Ondřej Zach - Na záda si nasadíte batoh s počítačem, na hlavu přilbu virtuální reality a během okamžiku se teleportujete do Prahy na konci 16. století. Na vlastní oči pak uvidíte rituál, při němž rabi Löw oživuje bájného Golema.
Golem VR v Hamleys v Praze
Virtuální realita je dnes běžně dostupná, atrakce Golem VR, kterou má na svědomí české studio DIVR Labs, ovšem posouvá zážitek ještě o kus dál. Interaktivní procházka starou Prahou s jednoduchými hrami a rébusy se totiž obejde bez otravných kabelů okolo a hlavně: během celého výletu se můžete volně pohybovat. Například vidíte před sebou mříže, za nimiž zuří Golem. Přijdete k nim, natáhnete ruce a mříže tam jsou i ve skutečnosti, což zážitek umocňuje.
Golem VR (oficiální stránky projektu nalezente tady) využívá VR brýle od Oculusu a senzor Leap Motion, který přenáší pohyby rukou do virtuální reality. A funguje to velmi dobře, senzor zaznamená i velmi jemné pohyby, takže ve výsledku jsem měl skutečně pocit, že to jsou moje ruce.
Protože už mám s virtuální realitou zkušenosti, to, co jsem viděl po nasazení brýlí, tedy jakýsi výtah v budově, v němž mě instruoval vznášející se dron, mě nijak zvlášť neoslnilo. Golem VR sice vypadá lépe než cokoliv třeba na PlayStation VR, ovšem ani grafika Oculusu není srovnatelná s tím, co známe z dnešních „běžných“ her.
Co mě ovšem dostalo, byl pohyb, který omezují pouze stěny. Možnost omezeného pohybu sice znám už z HTC Vive, tohle pro mě ovšem bylo něco nového. Zpočátku jsem se tak obával, abych někde nenarazil do zdi, nebo do kolegy Honzy Srpa, s nímž jsem hrál zároveň. Naštěstí zbytečně, vše sedělo, jak mělo, k rozeznání byly i Honzova gesta rukou.
Golem VR v Hamleys v Praze
Atrakci jsem si začal naplno užívat až po otevření portálu, jakési hvězdné brány, po jejímž projití jsem se objevil v uličce staré Prahy. Golem VR není primárně hra, spíše interaktivní procházka, přesto vás čekají takové věci jako nahánění slepic či řešení rébusu. Na jednom místě u kamen se můžete dokonce ohřát. Když ovšem zahálíte, váš průvodce vše vyřeší za vás a vy se posunete dál. To je trochu škoda, protože když už jsem „tam“, rád bych si vychutnal i všechny drobné detaily okolo. Chápu autory, že u takto nákladné atrakce potřebují, aby vše rychle odsýpalo, jako návštěvník bych přesto v některých místnostech ocenil více času.
V námi testované verzi ještě nefungovala „tajná“ tlačítka u Karlova mostu a v této „místnosti“ se mi i občas třásl obraz, zbytek proběhl bez problémů. O těchto chybách nás ovšem tvůrci informovali dopředu, protože na softwarové stránce neustále pracují a i po spuštění plánují hru upravovat a na základě zpětné vazby vylepšovat. Za mě tedy parádní zážitek. Překážkou ovšem může být vysoká cena, která se vyšplhala na 450 korun. Lukáš Burda z DIVR Labs sice poukazuje, že srovnatelné atrakce ve světě jako The Void stojí mnohem více, ani tak to ovšem levná záležitost není.
Honza Srp - Po pravdě řečeno po úvodním nadšení už mě virtuální realita skoro úplně přestala zajímat. Je to ošklivé, kvůli kabelům a složité instalaci extrémně nepohodlné a není na to pořádný obsah.
Golem VR - záběry z hraní
Na Golema jsem tak šel s pořádnou dávkou skepse, nakonec však odcházel příjemně překvapen. Zkušeným hráčům sice atrakce nemá příliš co nabídnout, ale jako krátká ochutnávka technologií budoucnosti funguje na výbornou.
Úvodní scénu vykrádající Portal jsem ještě odzíval, ale jakmile jsem se ocitl před Karlovým mostem, nechal jsem se rychle unést. Hlavní silou Golema je fakt, že vám umožňuje volný pohyb po prostoru. Jako správný voyeur jsem cítil radost, že můžu nahlížet lidem do oken, a pohled přes zábradlí do hloubky také není k zahození. Virtuální prostor je sice pořád extrémně omezený, pohybujete se jen po malých místnostech, ale i tak je ten rozdíl oproti dosavadním statickým zkušenostem výrazný. Volný pohyb v pěkně vymodelovaném prostředí je tahákem sám o sobě, průvodcovo vyprávění jsem většinou příliš nevnímal.
Golem VR v Hamleys v Praze
Ostatně každý z vás určitě zná vyprávění o rabim Löwym dostatečně a tady se nedozvíte nic nového. Prohlídka sice nabízí pár momentů interakce, ale na to, abychom ji označili jako hru, je toho příliš málo. Pokud chcete jen tak lelkovat, všechny „hádanky“ se navíc rychle vyřeší samy od sebe. Což je trochu škoda, ten pocit, že na mém konání vlastně vůbec nezáleží, trochu ubírá celkovému ponoření do příběhu.
Golema bych doporučil všem, kdo ještě neměli s virtuální realitou tu čest. Obzvláště lidé, kteří vůbec hry nehrají, z něj budou mít zážitek. Ano, 20 minut za 450 korun je pořádná pálka, ale pořád to vyjde výhodněji, než si zatím víceméně zbytečnou helmu kupovat domů.
Technická stránka
|
