God of War - první dojmy

Být miláčkem bohů se nemusí vždy právě vyplatit. Známe přísloví, že koho Pánbůh miluje, toho s křížkem navštěvuje. V antickém Řecku ovládaném z Olympu cholerickými, nevraživými a žárlivými bohy to platí mnohem silněji. Teď to poznáte i vy. Tedy, až se vám dostane do rukou jeden z nejambicióznějších projektů pro PlayStation2 - God of War.

Je noc, okolo jsou černé hory, na moři zuří bouře a vy se nacházíte na trupech lodí, kde propuklo válečné šílenství.

Právě hlavní hrdina hry Kratos miláčkem bohů byl, respektive v době začátku hraní stále je. To však neznamená, že by to byl nějaký zářný příklad ctností. Je to vrahoun každou buňkou, brzy po začátku uvidíte, jak s poklidem ve tváři podřezává bezbranné ženy, tam kam jeho noha vstoupí, stříká krev. A nejsou to žádné slabomyslné dětinské animačky, z těchhle vám poběží po zádech mráz. Ostatně sám Kratos svojí minulostí (no, jestli se tomu dá říkat minulost) trpí. Pronásledují ho děsivé noční můry právě z jeho zabijáckého života, kterých se touží zbavit. Za každou cenu. I za cenu dalšího úkolu. I úkolu zabít boha války Arese. No, o příběhu jsme prozradili víc než dost. Co hra? Málokdy mě ještě uchvátí grafika. Zvykl jsem si na to, že z pět let starého hardwaru PS2 vývojáři mačkají hry, které byste očekávali u PC s nejnovějšími grafickými kartami a z míry mě vyvede jen třeba Gran Turismo 4 nebo právě God of War. Hraju a nevěřícně zírám na to, co se pohybuje po televizní obrazovce. Jestli je toto vrchol současné generace konzolí, co nás čeká v té další proboha?

Jak jsem již uvedl, God of War nás táhne do starořeckých legend. Pokud zapátráte v paměti, zajisté si vybavíte monstra jako Hydra, Medúza nebo Titáni. Tato mytologie je všechno jiné, jen ne přátelská. A přesně toho využili vývojáři titulu God of War. Váš hrdina byl zaúkolován z Olympu, aby konal skutky milé bohům. V praxi to znamená, že se se od začátku ocitáte v prostředí, které lze charakterizovat slovy noční můra. Okamžitě se na vás vrhají desítky válečníků podsvětí (tedy to tipuji podle vzhledu) a vše se musíte naučit za pochodu. Takže kombinujte kolečko (váš rudý vazoun popadne nejbližšího nepřítele a doslova ho roztříská o zem), trojúhelník (ohnivé biče šlehnou shora) a čtvereček (šlehy ze stran). Do toho křížkem skákejte a vytvářejte různá komba a časem vám bohové dají i speciální zbraně a L2 z vás udělá Dia hromovládce. Samozřejmostí je obrana a sání různých druhů magie unikající z těl nepřátel (nápad vysátý z Onimushy). Ono udělat zase něco úplně originálního, to bychom chtěli příliš, mohlo by to být ke škodě věci. Upozorňuji vás, že v případě God of War vám to bude úplně jedno, jestli už jste leccos někde viděli (například v Devil May Cry). Čeká na vás totiž svět, který opravdu stojí za vidění.

Součástí hry je i sex s půvabnými prsaticemi, velice realisticky znázorněnými.

Už jsem říkal, že to je svět z nočních děsů, dovolím si tedy být konkrétnější. Je noc, okolo jsou černé hory, na moři zuří bouře a vy se nacházíte na trupech lodí, kde propuklo válečné šílenství (dobrá, já taky vím, že podobně začínal druhý Prince of Persia). Problém je v tom, že takovou úroveň realismu jste v žádné hře neviděli. Z temného nebe neustále lije, což je vidět jak na prostředí, tak na hrdinově postavě a každý záblesk je tak efektní, že se tají dech. Hra je totální adrenalinová bomba, nedopřeje vám zlomek sekundy klidu,neustále musíte bojovat o život, ovšem přitom i zapojit mozkové závity. Úžasné je, jak realisticky se postava pohybuje. Když přechází nad propastí po prkně nebo balancuje na ráhně, skutečně udržuje rukama rovnováhu a všelijak natáčí tělo. Nakonec zkuste si přejít po kmeni stromu, ležícím na zemi (pro jistotu) a víte, co vás čeká. I ve hře občas spadnete. Šplháte samozřejmě po lanech a po různých sítích, které tak charakterizují plachetní loď. Neuvěřitelnou zábavou je šplh do ráhnoví, kdy se shora blíží nepřátelé a vy je chytnete za nohu, stáhnete k sobě, roztřískáte je o stožár a hodíte dolů. Samozřejmě je můžete jen tak shodit, je po nich tak jako tak, ale proč se nepobavit? Používání ohnivých bičů je možné samozřejmě i tady, takže se máte na co těšit.

Třeštit zrak budete i v okamžicích, kdy potkáte bossy. Tříhlavá hydra je prvním z nich. V žádné hře jsem dosud neviděl tak dokonale ztvárněnou kůži plaza. Ta hlava na dlouhém krku vám bude připomínat FMV animaci, jak je dokonalá. Když otevře tlamu a bude se vás snažit shodit řevem, vše se tak dokonale rozmázne, že máte pocit, jako kdyby bylo opravdu ten vichr vidět. O zubech, očích či darmo mluvit. Je to nádhera a okamžik, kdy ji nabodnete na zlomený stěžeň, má opravdu veliký půvab.

Antika je v módě

Je velmi pozoruhodné, že až dosud bylo antické téma ve hrách téměř až jakýmsi tabu a vyskytovalo se víceméně pouze ve hrách které neměly ambice útočit na nejvyšší známky v recenzích. Proto je zajímavé, že God of War bude již druhým titulem z poslední doby, který sází právě na antický starověk, která se pravděpodobně zařadí v hodnoceních poměrně vysoko. Zatímco Shadow of Rome sází mimo jiné na atmosféru gladiátorských zápasů, God of War se soustředí na antickou mytologii.

Byl jsem šokován ze surovosti této hry. Po porážce zmíněné hydry se vydáte například do jejího krku, odkud se ozývá křik před chvílí spolknutého kapitána. Ten visí nad hydřiným žaludkem a děkuje vám za záchranu. Krotos suše odsekne: "Tebe jsem zachránit nepříšel," strhne mu z krku klíč a nechá ho rozplácnout se dole. S klíčem se vydáte ke kapitánově kajutě odkud se ozýval zoufalý křik žen, volajících o pomoc, ale uvnitř najdete ženy ve stavu, jak by vypadaly, kdyby přes ně přejel třicetivagónový vlak. Součástí hry je i sex s půvabnými prsaticemi, velice realisticky znázorněnými. Nutno ale říct, že Kratos si na něžnosti nepotrpí. Stisknete kolečko a surově hrábne po krásce, kamera se decentně stočí stranou a podle toho jak se objevují symboly z joypadu sledujete třesoucí se postel a posloucháte vzdechy. Inu, říkal jsem vám, tahle hra má něco do sebe.