„Po takovéhle sezoně nemáme v extralize co dělat. Kdyby v ní zůstávaly podobné kluby, těžko by se Česko globálně drželo v hokeji v popředí,“ řekl po úterní rozlučkové výhře 6:4 nad budějovickým Motorem.
Mluvil s vámi v kabině někdo z vedení, co teď bude s Piráty dál?
Tady se nikdo nebavil o ničem celou sezonu, abych pravdu řekl. Teď jsme to ukončili s trenérem po zápase, zítra se odstěhuju a budu čekat, co dál. Smlouvu mám do 30. dubna, byl jsem tu na hostování z Liberce, papírově patřím Tygrům.
Což je pro vás jedině dobře?
Nám se s přítelkyní v Chomutově líbilo. Zázemí je tu parádní, my jsme do přírody, jen 60 kilometrů je Praha. Vyhovovalo nám to, klidně bych zůstal. Bohužel co se odehrálo v letošní sezoně po psychické a finanční stránce a taky ohledně salmonelózy z tataráku... Takhle extraligový klub fungovat nemá.
Kolik vám Piráti dlužili či dluží?
Teď už se to může říct na plnou pusu. Co kolovalo někdy kolem prosince do novin, že se s hráči jedná a že je všechno uhrazené, pravda nebyla. Táhne se to hned od prvního měsíce, kdy jsme nastoupili, je tam manko pořád v rozmezí tří až pěti měsíců. A nejedná se jen o hráče. Je v tom namočený celý realizační tým. Pro ty je to samozřejmě horší, protože to jsou chlapi od rodin, neberou ani takové peníze jako my. Žijí spíš z ruky do huby a dělají druhé práce, hokej už není jejich hlavní pracovní poměr.
Fanoušci Chomutova a jejich vzkaz vedení klubu, majitelům Veverkovým.
Nezvažovali jste bojkot?
Máte tady město, které hokejem žije, fanoušků chodilo poměrně hodně na to, jaké jsme v sezoně předváděli výkony. V základní části jsme tedy měli světlé chvilky, ale utnulo nás, když jsme ztráceli dva body na Karlovy Vary a nedotáhli to. Jenže to se zrovna pořád řešily peníze a existenční problémy. Každý hokejista ale hokej miluje, dělá ho od dětství. Aby to vzdal, nevím, co by to muselo být za povahu.
Ale je malý zázrak, že jste sezonu vůbec dokončili, ne?
My si s klukama jako parta sedli, v kabině jsme neměli žádné rozbroje. Z toho pohledu to bylo pozitivní, takže jsme ustáli sezonu tak, že jsme ji dohráli. Ať bez zranění, nebo i s ním. Chci poděkovat klukům, že to nikdo nezabalil a že nepodrýval výkony tím, že by nechtěl nastupovat do utkání. Celá sezona ale byla otočená zadkem napřed a Kladno přes nás postoupilo zaslouženě.
Jak moc dluhy ovlivnily výkony mužstva?
Vím o určitých hráčích, že jim hrozili exekutoři. Co můžete mít v hlavě za guláš a jak se máte připravovat na zápas, když ani nevíte, jak budete fungovat s placením složenek, vychováváním dětí, jak bude fungovat rodina. My taháme manželky nebo přítelkyně celým světem, živíme dva dospělé lidi, a když je k tomu ještě rodina, je to fakt těžké. Sice si fanoušek přečte, kdo kolik bere peněz, ale letošní sezona ukázala, že to je problém.
Neříkáte si teď: proč já do Chomutova vůbec lezl?
Rozhodla přímočarost trenéra Růžičky. Obvolával jsem si před sezonou kluky, kteří byli v kabině, jaká je tady situace, jak to vypadá do budoucna. Sliby z vrchu, mazali mi med kolem pusy, že už problémy nebudou, že se snížil rozpočet, bla bla bla. Bohužel, asi ty potíže zapříčinilo, že se v průběhu sezony dobírali hráči. I cizinci, kvůli kterým rozpočet pořád narůstal. A vyplynula z toho taková sezona.
Vám osobně se však povedla.
Byla moje bodově nejúspěšnější v kariéře, můj icetime byl zatím nejvyšší v extralize za těch devět deset sezon. Ale tady jsem skončil, Chomutov za mě platit v současné situaci nebude. Uvidím, co v Liberci, nekomunikuje, což chápu, hraje finále. Až na hokejovou sezonu mám na Piráty vzpomínky dobré, zázemím je řadím do top pěti klubů v Česku.
Rozprchne se tým?
Jsou podepsaní asi jen čtyři kluci, co mají smlouvy z loňska. Myslím, že 80 až 90 procent půjde pryč.
Co říkal v kabině kouč Růžička?
Že si s některými hráči zavolá.
A vezme si je jinam?
Nevím, jak to má. Do toho nevidím. To jsou věci, které na sto procent nevylezou na povrch. V posledních dnech se už spekulovalo asi o pěti klubech, kam půjde.
Viděl jsem... Piráty s duší, ale vedení bez odvahyPohled redaktora Petra Bílka Viděl jsem hokejové Piráty s velkým srdcem a až čítankovým charakterem. Viděl jsem, jak obojí ukazují při malérech, které tým v extralize postihly. Viděl jsem, že navzdory dluhům šli znovu a znovu do boje, že se nevzdali. Viděl jsem, že po salmonelóze za sebou tahali nohy, přesto se rvali a odevzdávali, na co měli. Viděl jsem v klubu dříče zapálené pro Piráty od uklízeček přes moderátora, mluvčího až po pořadatele, ačkoli i je sžíraly finanční trable kdysi movité organizace. Viděl jsem při zápasech fungující soukolí, jež navzdory amatérismu vedení běželo profesionálně. Viděl jsem klub, kterému se posmívají, že je umělý, přitom je to naopak; v problémech odkryl, jakou má duši. Neviděl jsem ale zápal a drajv generála Růžičky, jaký míval dřív. Neviděl jsem ho ani na baráži v Kladně, kde domácí slavili postup; kouč a manažer nejel, neomluvitelné! Neviděl jsem a skoro neslyšel majitele, kteří se mají ukazovat, nejen když je hej, ale hlavně když je ouvej. Neviděl jsem a skoro ani neslyšel nejvyšší vedení, aby předstoupilo před veřejnost a bez mlžení přiznalo, jak se věci mají. Vidím ale naději: sestup by měl nastartovat očistu Pirátů. Jestli nenastane, zpátky v extralize je neuvidíme. |
