„Litvínov přišel s dobrou nabídkou a já hledal něco, co by mi pomohlo posunout se v kariéře dál. A Litvínov beru jako velký posun,“ říká 25letý hráč, jehož litvínovský rozjezd zatím komplikuje zranění ramena. Už brzy by ale měl znovu naskočit do hry.
Jaký to byl zážitek, když Banská Bystrica slavila slovenský titul?
Město tím žilo, protože titul tam nikdy nebyl. Takže lidé zažívali velkou euforii. I pro mě to byl zážitek, jsem rodák z Bystrice a svým odchodem jsem v žádném případě na klub nezanevřel. Jen jsem se chtěl posunout v kariéře dál. S vedením jsem se dohodl, že když půjdu někam hrát, tak jedině do zahraničí. A teď jsem rád, že jsem v Litvínově.
Jaká to je pro vás adresa?
Když jsem viděl ten seznam skvělých hráčů, které tu vychovali, tak je jasné, že Litvínov je opravdu silná základna. Od všech, s nimiž jsem se bavil, jsem slyšel, že to je velmi dobrá organizace. Navíc tady mám i nějaké rodinné vazby. Sice vzdálené, ale mám.
Prozradíte jaké?
Narodil se tu můj děda. Bohužel už zemřel, ale v Bílině dodnes žije jeho sestra. V životě jsem tam nebyl, tak se tam rád podívám. Děda byl původem Čech, ale pak přijal slovenské občanství a už žil dlouhodobě na Slovensku.
Jak vám se opouštělo Slovensko?
Je mi 25 let, říkal jsem si, kdy jindy to zkusit, když ne teď. Měl jsem za sebou dobrou sezonu, tak snad to dopadne dobře i tady. Slovenská liga ještě není na takové úrovni jako česká, i když to poslední dobou jde dost nahoru.
Dost slovenských hráčů už v české extralize neuspělo.
Určitě to tady bude těžší. Liga je tu rychlejší a kvalitnější, i když i slovenská liga udělala pokrok. Ale věřím, že se tady do toho začlením a ten přechod zvládnu.
Jakou byste měl mít úlohu v týmu?
Jsem silový typ útočníka, který dohrává každý osobní souboj. Hrával jsem 90 procent oslabení, plním defenzivní úkoly. Snažím se vybojovat co nejvíc puků a nedat soupeřům dýchat, hrát tvrdě. Hrával jsem pravidelně levé křídlo, ale zaskočit můžu i vpravo.
Co vy a slovenská reprezentace? Věříte, že se udržíte v kádru?
Velmi rád jezdím na reprezentační srazy, jsem hrdý na naši zemi. Tím, že jsem si zahrál mistrovství světa, se mi splnil velký sen. Sice to pro mě nezačalo dobře, dostal jsem na úvod trest do konce zápasu, ale pak už to vypadalo celkem fajn, co se týká mého výkonu. Mrzí mě, že tým nesplnil cíl a nepostoupili jsme ani do čtvrtfinále, přestože jsme na to měli. Velmi rád bych znovu hrál za Slovensko, tak uvidíme, co přinese další sezona. Určitě musím dokázat, že si v Litvínově zasloužím místo v sestavě. A uvidíme, co na to pak trenéři.
V souvislosti se Slováky na mistrovství světa se mluvilo o řadě problémů. O co šlo?
Nějaké problémy tam byly, ale nechci se k tomu vyjadřovat. To jsou otázky spíš na starší hráče nebo na kompetentní lidi.
Litvínov není vaše první zahraniční štace. Před lety jste zkoušel štěstí i v KHL.
Je to asi 4 roky dozadu, brali mě jako mladého hráče, který musel být povinně na soupisce. Tak jsem to šel zkusit. Byl to takový můj první odchod z domova, teď už jsem na to připravený víc. Jsem tu s přítelkyní, našel jsem si tu byt, nic mi tady nechybí.
