„Dalece překonal veškerá očekávání,“ říká třetí centr Washington Capitals Lars Eller.
To bez debaty.
Lundqvistovi překazila sezonu náhlá operace srdce, Samsonovovi se stal osudným dýchánek s ruskými parťáky Ovečkinem, Kuzněcovem a Orlovem na hotelovém pokoji. Nakazil se covidem a už víc než měsíc zůstává mimo ligu, naposledy odchytal dvě rozehřívací utkání na farmě.
25letému Vaněčkovi se tak otevřely netušené možnosti. Vždyť v NHL do té doby neodchytal jediné utkání, najednou držel bianco šek na pozici jedničky!
„Pořádně jsem nevěděl, co se v něm skrývá. Asi jsem nebyl jediný...“ žasne teď trenér Peter Laviolette.
Vaněček jasně ukázal, co dlouhé roky v juniorce a na farmě po draftu v roce 2014 - vedle trpělivosti - piloval. Od patnáctého ledna nastupoval do zápasů prakticky obden či každý třetí den, v bráně se objevil po třináct zápasů v řadě.
Trenéři doteď dali od začátku utkání pouze jednou šanci zkušenému Craigu Andersonovi - a to mohl být 39letý Američan jistější sázkou.
Vaněček, dvacátý Čech v bráně NHL: Jedním zápasem ve Washingtonu nekončím |
Vaněček ovšem obstál. „Je totiž obrovsky cílevědomý, chce něčeho dosáhnout a hokej ho baví,“ říká Petr Haken, Vaněčkův bývalý trenér z liberecké juniorky. „Stal se z něho velký profesionál. Už v sedmnácti měl předurčeno, že se tam dostane. Je úžasné ho teď sledovat.“
Velkou chválu na něj pějí i současní spoluhráči. „Ocitl se v ohromně těžké situaci. Přípravný kemp trval krátce, nehrála se žádná přátelská utkání, všechno je pro něj nové... A on klidně přijde a předvádí parádní výkony. Myslím si, že ani ligou zběhlí brankáři nejsou zvyklí odchytat tolik utkání v řadě. Drží nás ve hře,“ těší Ellera.
„A k tomu je pokaždé v dobré náladě!“ dodává útočník Conor Sheary.
Jestli se na něčem lidi z Vaněčkova okolí stoprocentně shodnou, tak právě na jeho povaze. Vaněček = úsměv a radost ze hry i ze života.
„Jsem rád, jestli mu to vydrželo. Já si ho pamatuju jako vždy dobře naladěného kluka s pozitivním a pracovitým přístupem. Kolektiv ho měl rád, dobře se s ním i pracovalo. Po lidské stránce je to opravdu úžasný člověk,“ popisuje Haken.
Podporu jeho slovům může dodat i historka trenéra brankářů u Capitals Scotta Murrayho.
 |
Začátkem února vyhlásila NHL Vaněčka nováčkem měsíce ledna, kouč Laviolette svolal celý tým, aby Murray úspěch oznámil přede všemi. Ode všech si vysloužil uznalý rámus.
„Ale mě zajímalo jedno. Mrkl jsem po Vítkovi, abych viděl ten jeho úsměv. Znáte to, ne? Snažíte se držet, protože jde o vás, ale prostě vám to nejde. Musíte se usmívat. A přesně tohle jsem chtěl vidět. Neměl to v minulosti lehké, ale vydřel si to!“ vypráví Murray pro The Athletic.
Tíživé momenty na farmě. Trvá to moc dlouho!
Co tím Murray myslel?
Vaněček si zřejmě postup v kariéře po draftu 2014 představoval krapet svižnější. Capitals ho vzali jako 39. v pořadí, jen o kolo později než celkovou třináctku Jakuba Vránu - a ten už má prsten pro vítěze Stanley Cupu...
Očima Petra Hakena„Vítek Vaněček je typ člověka, kterého chcete v týmu, je ohromně soutěživý, nerad prohrává. Pamatuju, že jsme ho v Liberci po jednom nepovedeném zápase posadili. Jenže náhradnímu brankáři se další zápas nepovedl konec druhé třetiny a my Vítkovi řekli, že jde znovu do brány. Celou dobu byl připravený, v šatně pak rozdával úsměvy, poradil si s tím. Vzal naše vysvětlení. Nevím, jak by reagovali jiní... Teda vím, tu zkušenost mám. Vítka zdobí sebereflexe.“  „Hrozně mu pomáhá i rodinné prostředí, jeho tatínek je úžasný člověk, pozitivně naladěný. Je totiž důležité, aby trenéři, hráči i rodiče spolupracovali. A dětem nelhali. Někteří trenéři a manažeři řeknou, co se jim hodí, to je problém. Ty děti nám totiž věří. My musíme je i rodiče přesvědčit, aby nespěchali. Ano, kluci nám v Česku dospívají později. Nejsem zastánce přístupu, že je máme nechat být a hýčkat. Musíme být přísní a důslední, tak nám budou věřit i dál. Vítek je toho krásný příklad.“ |
Jenže Vaněček přes čtyři roky zůstával mimo popředí zájmu, ostatně Capitals se mohli dlouhé roky spoléhat na nezpochybnitelnou jedničku Bradena Holtbyho, do toho se zájem upíral na zářný talent z Ruska Samsonova.
Vaněčkovi se NHL vyhýbala třeba i přesto, že se v letech 2019 i 2020 dostal na Utkání hvězd AHL.
Je třeba ocenit, že Vaněček nebyl zatrpklý. Se Samsonovem utvořil na farmě přátelskou dvojici. „Je to výborný kluk, pomáháme si, povzbuzujeme se. Funguje nám to, tak nás beru jako tým,“ vykládal během lednového rozhovoru pro iDNES.cz.
„Pravda, u nás na farmě zůstal dlouho. Za ty roky jsme spolu měli několik bolestných a náročných debat, prožil si pár temnějších chvilek. Sám jsem cítil, že ho ta situace mrzí, takže vidět ho teď vyhrávat...“ vypráví Spencer Carbery, trenér farmářského týmu Hershey Bears.
A Haken souhlasí: „Ukázal vyspělost. Nemyslím, že by v dnešní době tolik mladých vydrželo co on. Někteří kluci by to nezvládli, vždyť to není legrace. Doufám, že si z něj naši mladí kluci vezmou příklad a budou nad ním přemýšlet. Všichni si myslí, jak budou mít jednoduchou cestu, když dominují v české juniorce nebo i té kanadské. Jenže ten přechod je hrozně těžký. Chce to trpělivost, řada kluků ji v patnácti a šestnácti nemá, je potřeba je udržet v práci.“
Kde je Vaněčkův strop?
S Vaněčkem se to podařilo.
Tedy ne že by byla práce u konce, českému brankáři se pomalu vrací konkurent Samsonov, navíc se nedá říct, že by Vaněček vyloženě zářil. V jedenácti z patnácti duelů pustil za svá záda tři a více gólů, úspěšnost drží na 90,8 procentech, což v ligové konkurenci stačí na pozici až ve čtvrté desítce.
Na druhou stranu sedmkrát vyhrál, mezi brankáři-nováčky je lepší jen chicagský Kevin Lankinen (osm).
A hlavní trenér Washingtonu Laviolette říká: „Odvedl vynikající práci. Nebyl perfektní, to není nikdo, ale snad až na jeden zápas nás pokaždé držel ve hře.“
S návratem Samsonova je téměř jisté, že Vaněčkovi práce ubude, opět se stanou konkurenty o prostor v bráně, budou muset každou chvíli dokazovat, že si zaslouží šanci.
Jenže to vlastně nevadí. Větší oddych může prospět.
Že na NHL má, česká naděje dokázala. Teď jí začíná boj o pozici mezi nejlepšími.
Lundqvist zpátky na leděPo výměně srdeční chlopně měl několik měsíců rehabilitovat a být doma na gauči, aby ještě někdy vůbec mohl sportovat. Po 47 dnech od operace je legendární gólman Henrik Lundqvist zpátky v brankovišti. Populární Král Henrik dal o svých výrazných pokrocích při pooperačním zotavování vědět fanouškům na sociálních sítích. Natočil video, jak už chytá puky a krotí nájezdy trenérů. „Nejlepší typ pracovního dne,“ přidal se smíchem zprávu na svých účtech: „Pracuju s nohama zatím ve stálém pulzu a velmi kontrolovaně trénuji. Dnešek byl zábava!“ Není divu, že má radost. Po uzavření nové smlouvy ve Washingtonu a zdravotních potížích se na chvíli zdálo, že jeho dlouhá hokejová kariéra v jediném momentu skončila. (bs) |
