Jen na půl plynu
Mnoho živočichů zvládá spát „na půl plynu“. Jednu polovinu mozku mají vypnutou, zatímco druhá funguje téměř normálně. Zároveň mají otevřené jedno oko – to, které leží na protilehlé straně hlavy než aktivní část mozku, se kterou je spojené.
Je proto otázkou, jestli náhodou nejsou po celý život spíš vzhůru. Delfíni se tak i ve spánku nadechují u hladiny a neutopí se, zatímco stěhovaví ptáci zvládají dřímat i během plachtění ve vzduchu.
Docela obyčejné kachny divoké umějí spát každou mozkovou hemisférou zvlášť nebo oběma najednou podle konkrétní situace. Rády odpočívají v řadě vedle sebe a oba ptáci na krajích „lajny“ mají otevřené vnější oko, aby hlídali nebezpečí, zatímco kachny spící uprostřed si užívají odpočinku s oběma očima zavřenýma.
My lidé o někom říkáme, že spí s otevřenýma očima, když je pohroužený do svých myšlenek a nevnímá svět kolem sebe. Velká většina živých tvorů však takto spí doslova, protože to ani jinak nejde.
Zavřít se nedají například složené oči hmyzu, švábi přesto odpočívají se složenými tykadly, a když si zdřímnout nemohou, musejí to „naspat“ později. Svůj díl odpočinku potřebují dokonce i medúzy kořenoústky, které žádný zvláštní mozek nemají. Příroda je vybavila jen rozptýlenou nervovou soustavou, přesto v noci pulsují svým zvonem zřetelně pomaleji než jindy.