Kachny divoké umějí spát každou mozkovou hemisférou zvlášť.
Jen na půl plynu
Mnoho živočichů zvládá spát „na půl plynu“. Jednu polovinu mozku mají vypnutou, zatímco druhá funguje téměř normálně. Zároveň mají otevřené jedno oko – to, které leží na protilehlé straně hlavy než aktivní část mozku, se kterou je spojené.
Je proto otázkou, jestli náhodou nejsou po celý život spíš vzhůru. Delfíni se tak i ve spánku nadechují u hladiny a neutopí se, zatímco stěhovaví ptáci zvládají dřímat i během plachtění ve vzduchu.
Docela obyčejné kachny divoké umějí spát každou mozkovou hemisférou zvlášť nebo oběma najednou podle konkrétní situace. Rády odpočívají v řadě vedle sebe a oba ptáci na krajích „lajny“ mají otevřené vnější oko, aby hlídali nebezpečí, zatímco kachny spící uprostřed si užívají odpočinku s oběma očima zavřenýma.
My lidé o někom říkáme, že spí s otevřenýma očima, když je pohroužený do svých myšlenek a nevnímá svět kolem sebe. Velká většina živých tvorů však takto spí doslova, protože to ani jinak nejde.
Zavřít se nedají například složené oči hmyzu, švábi přesto odpočívají se složenými tykadly, a když si zdřímnout nemohou, musejí to „naspat“ později. Svůj díl odpočinku potřebují dokonce i medúzy kořenoústky, které žádný zvláštní mozek nemají. Příroda je vybavila jen rozptýlenou nervovou soustavou, přesto v noci pulsují svým zvonem zřetelně pomaleji než jindy.
