BRANKÁŘI
Karel Vejmelka, Arizona Coyotes (NHL)
Předpokládaná jednička reprezentačního výběru. Šestadvacetiletý Vejmelka si jistě uleví, že tentokrát bude do zápasů většinou naskakovat coby favorit. Podobné pozice si totiž během sezony v Arizoně příliš neužil. Otloukánek NHL mu život zrovna neulehčoval. Urostlý chlapík z Třebíče ale zaujal a bylo překvapením, že ho nakonec před uzávěrkou přestupů některý z kandidátů na Stanley Cup z pouště nevysvobodil. Na mistrovství světa plnil roli gólmana číslo jedna už loni.
Šimon Hrubec, Curych (NL/Švýc.)
Dvakrát chytal na světovém šampionátu, jednou na olympijských hrách, ale medaile z toho zatím nikdy nebyla. Jedenatřicetiletý gólman prožil ve Švýcarsku slušnou sezonu, byť semifinálový výpadek s Bielem bez jediného vítězství byl pro Curych výrazným zklamáním. Vimperský rodák už dopředu avizoval, že bez problémů přijme roli brankářské trojky, ale po výkonech v přípravě by mohl zabojovat o roli Vejmelkova náhradníka.
Marek Langhamer, Oskarshamn (SHL/Švéd.)
Českému publiku možná není tak známý, vždyť v tuzemské extralize odchytal jen 17 zápasů za brněnskou Kometu. Reprezentační kouč Jalonen ale osmadvacetiletému brankáři věří a vzal ho už i na loňský šampionát, kde úspěšně zvládl třeba zápas o bronzovou medaili. Langhamer má za sebou skvělou sezonu, ve finské nejvyšší soutěži stlačil svůj průměr inkasovaných branek na 1,83 na utkání, což je parádní hodnota. Nyní ale mění působiště, po dvou ročnících střídá Ilves Tampere za švédský Oskarshamn.
OBRÁNCI
Jakub Zbořil, Boston Bruins (NHL)
Jediný zástupce těžce zklamané party z Bostonu, který se do Česka vrátil reprezentovat. Brněnský rodák toho v sezoně tolik neodehrál, zasáhl do 22 utkání, ve vyřazovacích bojích se nepředstavil vůbec. Když se ovšem po delších pauzách na led opakovaně vracel, vysloužil si chválu. Šestadvacetiletý bek je psychicky odolný, vytrvale na sobě pracuje. Teď má velkou motivaci se ukázat. Poprvé na velké akci v národním týmu.
Ronald Knot, Tucson Roadrunners (AHL)
Loni se osmadvacetiletý bek vydal za oceán. Do NHL se neprobojoval, sezonu na farmě Arizony nazval vystřízlivěním. Po šampionátu se zřejmě vrátí do Evropy. Už teď je o něj zájem v extralize, dříve působil ve Slavii, Chomutově, Mladé Boleslavi či Liberci. V přípravě si šikovný pravák občas neodpustili zaváhání v rozehrávce, ale ukázal ofenzivní potenciál. Na Českých hrách se blýskl gólem do finské sítě, proti Švédsku si připsal asistenci.
Michal Jordán, Rapperswil-Jona (NL/Švýc.)
Na reprezentační akce jezdí pravidelně. Úvodní část sezony strávil v ruském Chabarovsku, kde plnil roli kapitána. Pak ale z KHL zmizel, díky čemuž mohl usilovat o místo pro nadcházející šampionát. Zakotvil ve Švýcarsku, konkrétně v Rapperswilu, s nímž vypadl hned ve čtvrtfinále play off. Směrem dopředu toho od dvaatřicetiletého beka příliš nečekejte, jde o poctivého defenzivního obránce, pro kterého trenéři národního týmu většinou místo najdou.
Tomáš Kundrátek, Třinec (ELH)
Ve třiatřiceti toho Kundrátek zažil v hokeji už spoustu. Hrával NHL, AHL, švýcarskou ligu, v KHL nastupoval za týmy z Ruska, Slovenska, Lotyšska i Číny. Poslední sezony ovšem tráví v extralize, tu skončenou v Kometě Brno, kterou ale opouští a vrací se zpátky do Třince. Loni si zahrál na mistrovství světa i olympijských hrách, o jeho nominaci bylo celkem jasno už od začátku.
Michal Kempný, Sparta (ELH)
Po letech se vrátil ze zámoří do extraligy a exceloval. Brněnští fanoušci jen těžko vstřebávali, že ofenzivně laděný dvaatřicetiletý obránce vzal zavděk nabídkou Sparty. V dresu Pražanů nasbíral ve 35 zápasech základní části hned 28 bodů, v tabulce účasti na ledě při gólech mu navíc svítilo krásných +17. Dá se předpokládat, že bude plnit důležitou roli při přesilových hrách. Na druhou stranu loni na mistrovství světa coby last minute posila nebodoval ani jednou.
David Němeček, Sparta (ELH)
Pokud hledáte aspekt, v němž sedmadvacetiletý sparťanský zadák vyniká, určitě to nebude produktivita. Důležitá je ale jeho spolehlivost a nesmlouvavá hra. Patří mezi obětavé obránce, který se vyžívá v osobních soubojích. Má zkušenosti z Finska i ze zámoří, kde ale neprorazil. S týmem letí na své první mistrovství světa. Jalonena možná zaujal i osmi plusovými body, které získal jen během kompletní přípravy.
Jan Košťálek, Pardubice (ELH)
V osmadvaceti letech debutuje mezi dospělými na velké mezinárodní akci. Výrazně Košťálek zaujal už vysokou produktivitou v řadách Sparty, předtím neprorazil v Kanadě. Letos zručný bek zapsal 35 bodů, pravidelně je sbíral v přesilovkách a při přepočtu na odehraný čas byl za Kempným hned druhým bodově nejefektivnějším extraligovým zadákem. Nejspíš i proto si vysloužil logickou nominaci.
Tomáš Dvořák, Pardubice (ELH)
Na svůj první šampionát míří i Košťálkův vrstevník. Osmadvacetiletý Dvořák patřil v extralize mezi největší tvrďáky a hlavní tváře týmu, který se při stoletém výročí snažil o zisk mistrovského titulu. Rozdal 24 hitů, zablokoval 116 střel a v základní části se zařadil na druhou příčku Radegast indexu. Zároveň patřil mezi nejvytěžovanější beky a v sezoně nashromáždil 21 bodů a bilanci při účasti na ledě zakončil na +18.
ÚTOČNÍCI
Dominik Kubalík, Detroit Red Wings (NHL)
S Chicagem se loučil jako nechtěný, o důvěru musel zabojovat v Detroitu. A prožil zdařilý ročník, sedmadvacetiletý forvard nasázel 20 branek a pouze o jeden bod zůstal za svým maximem v NHL. Po dvou letech se vrací na mistrovství světa, v Rize chce tentokrát dojít dál než do čtvrtfinále. V roce 2021 byl na šampionátu nejproduktivnějším Čechem, mezi nejlepší osmičkou však on ani nikdo jiný nedokázal překonat finskou zeď.
Filip Chytil, New York Rangers (NHL)
Ve třiadvaceti má za sebou nejlepší sezonu v kariéře, v dresu New York Rangers stanovil nová osobní maxima v počtu gólů (22) i bodů (45). Po vyřazení v prvním kole play off prokázal velký zájem reprezentovat, na světovém šampionátu se představí už počtvrté. V minulosti se spíše zaučoval a rozkoukával, teď od něj budou trenéři očekávat daleko více. Měl by nastoupit v elitní útočné formaci, dostat hodně prostoru i na přesilovkách a patřit k hlavním tahounům.
Jiří Smejkal, Ottawa Senators (NHL)
Tři roky válčil na severu, teď šestadvacetiletého Smejkala čeká po odchodu ze švédského Oskarshamnu třetí šampionát v řadě. Krátce před startem mistrovství podepsal nováčkovskou smlouvu v Ottawě. Zatím pokaždé odváděl především černou práci, umí zahrát vedle dalších dříčů i vedle ofenzivních hvězd, kterým urostlou postavou vytváří prostor pro kombinaci. Sám však také dokáže zakončit, třeba jako loni v souboji o bronz proti Američanům.
Martin Kaut, San Jose Barracuda (AHL)
Touží zaujmout. Není divu, jedna z největších tuzemských nadějí ročníku 1999 bojuje o smlouvu ve stále novém působišti. Třiadvacetiletý Kaut si tento rok zahrál ve čtyřech klubech. Během páté sezony strávené v Coloradu, ať už v hlavním mužstvu nebo na farmě, putoval do San Jose. I zde nakonec ročník dohrával v záložním týmu AHL. Problémem šikovného útočníka jsou minusové body při účasti na ledě, kterých letos nasbíral hned dvanáct.
Roman Červenka, Rapperswil-Jona (NLA/Švýc.)
Stejně jako loni i tentokrát navlékne dres s kapitánským céčkem. V Rize však bude postrádat dva Davidy Pastrňáka s Krejčím, se kterými tvořil elitní formaci. Kouč Jalonen mu bude muset najít jiné parťáky, na Červenkovi totiž bude z velké části ofenzíva stát. V sedmatřiceti letech má za sebou další skvělou sezonu ve Švýcarsku, není tedy důvod si myslet, že jeho výkony naberou padající křivku.
Michael Špaček, Ambri-Piotta (NL/Švýc.)
Pětadvacetiletého útočníka čeká třetí šampionát po sobě. Do finální nominace se po návratu ze zámoří dostal pokaždé, za tři roky v Evropě si vyzkoušel už čtyři destinace. Po štaci ve Finsku, Třinci a Švédsku zakotvil během loňského léta v alpském městečku Quinto, kde spolu s Filipem Chlapíkem obléká dres švýcarského Ambri-Piotta. Především díky své kreativitě vyhrál týmovou produktivitu, ofenzivní přínos si od něj slibuje také trenér Jalonen.
Filip Chlapík, Ambri-Piotta (NL/Švýc.)
Pětadvacetiletý kanonýr míří na první velkou akci v kariéře, konečně se dočkal. Před rokem těžce kousal, když jej Filip Pešán opomenul při skládání kádru na olympijské hry a jeho nástupce vynechal z nominace na šampionát. Tehdy mu nepomohly ani skvělé výkony ve Spartě. Ve švýcarské lize vytvořil údernou dvojici s reprezentačním kolegou Špačkem, nasázel 24 branek. Bude zajímavé sledovat, jakou roli mu trenéři svěří.
Daniel Voženílek, Třinec (ELH)
Objev uplynulé sezony. Nepříjemný buldok a pracant, který neuhne z jediného souboje, dokáže soupeřům otrávit zápas a zastane jakoukoliv roli. Nejužitečnější hráč extraligového play off (6+10), které zakončil mistrovským titulem s Třincem. Skvělou formu si přenesl i do přípravy před šampionátem, Jalonena přesvědčil během dvou zápasů. Na Českých hrách se v sedmadvaceti dočkal prvního reprezentačního gólu, proti Švédsku přidal i dvě asistence.
David Tomášek, Sparta (ELH)
O šanci poprat se o nominaci na loňský šampionát přišel kvůli zlomenému kotníku, v sedmadvaceti letech se tentokrát už na mistrovství podívá. Po vypadnutí Sparty se připojil k národnímu týmu a díky povedeným výkonům v přípravě přečkal všechny škrty na soupisce. Ve stínu opor by mohl díky své šikovnosti a ráně z první přispívat góly i asistencemi.
Vladimír Sobotka, Sparta (ELH)
Po kapitánu Červenkovi druhý nejstarší a nejzkušenější člen české výpravy, který si zahraje na světovém šampionátu poprvé od roku 2017. Spartu opět dotáhl jen do čtvrtfinále, v Rize a Tampere si chce zlepšit závěr sezony. I v pětatřiceti letech je použitelný ve více rolích, mezi jeho největší přednosti patří vhazování. Během přípravy nastupoval v přesilovkách, Jalonen na něj bude spoléhat i při oslabeních.
Lukáš Sedlák, Pardubice (ELH)
Až ve svých třiceti letech se poprvé zúčastní mistrovství světa, doposud na velké akci nastoupil pouze na nepovedené olympiádě v Pekingu. Na začátku sezony nedostal v Coloradu a Philadelphii takovou pozici, jakou si představoval, a tak se vrátil do Čech. Ihned se stal hlavní personou extraligy, s Pardubicemi dominoval základní části. Kouč Jalonen se opírá o jeho univerzálnost, může patřit k hlavním ofenzivním zbraním, ale také tvrdým pracantům s využitím na oslabení.
Jiří Černoch, Karlovy Vary (ELH)
Lídr Energie si v šestadvaceti letech vybojoval druhou účast na světovém šampionátu v řadě. A zase využil prostoru, jenž mu kouč Jalonen dopřál, s národním týmem absolvoval kompletní přípravu. Tak jak bývá ve Varech zvykem, patří k tvrdě pracujícím rychlíkům, kteří soupeři dovedou hru pořádně znepříjemnit. V uplynulé extraligové sezoně posbíral dohromady 36 bodů.
Ondřej Beránek, Karlovy Vary (ELH)
Další ze západočeských rychlíků, který dokáže na soupeře řádně zatlačit. O nominaci si sedmadvacetiletý křídelník asi nejvíce řekl výkonem na Českých hrách proti Švédsku. V duelu nasbíral tři body, podobně jako v polovině dubna proti Německu. Po vyloučení do konce utkání v závěrečné generálce se Švýcarskem byl možná hodně napjatý, zdali si nepokazil solidní pozici. Přesto nakonec poprvé v životě vyrazí na velkou mezinárodní akci.
Jakub Flek, Kometa Brno (ELH)
Má obdobný příběh jako jeho někdejší spoluhráči Beránek nebo Černoch, vedle nějž bude dost možná znovu hrát. Třicetiletý mrštný křídelník se účastní už třetího šampionátu za sebou. Po přestupu do Komety vytvořil v extralize nové střelecké maximum, radoval se z 19 gólů a v play off přidal další 4. V koncovce se mu dařilo i na začátku přípravy, díky skvělému čtení hry může naskočit i do oslabení.
