Vláha probouzí semínka k životu
Potřeba vláhy je důvodem, proč se čerstvě oseté záhony, truhlíky či kelímky zalévají a proč mají i zemědělci radost, když jarní déšť skropí osetá pole. „Semínka dokonce potřebují více vláhy k tomu, aby začala klíčit, než kolik potřebují sazenice k dalšímu růstu,“ vysvětluje zahradník, proč se vyplatí zejména větší semena, jako je fazole, hrách, bob či kukuřice namočit ve vodě. Namočená semena totiž mají dostatečnou zásobu vody a vyklíčí rychleji.
Jak na výsev zeleniny |
Máčení trvá přibližně jeden až dva dny a semena by měla být celou dobu zcela ponořená pod vodou. Důležité přitom je občas semena promíchat, aby se voda prokysličila a ideálně třikrát denně vodu vyměnit, aby množící se bakterie z uvolněných živin nezpůsobily hnití namočených semen.
„Jde o to, aby semena nasála vodu a nastartovalo se u nich klíčení. Do země by ovšem namočená semena měla přijít dříve, než klíček prorazí obalem semínka,“ vysvětluje Kvapil, jak chápat princip tohoto postupu.
Máčením urychlíte jak klíčení u semen rostlin, které se předpěstovávají, například rajčata, dýně, okurky, tak u těch, která vyséváte přímo do půdy. Je to cenná možnost, jak překonat nedostatek vláhy v čase setby. „Někdy je půda vyschlá jen do několika centimetrů pod povrchem, přičemž hlouběji se nachází dostatek vláhy. Namočená semena pak dokážou protáhnout kořínky suchou půdou do hlubších a vlhčích vrstev,“ konstatuje zahradník. S tím, že letos je opravdu extrémně suché jaro a půda by potřebovala vydatný déšť jako sůl.