Co se stalo? Jak je možné, že k tomu došlo? A kdo za to nese hlavní vinu? Odpověď je složitá, ale jedno je jisté. Pád Beranů do první ligy není náhodou, ale logickým vyústěním celé situace. Nešlo o to, zda vůbec, ale kdy k němu dojde. A svůj díl odpovědnosti mají všichni: na ledě i v kancelářích.
Bez peněz i bez důvěry
„Sledujte peníze,“ radil tajný zdroj dvěma novinářům ve slavném filmu Všichni prezidentovi muži s tím, že v politice jsou klíčové finanční transakce. V případě Zlína jde o výši rozpočtu. Stavební firma PSG kdysi sypala do hokeje 18 milionů korun. Když v roce 2017 skončila, nahradilo ji online tržiště Aukro za necelých pět milionů. Vydrželo však jen rok a PSG se opět vrátilo. Jenže teď už jen za „drobné“ ve zhruba stejné výši jako Aukro.
Do toho klub postupně přišel o další sponzory (WSM, Zaremba aj.) a rázem bylo zle. Město, které jako největší akcionář platí 16 milionů, všechno samo neutáhlo. Nakonec to dopadlo tak, že primátor a prezident klubu Jiří Korec objížděl velké firmy v regionu s dotazem, zda by nechtěly dát peníze na hokej. Uspěl jen málokde.
Berani už totiž dávno nejsou sexy značkou, která má šmrnc. Éra hvězdy Čajánka, Lešky či Balaštíka je pryč a zimní stadion se zastaralým zázemím pro hráče i diváky připomíná pravěk. Na hokej pravidelně chodí jen skalní fandové, ti „vlažní“ přijdou leda na Spartu, Kometu nebo Jágra.
Úsměv zlínských fanoušků. V této sezoně velmi vzácný jev...
Divit se jim moc nedá. Kvalita kádru od zmíněné titulové sezony totiž ustavičně klesá. Kdo se ve Zlíně ukáže v dobrém světle, jde téměř ihned za lepším. Holík, Bukarts, Říčka, Zámorský, Šťastný, … Takhle by šlo pokračovat. Mít klub svoje odchovance či bývalé opory v sestavě, může klidně pomýšlet na titul. Jsou ale rozesetí po celé extralize a domů je to netáhne. Když dostal šikovný centr Holík loni nabídku k návratu, reagoval oprávněnou námitkou, že jeden hráč to sám neutáhne.
Jenže na co by Zlín nadprůměrné borce nalákal? Kdo s ambicemi chce hrát za tým, jehož stropem je předkolo play off? 6., 7., 11., 9., 9., 10., 13. A letos 15. To jsou umístění Zlína v základní části za posledních osm let. Ve vyřazovací části vyhrál jen jednu sérii v předkole. Nejhorší přitom je, že všichni už si na tenhle průměr zvykli a přestali v sobě mít snahu vrátit se tam, kde Zlín býval dlouhá léta: v užší domácí špičce. Otupělo jak vedení klubu, tak fanoušci. Na nízké ambice si začali zvykat. „Nemáme tolik peněz, ale držíme spolu a to je naše síla,“ znělo opakovaně z klubu. Hodně slabá útěcha, z níž se navíc stalo klišé.
Klub, který nemá šéfa
Důležitou otázkou je, kdo by klub z (pod)průměru měl vůbec vyvést. Když Zlín slavil stříbro a rok potom titul, jako jednatel mu šéfoval Patrik Kamas. Marketingový manažer firmy PSG ovšem s jejím koncem v hokeji odešel také. Už hledání jeho nástupce mělo začít daleko dřív, městští politici jej ale nechali „vyhnít“ až do stadia, kdy najednou zjistili, že nikoho nemají.
Pouhé tři měsíce před startem sezony 2017/18 tak nastoupil Martin Hosták. Diváky oblíbený komentátor vydržel ve Zlíně tři roky a s jeho působením jsou spjaty historky či příběhy, které lidé z klubu vyprávějí raději jen mimo záznam. Mužstvo sice třikrát přivedl do play off, jenže rozpočet se neustále snižoval a celá organizace jela samospádem.
Kouč Luboš Jenáček se měl pokusit zastavit zlínský pád. Nepovedlo se.
V létě 2020 se tak Hosták vrátil ke komentování hokeje v ČT. To už měl svět za sebou první koronavirovou vlnu a vedení klubu se rozhodlo jeho pozici neobsadit. Vznikla tříčlenná rada jednatelů: kromě navrátilce Kamase v ní figuruje bývalý šéf zlínských Technických služeb Jan Štětkář a někdejší hokejista Jiří Marušák.
Ojedinělý model, který nikdo jiný v extralize nemá. Brnu šéfuje Zábranský, Plzeň má pod palcem Straka, Mladou Boleslav táhnou Vrbata s Nedorostem. A Zlín? Kdo je číslo jedna? Vyzná se dnes někdo v tom, kdo z jednatelů je za co zodpovědný? Bolavá absence schopného šéfa se zásadně promítla i do sportovní oblasti. Loňskou „koronavirovou“ sezonu Zlín v podstatě odepsal. Z extraligy nešlo sestoupit, takže kádr se doplnil jen o pár mladíků, hráči měli snížené mzdy, čemuž odpovídala i nálada v kabině – a výsledkem bylo předposlední místo.
Jenže řemen, který tehdy spadl, se před sezonou 2021/22 nepodařilo nahodit. Ostatní kluby ze spodku tabulky v létě posilovaly, naopak Zlín ztratil důležité hráče. I vinou trenéra Roberta Svobody, který dostal na starosti celý sportovní úsek. Některé hráče nedokázal udržet (Řezníček), jiné s lehkým srdcem oželel (Ondráček, Dufek). Dotazy vedení, zda nechce více posil, přecházel mávnutím rukou a opakoval, že týmu věří. Dnes je jasné, že bylo zásadní chybou Korce a spol., že veškerou zodpovědnost za složení mužstva delegovali na Svobodu, který neměl žádnou oponenturu.
Berani tak šli do sezony s úzkým kádrem, a i když prezident Korec na předsezonní tiskovce vtipkoval o titulu, experti tušili průšvih. Jako hodně černý humor zní Štětkářovo vyjádření na klubovém webu z loňského března: „Chceme, aby v týmu byla kvalita, ale také se zapojovali více naši mladí hokejisté. V NHL je období pro budování týmu běžné. Tam tým ustoupí záměrně o krok zpět na jednu nebo dvě sezony, aby mohl v následujících být o dva až tři dopředu.“
Kdo je tady trenérem?
Zlín opravdu couvnul, jenže z kroku vzad se stal bolavý pád na zadek. Po sedmi porážkách z osmi zápasů oznámil Svoboda rezignaci a zdeptaný tým převzal trenér juniorů Luboš Jenáček. Je třeba natvrdo říct, že na „Jacka“, jak se bývalému vsetínskému asistentovi přezdívá, tahle pozice spíše jen zbyla. K ruce dostal „trenéra individuálních dovedností“ Petra Čajánka, který za něj kolikrát vedl tréninky a během utkání chodil burcovat hráče do šatny. Zase: umíte si představit, že by tohle někomu dovolily trenérské kapacity jako Vůjtek či Varaďa? Další typicky zlínské řešení, na které jinde nenarazíte.
Za prvních 23 kol Zlín vyhrál jen dvakrát (!), a i když se pak zvedl, ztrátu už prakticky nešlo umazat. Tým byl psychicky tak rozklížený, že ačkoliv se začátkem ledna po výhře na Kladně dostal svému soupeři na dostřel tří bodů, poté čtyřikrát v řadě nebral ani bod. Manko narostlo na 14 bodů a bylo po sezoně. Nic nepomohlo ani zběsilé míchání sestavou. Kdysi vyhlášený klubismus šel stranou, Berani na ledě protočili 44 hokejistů včetně hráčů z Ruska, Lotyšska či Kanady.
Jakkoli velká vina za zpackanou sezonu leží na managementu, před výkony některých hokejistů nelze zavřít oči. Mnozí, kteří měli být oporami, selhali, další zase neukázali žádný výkonnostní progres. Zároveň je ale nutné se ptát: byl kádr poskládaný správně? Nečekalo se od některých hokejistů víc, než mohli předvést? A jak dobře byl tým z léta připravený po kondiční stránce? Proč zlínská mládež nedokázala v posledních letech vyprodukovat více hráčů schopných naskočit do extraligy a sbírat kanadské body? A jakou kvalifikaci shánět posily má současný sportovní manažer Kotásek, který podobnou práci nikdy nevykonával a dříve dělal jen vedoucího mužstva?
 |
Klub na rozcestí
Odpověď na tyhle otázky potřebují Berani najít, pokud nechtějí v první lize zaparkovat na delší dobu jako třeba Slavia. Jisté je, že musí přijít zásadní změny. Skončit má celý trenérský úsek, rada jednatelů i prezidium. Klub vsadí na jednoho člověka v pozici generálního manažera, zatím to vypadá na řešení z interních zdrojů. Měnit se nemá ani akcionářská struktura (město má 49%, zapsaný spolek HC Berani Zlín 40% a PSG 11%). Fanoušci stále věří v zásadní zapojení otrokovické pneumatikárny Continental Barum, která to ovšem opakovaně odmítla.
Klíčové je, že klub má ambici ihned se vrátit zpátky. Radnice už oznámila, že zachová finanční podporu, zůstane i část sponzorů včetně hlavního mecenáše. Finanční výpadek však bude citelný, Berani přijdou odhadem o nejméně 12–15 milionů korun. Nahradit je bude nemožné a tým zeštíhlí. Opory v čele s obráncem Gazdou a útočníkem Claireauxem ale mají zůstat, na ně se nabalí (staro)nová jména.
Jen sestavit postupový kádr však nestačí. Zlínský klub potřebuje znovu rozpálit vášeň, která k němu dlouhé roky patřila. Vášeň ve svých útrobách, mezi fanoušky i v širokém okolí, aby se městu znovu začalo říkat Hockeytown. Přezdívka má svůj původ v americkém Detroitu, který ovšem po letech hojnosti zbankrotoval a v současnosti se stal symbolem úpadku. Následující prvoligová sezona ukáže, jestli Zlín naváže na americké velkoměsto se vším všudy, nebo se svému osudu dokáže vzepřít.
