"Pojedeme s manželkou na týden k moři, zároveň s tím se ale budu muset začít soustavně připravovat na KHL," říká Koukal, jejž čeká na podzim premiéra v ruském Něftěchimiku Nižněkamsk.
Času mezi zápasem s Finy a odletem do Čech jste neměli zase tolik. Jak jste tu medaili stačili oslavit?
Slavili jsme na hotelu, měli jsme tam rodinné příslušníky. Pivem nebo vínem, nebylo to nic extra velkého, ale ani malého. Zkrátka příjemná oslava.
Petr KoukalHokejový útočník, narozen 16. srpna 1982. S hokejem začínal v rodném Žďáru nad Sázavou, v juniorském věku (sezona 1999/2000) se přesunul do extraligových Pardubic, ve kterých od roku 2009 plnil roli kapitána. Hrál však také za prvoligový Hradec Králové a krátce i za Plzeň. S Východočechy vybojoval dva juniorské (2001 a 2002) a tři seniorské (2005, 2010, 2012) tituly mistra republiky. V roce 2010 se podílel na zlatém tažení české reprezentace světovým šampionátem v Německu, letos vybojoval s národním týmem bronz ve Švédku a Finsku. Od příští sezony bude oblékat dres Nižněkamsku v ruské KHL. |
Doma ještě nějak navážete?
Rozhodně dáme nějakou "grilovačku“ s Časym (Petr Čáslava) a Naklim (Jakub Nakládal), ale zatím jsme nic konkrétního nedomlouvali.
Poslední zápasy jste odehrál po boku Petra Nedvěda. Byl zážitek zblízka pozorovat, když coby prošedivělý čtyřicátník skákal s talířem za třetí místo radostí jako malý kluk?
Měl z toho radost tak jako všichni, proběhlo pár interních vtípků. Každého z nás by ale zajímal ten pohár pro vítěze. Bylo tudíž hodně těžké najít v sobě motivaci. Když jsem viděl rozbruslení před duelem s Finy, věděl jsem, že to bude hodně těžké. Prvotní tlak soupeře jsme ale ustáli a postupně ten zápas získával na šťávě a na atmosféře. Projevila se i naše zkušenost.
Který zápas národního týmu na mistrovství považujete za nejpovedenější? Ten čtvrtfinálový se Švédskem?
Asi jo. Kdybychom zvládli i zápas se Slováky jako proti Švédům, měli bychom stříbro, nebo zlato. Jenže my na ten výkon ze čtvrtfinále nedokázali navázat tak, jak bychom si představovali. Nechci to nějak zveličovat, i ta aréna ve Finsku je trochu jiná, než ta, ve které jsme hráli ve Švédsku. Včetně toho, jak to tam funguje v zázemí a tak. Slováci v ní na rozdíl od nás odehráli celý šampionát, v tom měli výhodu. Mohlo to třeba vypadat jinak.
Za uplynulé tři roky máte s reprezentací a Pardubicemi pět medailí. Dostal jste cenu pro nejlepšího hráče play-off, vyšlo vám vytoužené zahraniční angažmá v Rusku. Vypadá to na jasně nejpovedenější úsek vaší kariéry.
Před dvěma lety v Německu jsem hrál od začátku, loni jsem se na soupisku nedostal a letos naskočil až později. Takže v národním týmu se pořád otrkávám. Když to bude možné, zase rád přijedu. Z tohohle pohledu to bylo v Pardubicích těžší, hrajete první řadu a hodně se na vás spoléhá. S Količem (útočník Jan Kolář) a Stardou (Jan Starý) to naštěstí šlapalo. V téhle sezoně to bylo sice s klopýtnutím, ale mužstvo bylo perfektní a dotáhli jsme to.
Na rozdíl od jiných hráčů jste nikdy nedal najevo, že by vám role náhradníka v národním týmu byť jen trochu vadila. Máte tuhle trpělivost počkat si na šanci po rodičích?
To nevím. Loni v Bratislavě byl tým nadupaný od stropu po podlahu, Soupiska se zavřela pro čtvrtfinále a já se nevešel. Tentokrát jsem odjížděl s tím, že si počkám, jak se to vyvrbí. Nechal jsem tomu volný průběh a dopadlo to výborně. Kdyby to neklaplo, až do konce turnaje bych ale v dějišti nezůstal.
Co vás čeká v nejbližších týdnech?
Pojedeme s manželkou na týden k moři, zároveň s tím se ale budu muset začít soustavně připravovat na KHL.
NEDOVOLENÝ ZÁKROK. Český útočník Petr Koukal (vpravo) podráží v utkání v Brně švédského reprezentanta Johana Larssona.
Kdy se máte s Janem Kolářem hlásit v Nižněkamsku?
11. července. Je to docela brzo. Máme toho na programu spoustu, soustředění v Německu, pak nějaké turnaje a podobně v Chorvatsku, ve Varech, v Rusku...
Budete se před odletem do Ruska připravovat v Pardubicích?
To vůbec netuším, musím si sednout ke kalendáři a pořádně to promyslet. A dát si pozor, abych někde něco "neošulil“. Až doteď mi totiž vždycky řekli, kde se mám kdy objevit a nemusel jsem to skoro řešit.
Po tom úspěchu nicméně budete trávit fakt, že nebude tolik volna, určitě snáz...
Když si člověk doveze "placku“, tak to platí stoprocentně. Jinak by nad tím přemýšlel. Klobouk dolů před kluky jako je Časy, kteří třeba v Rusku hrají už několik sezon, nejsou za celý rok doma, a na mistrovství i tak jedou.
