Jan Kukrál má Berounku na dohled od domova. Řeka mezi Plzní a Chrástem by se podle něj mohla přejmenovat na Bezrybku. Bylo by to prý přesné vyjádření toho, v jakém je stavu.
Vinu za to dává kormoránům velkým, o kterých mluví jako o masožravých strojích.
"Při známé věci, že kormorán sežere půl kilogramu živých ryb denně, si lze snadno spočítat, že kolonie těchto ptáků u Bukovce sežere denně tunu ryb. A to nepočítám ryby, které pojdou vlivem poranění od kormoránů. Tak vyvražděné naše vody ještě nikdy nebyly," tvrdí Kukrál.
Jeho postřeh potvrzuje jednatel plzeňských rybářů Martin Bílý. "U Berounky se dá mluvit o devastaci. Ve srovnání s obdobím před deseti lety tam je desetina ryb. A tu tvoří jen rok nebo dva staré kusy, nebo ryby velké přes půl metru, na které kormorán jednoduše řečeno nemá," říká Martin Bílý.
Na zimovišti na Berounce bývá podle jeho odhadu přes tisíc těchto černých ptáků najednou.
Od prvního dubna už není kormorán v České republice přísně chráněným ptákem, ale získat povolení na jeho odstřel není podle lidí, kteří se v této oblasti pohybují, také nic jednoduchého.
"Po detailním prostudování všech novel mi vychází, že má být odstřeleno co nejméně kormoránů, ale přitom stát už nebude platit náhrady ani za devastaci rybích obsad v chovných rybnících," vysvětluje jeden ze zasvěcených.
Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů upozorňuje, že odstřelem kormoránů se situace na řekách v kraji nevyřeší.
"Kormoráni jsou jen jedním z důvodů, proč je v řekách méně ryb. Po úpravách koryt přišly ryby o přirozené úkryty, na tocích jsou spousty jezů i turbín, pro kormorány je to obrovský prostřený stůl. Proč by takovouhle nabídkou pohrdli, když jsou to tak chytří ptáci?" říká Makoň.
"Teď jen sklízíme, co jsme seli dlouhá léta. Paradoxně ale nikdo neřeší další problém, kterým v létě bývají kyslíkové deficity ve vodě. Při nich uhynou ryby bez rozdílu velikosti," připomíná další z nástrah.
Otázku kormoránů a náhrad škod, které působí rybníkářům, měla minulý týden na programu i vláda. Ministři rozhodli, že ani rybníkářům už stát na náhradách nezaplatí ani korunu.
Odstřel problémy nevyřeší, říká šéf záchranné stanice živočichů
Západočeští rybáři doufají, že až se věc dostane do parlamentu, poslanci rozhodnou přesně opačně. "Jak ubývají ryby ve velkých řekách, kormoráni se stěhují dál proti proudu. Dnes se objevují i na malých pstruhových potocích, kde nemají ani prostor pro vzlétnutí. To dřív bylo nemyslitelné. A vybírají si i sádky s chovnými rybami. Při předminulé zimě měli tak velký hlad, že na jedny sádky nalétávali každou hodinu i přesto, že tam byl člověk a plašil je střelbou. Oni se však pravidelně vraceli," upozorňuje jednatel rybářů Martin Bílý, kterému podle jeho slov ještě nikdo nepředložil důkaz, že kormorán je náš původní pták.
"Nemá u nás přirozeného nepřítele, ale ryby tu devastuje. To přece není správné," říká.
Karel Makoň se obává situace, kdy by střelci vyráželi na noční lovy kormoránů do jejich zimovišť. "Sedí tam s kormorány i volavky, orlovci a další druhy. Bojím se, že vystřílí i je. Navíc populace kormoránů už začíná přirozeně klesat. Loni a předloni jsme pozorovali, že je mezi nimi méně mláďat. Ještě nedávno tvořila mláďata až polovinu skupin," říká Makoň s tím, že příroda si sama začala populaci regulovat.
Pokud by ale došlo k vystřílení většího množství kormoránů, v poměrně krátké době by se to projevilo vyššími počty mláďat.
"Když z 20 tisíc kormoránů každý rok vystřílíte dva tisíce, nepoznáte to. Ale nastartujete jejich větší rozmnožování. Za deset let zjistíte, že se vlastně nic nevyřešilo. Něco podobného jsme zažili u lišek nebo kun," upozorňuje Makoň.
