Je pravda, že jste se připravovali i na Štědrý den?
Je to pravda, trénovali jsme každý den. V tabulce jsme tam, kde jsme, a svátky nesvátky, byli jsme tu a připravovali jsme se na důležitý zápas, protože Zlín je v tabulce vedle nás, to samé platí o neděli, kdy hrajeme na Slavii a potom v úterý doma Liberec. Každý to přijal a trénovali jsme.
Při zranění Rudolfa Huny jste hrál ve druhé formaci. Prospěl vám přesun?
Od změny trenérů dostávám hodně prostoru na ledě, jsem na přesilovkách a jsem rád, že mi to tam konečně padlo. Chtěl jsem se odvděčit za tu šanci.
Máte zabandážované koleno. Co se stalo?
Asi byl ještě těžký salát... Podjely mi nohy, naboural jsem sám do mantinelu. Ale to jsou malé věci. Když se vyhrálo, regeneruje se lépe.
Skórovat jste mohl i v samostatném úniku. Proč to nevyšlo?
Hezké to bylo, ne? Nejdřív jsem chtěl střílet, pak jsem chtěl kličkovat, pak jsem to chtěl ještě zastavit. Zbytečně moc prostoru jsem tam dostal, no... Gólman už tam potom klečel a nebylo co vymyslet.
A dopravit při power-play Zlína puk do prázdné branky taky vypadalo jako problém.
Už jsem doufal, že to tam Majki (Michael Vandas) dá, protože střílel přes obránce, který neměl hůl. Pak jsme to tam ještě plácali, ale doplácali jsme to. Jirka Burger se nám potom smál, že není žádná legrace dát gól do prázdné branky. (Burger v jednom z předchozích utkání minul prázdnou branku.)
