Když se v roce 2009 na PC objevila nenápadná hra Minecraft, jen těžko někdo mohl předpokládat, jaký kulturní fenomén se z ní stane. Navzdory schematické grafice se z ní stal obrovský hit, který vydělal jejímu autorovi Markusu Perssonovi tolik peněz, že mu z toho „přeskočilo.“ V roce 2014 ji Microsoft odkoupil za dodnes dechberoucí sumu 2,3 miliardy dolarů, i takto extrémní částka se mu však nejspíše vyplatila. Minecraft je v kurzu i dnes a přes své stáří vede v popularitě rovnocenný boj i s aktuálním hitem Fortnite.
Na rozdíl od většiny ostatních titulů, v nichž je hráč pouze pasivním příjemcem toho, co si pro něj připravili jejich autoři, má Minecraft blíže ke stavebnici Lego, se kterou si každý může dělat co chce.
Postavit podobně náročnou scénu jen z kostiček je časově velice náročné.
Nedávno jsme vám přinesli příběh komunity nadšenců, kteří po dobu osmi let nezištně budují obrovské virtuální město, na jehož tvorbu již padly statisíce hodin práce. Někteří lidé však ke tvorbě přistupují poněkud pragmatičtěji a za své umění si nechávají zaplatit. Jedním z nich je i dnes devatenáctiletý student Thomas Sulikowski. Jako mnoho ostatních začal hrát Minecraft na začátku střední školy na doporučení svých spolužáků, díky neuvěřitelné otevřenosti herního prostředí už ale ve druháku zapomněl na ostatní žánry.
Díky svým výtvorům si brzy v komunitě vydobyl respekt zjistil, že existují lidé, kteří mu jsou za jeho tvorbu ochotni i zaplatit. Začínal na malých projektech velikosti víkendové chaty, pokračoval u realistické kopie Empire State Building, ale brzy zjistil, že jakožto člověk, který musí zároveň chodit do školy, nestíhá. A tak k sobě začal shánět pomocníky. Dnes jich má celkem 34 ze všech koutů světa, od Austrálie přes Jordánsko až po Peru. Nejvíce jich je samozřejmě ze zemí zaslíbených klasických videohrám, jako jsou Německo, Španělsko nebo USA, na svých oficiálních stránkách ale stále pátrá po nových přispěvatelích, kterým nabízí až 3000 dolarů (přes 70 tisíc korun) za projekt.
A o práci rozhodně nouzi nemá. Vedle klasických firem, které chtějí stavby používat při své propagaci nebo jako hrubé architektonické návrhy pro nízkonákladové budovy, tvoří většinu jeho klientely majitelé privátních serverů. Pokud totiž chtějí jejich majitelé nalákat nové hráče, kteří by jim ideálně měli (v drtivě většině dobrovolně) přispívat, musí jim nabídnout nějaké unikátní mapy.
Tím dosud největším projektem Varuny je zřejmě detailní model města Oraria z manga série „Is It Wrong to Try to Pick Up Girls in a Dungeon?“ Vybudování celého města nebylo nic snadného, celý tým prý pro přesné zachycení jeho podoby celý seriál musel poctivě nakoukat.
 |
Minimální sazba, kterou si Varuna za projekt fakturuje, je 1000 dolarů (cca 24 tisíc korun), podle náročnosti se ale může vyšplhat na desetinásobek i výše. Kromě celkové velikosti se bere v potaz i kvalita zpracování interiérů či vertikální složitost scény, projekt velikosti Orarie přijde na zhruba 5000 dolarů.
Sulikowský zatím svoji společnost vnímá spíše jen jako vítaný zdroj financí, který mu zaplatí studium, jeho ambice jsou ale daleko větší. „Dalším krokem vpřed by pro nás bylo mít plné partnerství s Microsoftem, abychom mohli vydávat mapy přímo přes oficiální tržiště a ne bokem jako dosud. To je ale záležitost budoucnosti,“ přiznal mladý tvůrce své ambice redaktorce magazínu PC Gamer.
