Vědci z Montrealské Univerzity publikovali v prestižním vědeckém magazínu Molecular Psychiatry studii, podle níž hraní počítačových her způsobuje úbytek šedé kůry mozkové.
Co když hraní Call of Duty opravdu způsobuje demenci?
Profesoři Gregory West a Véronique Bohbotová se po čtyři roky zabývali zkoumání dopadů hraní počítačových her na hipokampus, což je část lidského mozku odpovědná za krátkodobé uchovávání informací a prostorovou orientaci.
Výzkumu se zúčastnili zdraví lidé mezi 18 a 30 lety, kteří nikdy dříve videohry nehráli. Po 90 hodinách strávených u stříleček z vlastního pohledu, jako například Call of Duty, Borderlands, Killzone a Medal of Honor, jim byl v hipokampu naměřen úbytek šedé hmoty mozkové, který doktoři označili jako „statisticky významný“.
Menší množství šedé hmoty prý znamená větší riziko vzniku deprese a posttraumatických stresových poruch, v pozdějším věku pak přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby. Nejvíce ohroženi jsou především mladší hráči, jejichž mozek je ještě ve vývinu.
Dokonalý „protilék“. Prokládejte hraní stříleček Super Mariem 64 a budete v pořádku.
Zajímavý je fakt, že naopak ti, co hráli 3D plošinovky kladoucí větší důraz na hledání cesty v prostoru, jako třeba Super Mario 64, vykazovali přesně opačné výsledky. V hipokampu jim totiž množství šedé hmoty narůstalo. Vědci se domnívají, že je to dáno tím, jak se lidé v herním prostředí musí orientovat. Díky neodmyslitelnému kompasu a přítomnost GPS souřadnic, bez kterých se moderní hry prakticky neobejdou, není potřeba nad pohybem v prostoru příliš přemýšlet.
Lidé si proto mnohem méně všímají tradičních navigačních prvků, jako je třeba kopec v dáli, vodní plocha nebo specifický orientační kámen, a místo aby používali orientační smysl, pouze tupě následují šipku.
Gregory West a Véronique Bohbotová
Tato teorie má však samozřejmě i své odpůrce, jedním z nich je například profesor Andrew Przybylski z univerzity v Oxfordu. Ten tvrdí, že nikde není prokázána spojitost mezi velikostí hipokampu a poruchami mozku. Rozhodně pak nechce dětem doporučovat, aby dávaly přednost jednomu druhu her před druhým, v tomto případě plošinovkám před střílečkami.
Na základní otázku, zda jsou počítačové hry škodlivé, jsme se tedy jednoznačné odpovědi opět nedočkali. Těch faktorů, podle kterých by se měla škodlivost posuzovat, je totiž spousta a vždy si můžeme vybrat tu variantu, která se nám zrovna hodí.
