Základní pravidlo
Vysvětlit, co je a co není roleplaying je poměrně obtížné. Existuje milion způsobů, jak hrát svou roli. Řemeslník v Ultimě Online, který popírá existenci draků, zombií a kostlivců, protože žádnou takovou obludu neviděl? To je přece správně, i když vás jako hráče může k smrti rozčilovat a vaše postava, známý drakobijce, může takovému měšťánkovi provést nehezký žert a dovést ho přímo do dračí jeskyně. A přesto by mnoho lidí řeklo, hrajeme Ultimu, jsme ve fantasy světě a draci proto existují. Chyba. Základní pravidlo hry vlastní role je odlišovat to, co ví hráč a to, co ví postava. Postava proto může vědět, že draci jsou nebezpeční nebo že v dole najde kvalitní rudu, ale neví, že včera hrála Sparta se Slávií nebo že UPC blbne připojení do zahraničí. Postava si prostě žije vlastní život.
Kdo vlastně jste?
Už samotnou hru si budete vybírat podle toho, co je vám blízké, ať už je to čirá historie středověku, fantasy a pohádky nebo Cyberpunk a další příchutě Sci-Fi. Znalost literatury nebo filmů je docela dobrý základ. Pro úspěšný vstup do nové role v rámci nové hry je ale potřeba trochu víc. Nejprve je nutné prostudovat základní informace o hře, jaký je její příběh, jaké jsou podle příběhu vztahy mezi obyvateli dané země či planety/vesmíru, kdo je společným nepřítelem a podobné věci. Hrát Hurvínka, který spadl z Marsu do prostředí EverQuestu, není nejlepší nápad. K nováčkům jsou lidé samozřejmě shovívaví, ale neznalost základních informací o světě, do kterého jste se rozhodli vstoupit, není snadno omluvitelná. Příběh online her je ovlivňován hráči, informace o událostech ve hře většinou najdete přímo na webových stránkách hry nebo ve vyhrazeném prostoru diskusního fóra.
Po nastudování informací o hře můžete přejít k přemýšlení o postavení, které byste chtěli zaujmout. Většina her dává na výběr z několika ras a povolání, které svým způsobem definují postavu a usnadňují začátky v novém těle. Každý přeci ví, že trpaslíci a elfové se nemají rádi nebo že bojovník byl ve středověku víc než kupčík, ale k mistru kováři se přece jen choval s určitou úctou. Ale i přesto může být každá postava originální a svá. Pro pochopení postavy, kterou chcete hrát, je nejjednodušší odpovědět sami sobě na několik otázek. Když poznáte svou postavu, můžete třeba zkusit sepsat vlastní příběh o ní. Na co se ptát?
Z jaké rodiny pochází vaše postava?
Jak se vaše postava chová? Je drzá, milá, přihlouplá, chytrá?
Jaké je? Dobrá? Potměšilá? Zlá? Samotářská nebo společenská?
Co chce dokázat, získat ze života?
Co vaši postavu baví? Chodí ráda na ryby? Vyřezává si ze dřeva? Kouří dýmku? Je na ženské?
Co vaši postavu štve, co jí vadí? Mokré boty, spaní na tvrdém, vybité baterie v laseru? Vtípky o velkých uších?
Co ráda jí, pije?
Věří v nějakého boha či bohyni uctívané v dané hře?
Co si myslí o cizích rasách, cizincích, společenském uspořádání?
Má vaše postava nějaký specifický rys? Jizvu? Zadrhávání? Kulhá? Má obrovské svaly?
Ve světě nejste sami
Najít si místo ve světě chvíli trvá, ale interakci s ostatními se ve většině online her nevyhnete, a není důvod, proč byste se jí vyhýbat měli. Komunikace s ostatními potom probíhá na dvojí úrovni. První z nich je ta hlavní, která se týká postavy a je označována zkratkou IC (in character – v postavě). IC hovoří postava k ostatním postavám, mohou se domlouvat na obchodech, na společném lovu, trestné výpravě nebo se spolu mohou opít do němoty. Druhou úrovní je rozhovor hráčů mezi sebou neboli OOC (out of character – mimo postavu). Hráči se spolu domlouvají na společné hře zítra odpoledne, mohou komentovat výkon svého počítače nebo kvalitu připojení, nebo se koneckonců bavit i o holkách a klucích. Obě úrovně komunikace mají ve většině her vyhrazené místo neboli kanál. Většinou to funguje tak, že většina veřejných kanálů, takových, které mohou vidět ostatní, jsou využívány pro IC mluvu (hovoříme o čistě RP serverech), kdežto OOC má vyhrazený jeden veřejný kanál a samozřejmě nikdo nemonitoruje komunikaci privátní. Jak mluvit či nemluvit ústy své postavy je těžké říct. Spousta lidí si myslí, že vrcholem hraní své role je navzájem si vykat a "pánovat". Není tomu tak. Z lingvistického hlediska je vykání v rádoby středověké češtině nesmyslem a pán byl jen ten, kdo vlastnil kus země a měl poddané. Používání archaické češtiny je příjemné, ale spíš jako osvěžení, specialitka. Hráči Sci-fi onlinovek takové problémy nemají. Stejné je to i v angličtině. Část hráčů si myslí, že angličtina Williama Shakespeara se všemi těmi "Thee" a "Thou" je jediným správným prostředkem pro IC komunikaci. Takových fanatiků naštěstí není moc. Pokud by vás něco podobného potkalo, můžete se jim IC vysmát, že jsou zkostnatělí a nabubřelí, že takhle mluvil váš dědeček, když se opil a vyprávěl o slavných bitvách.
Láska a RP
Specifickou kapitolou komunikace v online hrách jsou vztahy navázané mezi jednotlivými postavami. Mít dolar za každou lásku, která začala mezi hráči, nemusel bych už do smrti napsat ani písmenko. S city se prostě hraje špatně. Těžko oddělit zamilovanost postavy do milé postavy opačného pohlaví od svého vztahu k té úžasné bytosti, která tu druhou postavu hraje. I online hry slouží jako seznamka, ale virtuální povaha takových vztahů s sebou nese velká rizika. Ve hře protějšek nevidíte a vnímáte z něj pouze to, co chcete. I přesto, že je jen málo hezčích věcí, než povedená svatba ve hře, někdy je jistější hrát postavu, jejíž rasa je bezpohlavní.
Pokud máte vlastní názor na hru vlastní role, podělte se o něj s ostatními v diskusi. V diskusi se také můžete ptát na to, co vás zajímá a radit, co máme připravit na příště. A pokud při tvorbě své postavy vytvoříte zajímavý příběh, pošlete nám ho.
