RECENZE: Hyrule Warriors: Legends ukazuje limity 3DS, přesto baví

Vzít slušnou akci z konzole Wii U a vydat ji ve vylepšené verzi na méně výkonné kapesní konzoli 3DS zní sice zvláštně, výsledek ovšem není špatný. Pokud tedy máte výkonnější verzi handheldu 3DS.

Hyrule Warriors: Legends zasazuje koncept masivních bitev známých ze série Dynasty Warriors do světa Legend of Zelda. Zachraňovat budeme princeznu Zeldu a celé království Hyrule. Fandové si přijdou na své, protože si zabojují za spoustu známých postav, hru si ovšem bez problémů užijí i všichni ostatní.

Herní náplň vychází z osvědčených principů. S aktivním hrdinou se probíjíte přes desítky nepřátel a zabíráte důležité body na mapě. Postupně tak dobýváte celé území, které se nepřátelé snaží získat zpět pod kontrolu pomocí silnějších soupeřů.

Základem jsou dvě tlačítka pro běžný a silný úder, pomocí nichž lze vytvářet různá komba. Možnosti rozšiřuje ještě speciální útok, magický útok a použití předmětu. A bohatě to stačí. Likvidovat nepřátele po desítkách pomocí efektních úderů se jen tak neomrzí. Osvěžující jsou také souboje s bossy, u nichž nejprve musíte vymyslet taktiku, protože pouze rubání nestačí. Za každou postavu se přitom hraje úplně jinak a časem si najdete pár oblíbených.

Hyrule Warriors: Legends

Autoři si byli vědomi, že postavy jsou silná stránka Hyrule Warriors, a tak si lze prostřednictvím 3DS verze otevřít pár nových. Okamžitě jsem si například zamiloval dívčinu Linkle, která střílí naráz ze dvou kuší.

Hyrule Warriors jsou přitom o něco komplexnější než Dynasty Warriors. Každá úroveň má nějakou myšlenku a sadu úkolů, které se postupně objevují. Občas budete zahlceni a hodí se, že na různá místa můžete posílat parťáky. Mezi hrdiny lze samozřejmě volně přepínat. Bez dobré znalosti mapy a toho, co vás čeká, však nelze některé vedlejší úkoly splnit. Těžko ovšem říct, jestli to pro vás je dostatečná motivace pro opětovné hraní. Pro mě nebyla.

I přes pár nových nápadů jsou Hyrule Warriors: Legends v jádru to samé jako Dynasty Warriors. Tedy repetitivní kosení nepřátel, které se dříve nebo později omrzí. Potěší příběhové animované spojováky a postupné vylepšování postav. Právě díky mnoha drobnostem to dohromady funguje. Nakonec jsem se přistihl, že mi každý den stačilo uhrát jednu úroveň, do další se mi nechtělo. Druhý den jsem se ovšem na hraní zase těšil.

Hyrule Warriors: Legends

3D grafika je z dnešního pohledu špatná, což ovšem není vina hry, ale handheldu 3DS. Ten měl už v době svého vydání v roce 2011 po hardwarové stránce ke špičce hodně daleko. Jak ovšem dokazují prodeje, výkon není všechno. Připomeňme, že Nintendo v prodejích převálcovalo jak slušné PSP od Sony, tak dnes již v podstatě mrtvou Vitu. Přesto, pokud máte chytrý telefon a občas si zahrajete nějakou hru, praští to do očí. Po grafické stránce jsou Hyrule Warriors: Legends hrůza.

Myslím si také, že od Nintedna by bylo fér, kdyby hru vydalo pouze na výkonnější verzi New 3DS. Na té běží hra bez jediného problému, na původní ovšem dochází k sekání. Pokud si obě dvě verze přímo srovnáte, na první pohled uvidíte, že na starším 3DS není pohyb plynulý. Na novém 3DS se také pohodlně zaměřují nepřátele přes nové tlačítko ZL.

Pokud s koupí váháte, stáhněte si demoverzi. Získáte představu o tom, jak handheldová verze funguje a zda jsou její limity pro vás akceptovatelné. Plná verze nabídne to samé, jen v mnoha různých obdobách. Sám jsem se nakonec dobře bavil, protože fyzická tlačítka jsou pro mě u bojovek víc než parádní grafika mobilních her s ovládáním přes dotykový displej.