Aby sazenice rajčat nejen za oknem prosperovaly, potřebují mít dostatečný prostor.
Postarat se o vlastní sadbu zeleniny je v dnešní době nejen ekonomicky výhodné. Navíc patří ke cti každého zahradníka – byť amatéra – umět si ji vypěstovat od samého začátku. Tedy od semínka. Aby se vám to podařilo, musíte dodržet několik základních podmínek a pravidel.
První z podmínek jsou kvalitní semena, nicméně než vyrazíte do hobby marketu pro semena nebo po nich zabrouzdáte po internetu, udělejte si pěstební plán. Jen tak odhadnete, kolik a jaká semena nakoupit, abyste na to měli jak doma na okně, tak poté na zahradě, v pařeništi či ve skleníku místo. Jasné popisky a piktogramy na sáčcích se semínky vám pomohou s výběrem.
Kdo chce vlastní zeleninu, pořídí pařeniště. Klidně z palet a starých oken |
Okenní skleníček nebo plastový box s víkem zajistí teplotu a správnou vlhkost pro rašení semen.
Dále potřebujete nádoby a výsevní substrát
Pro zdárné předpěstování sadby je kvalitní výsevní substrát základním předpokladem. Sice si ho doma můžete namíchat z rašeliny, písku a perlitu, ale pokud to raději necháte na profících, je výhodnější koupit si substrát již připravený a ošetřený proti patogenům, škůdcům a se supresivním účinkem proti padání klíčků. Dokonce může být obohacený i aktivátorem pro zakořeňování.
Nádoby pro předpěstování pak mohou být od nejjednodušších plastových krabiček, které přikryjete po výsevu průhledným igelitem, až po speciální výsevové skleníčky opatřené světlem a vyhříváním. Praktické jsou i rašelinové tablety zvané jiffy nebo pěstební kostky. Záleží na vašich preferencích, zkušenostech a finančních a prostorových možnostech.
Doma předpěstovanou a rozsazenou sadbu umístěte k oknu, aby měla dostatek světla.
Potřebujete ideální podmínky a dost místa
Ideální životní podmínky pro vzcházení semínek, k tomu patří světlo, teplo okolo 22 °C, dostatečná vláha nejlépe ve formě vodní mlhy, cirkulace vzduchu a vzdušná vlhkost kolem 80 procent.
Před samotným výsevem zeleniny si také musíte uvědomit, že budete jednotlivé sazeničky přesazovat do samostatných kořenáčků, kelímků nebo sadbovačů. Potřebujete tedy opravdu dostatečný prostor na jejich uskladnění u oken, protože všechny budou potřebovat dostatek světla.
Tip: Předpěstovat lze i semínka z koupených kapiíSemena z čerstvých paprik koupených v obchodě, vyzkoušené máme kapie, můžete rovnou použít na předpěstování sadby. Důležité je, abyste je pak pěstovali ve skleníku a zabezpečili jim tak dostatečně teplé a vlhké klima.   Semena paprik na startu potřebují 25 až 30 °C a velkou vzdušnou vlhkost. Teplotu lze zvýšit termoforem s teplou vodou, vzdušnou vlhkost udrží víko na pěstební nádobě. Semena paprik jsou také náročná na teplotu, na startu potřebují okolo 23 °C, aby se probudila k životu. Pokud z bytu, kde si předpěstováváte jejich sadbu, odcházíte pravidelně pryč a vypínáte topení, dejte do jejich blízkosti nahřívací láhev, stačí obyčejný termofor s horkou vodou. Tak se vzduch kolem rostlinek dál bude ohřívat, než se vrátíte domů a topení opět zapnete. |
Nejen v kamenných obchodech mají velkou nabídku semen nejrůznějších druhů zeleniny, z tuzemské i zahraniční produkce.
Co si předpěstovat na začátku února
Právě nyní je čas vysévat zeleninu s dlouhou vegetační dobou a rané druhy pro jarní výsadbu do skleníků. Již při nákupu semen se na obalu poučíte o délce vegetační doby, tedy času, který rostlina potřebuje od výsevu do zahájení sklizně.
K zeleninovým favoritům s nejdelší vegetační dobou patří bulvový celer, který sklidíte až v říjnu. Příznivý čas je i na výsev řapíkatého celeru, abyste mohli od poloviny prázdnin využívat jeho nadzemní část. Nezapomeňte na papriku, která potřebuje do první sklizně okolo 140 dnů, stejně jako lilek a letní pórek.
V únoru se také pusťte do výsevu raných odrůd košťálovin, například brokolice, kapusty, květáku, kedluben a zelí. Jejich dobře vyvinuté sazenice lze na venkovní stanoviště vysadit již začátkem května. Nutností je přikrytí bílou textilií, která zajistí ochranu před studenými nocemi.
Teplo, voda, světlo a vysoká vzdušná vlhkost jsou základními podmínkami pro předpěstováni vlastní zeleninové sadby.
Salát připravte pro pařeniště, s rajčaty vydržte
Z listové zeleniny lze v únoru předpěstovat listový salát, který časně zjara vysadíte do pařeniště a skleníku. Sazenice salátu se vyplatí předpěstovávat postupně v rozmezí například dvou týdnů. Různě staré sazenice vám zajistí delší dobu sklizně.
Rajčata, která mají vegetační dobu 150 až 160 dní, vysejte až v druhé polovině února nebo na jeho konci. Mají-li dobré podmínky, jejich růst je poměrně rychlý. Zbytečně uspěchaným výsevem byste docílili, že by sazenice byly zbytečně vytáhlé a křehké.
Je ideální čas na výsev rajčat, světlo a teplo jim dáte i za oknem |
Mladé rostlinky je potřeba přepikýrovat, aby měly prostor a mohly se zdárně vyvíjet.
Ve chvíli, kdy mladé rostlinky zesílí a objeví se dva pravé listy, je čas na jejich přesazení do samostatných květináčků nebo kelímků. Vyberte si jen silné rostlinky, které mají větší šanci na zdárný růst.
Kdo si chce ušetřit čas a práci, může od počátku výsevu použít sadbovací kostky z čedičové vaty nebo rašelinové tablety (jiffy). V tom případě nechte nabobtnat semena na navlhčeném papírovém ubrousku a teprve poté je opatrně přeneste do jiffů. Rostlinku narostlou v sadbovací kostce nebo tabletě pak zasadíte pohodlně zjara přímo na stanoviště.
Jakmile vám zeleninová sadba povyroste, je nutné ubrat na teplotě, jinak by rostlinky začaly překotně růst, vytahovat se za světlem a neudržely by vzpřímený růst. Hlavně o ně i nadále pěkně pečujte, hlídejte jim dostatek světla, prostoru i správnou vlhkost. Suchý vzduch lze zvlhčovat rozprašovačem, nic se však nesmí přehánět. I příliš vody může být na škodu.
Co lze v zimě dělat pro zahradu? Kropit záhony močí a dalších 22 věcí |
