Závidíte při pohledu na zimní plískanici za oknem netopýrům, ježkům nebo hadům, že se na sklonku podzimu „vypnou“ a procitnou až někdy v dubnu? Dali byste si pořádnou porci zimního spánku s nimi?
Možná by vás překvapilo, co by se začalo dít s vaším zdravě prohřátým tělem. Hibernace totiž není žádný pohodlný spánek, ale výlet na práh smrti.
Tělesné funkce zimních spáčů se postupně zpomalují, až se v některých případech skoro zastaví. Američtí skokani lesní nebo sibiřští pamloci mohou klidně promrznout na kost, a přesto se jim nic nestane. Před zimním spánkem totiž do krve a tkání vyloučí chemické látky, které fungují jako nemrznoucí směs do ostřikovačů v autě.
Kanadské užovky pruhované sice v zimě nepromrzají, někteří užovčí samečci se však s teplem moc nepárají. Užovky často zimují společně po stovkách v jednom úkrytu. Na jaře vylézají první právě samečci, aby si počkali na partnerky k páření a předtím se na sluníčku trochu prohřáli.
Některým z nich se však z kanafasu moc nechce, takže mají proti ostatním zpoždění a ztuhlé svaly. Ale nevadí – hned je po ruce trochu nefér řešení.
Promrzlí hadi vypustí do okolí samičí feromon, který ostatní samce úplně poblázní. Okamžitě podvodníka obklopí v naději, že se na ně usměje milostné štěstí. On se však jen ohřívá o jejich těla, a životodárné teplo jim tak vlastně krade.