„Už loni v prosinci jsem žádal o výměnu z Hradce, ale nebylo mi vyhověno. Jsem rád, že po sezoně už to vyšlo,“ těší Dietze, jenž letos pomohl Mountfieldu vyřadit Vervu ve čtvrtfinále extraligového play-off.
Proč jste žádal o výměnu z Hradce Králové?
Bylo tam hodně věcí, co se mi nelíbily. Byl jsem v klubu od žáků, potřeboval jsem nový impulz do kariéry. Ani jsem pak už tolik nehrál, nedostával jsem příležitost na přesilovky a oslabení, necítil jsem se tolik užitečný pro tým.
Čím to, že zrovna ve chvíli, kdy jste se dostal do národního týmu, vás Hradec začal méně vytěžovat?
Nevím, co tam bylo. Reprezentace mi dala impulz, ale přišel do týmu Kanaďan a mě úplně odstavili do druhé řady. Hrál jsem tam jen záskok za cizince, takže jsem rád, že jsem tady. Ani tady mi samozřejmě nikdo nezaručí, že budu hrát víc, ale já udělám vše, abych toho prostoru dostal hodně.
Jak se vám to zatím zamlouvá v Litvínově?
Je to něco úplně jiného než v Hradci, tady je to takový rodinný klub. Kluci tady mají takovou pokoru, je tu jiná atmosféra než v Hradci. Tam by velký tlak, točilo se tam hodně hráčů, bylo tam hodně cizinců. Zatím jsem tady spokojený. Mezi kluky je pohoda, ale tréninky zase taková pohoda nejsou. (smích)
Litvínovu odešli ofenzivní beci Pavlík i Pavelka. Nahradíte je?
Mám taky rád útočnou hru, budu se snažit je nahradit a třeba být ještě lepší.
V minulé sezoně jste byl produktivní, nasbíral jste 19 bodů za 4 góly a 15 asistencí. V tomto ohledu to byl dobrý rok!
Tým byl v Hradci fakt dobrý, spíš jsme útočili než bránili a v tabulce jsme byli nahoře, z toho pramenily ty body. Půl sezony jsem hrál přesilovky, tam jsem ty body nahonil.
„V Hradci jsem přestal chodit na přesilovky a oslabení, už jsem se necítil tolik užitečný pro tým.“ Stanislav Dietz, posila Litvínova |
A i díky tomu přišla pozvánka do reprezentace. Vrátíte se tam?
Z Litvínova chodí do reprezentace dost hráčů, takže pro mě je to samozřejmě taky motivace. Chtěl bych se tam ještě podívat.
A co zahraniční angažmá? O něm nesníte?
Když se ta šance naskytne, tak bych byl za to rád, ale teď se soustředím jen na Litvínov, abych tady podával dobré výkony. A když tady budu vynikat, tak můžu přemýšlet o cizině. Ale že by to byla priorita, to ne. Tou je teď Litvínov.
Litvínov jste s Hradcem letos vyřadili ve čtvrtfinále play-off, schytal jste to dodatečně od nových spoluhráčů?
Padlo o tom jen pár slov, když jsem přišel poprvé do kabiny. Ale jinak žádné srandičky kolem toho. Kluci říkali, že jsme měli v té sérii trochu navrch, ale jinak jsme to moc nerozebírali.
Už jste přemýšlel, s kým byste v Litvínově nejraději utvořil obrannou dvojici?
Je mi to jedno, na ledě si vyhovím s každým. Po mém příchodu jsem se tady osobně znal jen s Karlem Pilařem, který v Hradci hrál. A pak ještě s gólmanem Pavlem Kantorem, s nímž jsem působil v Českých Budějovicích. Takže až teď kluky poznávám blíž.
Když se znáte s Pavlem Kantorem, už vás hecoval, jak mu budete čistit brankoviště?
Když se ta zpráva o mém přesunu objevila na internetu, tak přesně tohle mi psal, jak se těší na to, že to budu před ním čistit. To je prostě on. Byl jsem s ním chvíli v Hradci, dá se na něj spolehnout. Je to dobrý gólman, myslím, že když se mu bude dařit, tak to tady odchytá v pohodě.
Jste vysoký hráč, uvidí vás fanoušci v nějaké bitce?
Že bych vyloženě shazoval rukavice, to není můj styl. Nějaké pošťuchování u brány, chránění brankáře, to ano, ale na shazování rukavic úplně povahu nemám.
Pocházíte z jihu Čech, neměl jste problém stěhovat se na sever?
Jsem z Písku, stejně tam v sezoně není moc čas jezdit. Je jedno, kde jsme. Jsem tady se ženou, pro ni je to těžší, obdivuji ji. Teď navíc čekáme rodinu, v listopadu máme termín, takže je to pro mě takový životní rok. Poprvé budu v jiném klubu, narodí se nám malé, těším se na to všechno.