Pokud byste od tibeťana čekali typické vlastnosti teriéra, pravděpodobně budete zklamáni. Jediné, co jej pojí s teriéry, je jeho název. Jde o starobylé plemeno, jež bylo po staletí využíváno ve svojí domovině v tibetských Himálajích převážně jako společník, ale také jako pastevecký a hlídací pes.
Tibetský teriér se totiž uplatňoval jako hlídač stád ovcí, koz nebo jaků: jakmile se blížilo nebezpečí, ihned vše hlásil svým zvučným štěkotem, načež ho vystřídali velcí tibetští mastifové, kteří stádo spolehlivě ubránili fyzickou silou. Ochraňoval i karavany kočovných nomádů, nebo obchodníky na cestách do Číny. Byl totiž velmi skladný, a to z něj činilo skvělého psa na cestování.
Předpokládá se, že tito psi byli chováni před více než dvěma tisíci lety v tibetských klášterech: především bílí jedinci, kteří byli uctíváni a považováni za posvátné. Lidé jim říkali „seenge“, což znamená „sněžný lev“, a věřili, že přinášejí štěstí. Tito psi se nikdy neprodávali, směli být pouze věnováni přátelům nebo cizincům pro štěstí či jako vyjádření respektu k určité osobě.
Teriér s hedvábnou srstí? Ani náhodou
Do Evropy se tibetský teriér dostal v první polovině 20. století díky Angličanům. Ti jej však vskutku mylně zařadili mezi teriéry na základě jeho vzrůstu, temperamentu a inteligence. Správný název plemene měl být nejspíš „Tibet Apso“, jelikož jeho nejbližším příbuzným je další tibetské plemeno Lhasa Apso, které se od tibetského teriéra liší hlavně výškou.
Tibetský teriérToto společenské plemeno pochází z Tibetu, na jeho rozšíření má zásluhu Velká Británie (FCI skupina 9). Je to středně velké plemeno s kvadratickým robustním tělem, psi mívají v kohoutku 36 až 41 centimetrů, feny jsou o něco menší. Hmotnost se pohybuje obvykle mezi 8 až 12 kilogramy, někteří jedinci ovšem mohou vážit i 16 kg. Průměrně se tibetští teriéři dožívají 12 až 15 let,a le jsou známy případy, kdy tibetský teriér oslavil 18. narozeniny. Pořizovací cena se pohybuje okolo 16 tisíc Kč, záleží ovšem na kvalitě konkrétního štěněte a zemi jeho původu.   Co se povinných vyšetření týká, jedinci určení k chovu musí mít vyšetřeny kyčle na dysplazii kyčelního kloubu, dále vyšetření očí na dědičné choroby a testy DNA. |
Z tibetského teriéra každopádně na první pohled vyzařuje obrovská elegance. Zaujme i svou dlouhou kšticí, jež mu ale nemá nijak omezovat vidění, a pyšní se nádhernou bohatou srstí, jez je na omak jemná. Zbarvení srsti může být jakékoliv kromě čokoládové.
Chovatelka Barbora Bláhová si svého prvního „tibeťáka“ pořídila v roce 2002, první vrh pak odchovala v roce 2006. „K tomuto plemeni jsem přišla náhodou. Tehdy jsem ještě bydlela s rodiči v bytě a už jsme doma jednoho výstavního psa měli - plemene, které se na výstavách psů vystavuje v sobotu. A já chtěla ještě psa na neděli: nic velkého ani malého, a nic hladkosrstého. Tak mi jako nejvhodnější další pes do bytu vyšel tibeťák, a to jak velikostí a typem srsti, tak výstavním dnem na mých milovaných psích výstavách,“ vzpomíná s úsměvem Barbora Bláhová.
Extrémně inteligentní a učenlivý pes
Po patnáctileté zkušenosti s jejich chovem považuje chovatelka tibeťany za velmi inteligentní plemeno. Je to prostě pes, který byl po staletí nucen přemýšlet vlastní hlavou a tento rys mu zůstal dodnes, takže je někdy poněkud samostatnější jednotkou. „Jsou opravdu velmi chytří a umějí toho i zneužívat,“ přiznává chovatelka.
„Psi, kteří nosí nad hřbetem měsíc,“ i takto byli nazýváni díky postavení jejich ocasuNehostinný a nebezpečný terén v tibetských horách a extrémní klima dokonale přizpůsobili tibetského teriéra ke zdejšímu životu a učinil z něj velmi odolného psa. Byl obdařen bohatě osrstěnými širokými tlapami, jež mají podobný účel jako sněžnice, ocasem, jež umí používat jako kormidlo, výrazně zaúhlenými končetinami a zajímavou schopností zatínat drápy. Všechny tyto „vychytávky“mu pomáhaly prodírat se sněhem, pohybovat se po ledu a bezproblémově se hbitě pohybovat po skalním pokryvu. Např. pokud jeho majiteli spadl nějaký předmět ze skály, tibetský teriér byl vycvičen cokoliv přinést zpět, i když byl skalnatý povrch často velmi strmý. |
Navíc je tento milý chlupáč velmi veselé a učenlivé stvoření, plné energie a hravosti, což ho předurčuje pro různé psí sporty. „Štěňata z mé chovatelské stanice velmi úspěšně dělají agility, dogdancing i canisterapii. Někteří majitelé dokonce zkoušejí se svými tibeťáky pasení ovcí,“ vysvětluje Barbora Bláhová. (Reportáž k pasení ovcí, které si lze se psem vyzkoušet, zde.)
Na tvrdou ruku při výchově zapomeňte, na tiběťáka neplatí, potřebuje důslednost a pozitivní výchovu. Vzhledem ke své inteligenci občas přemýšlí, proč by měl dělat to, co po něm chcete. Proto je vhodné tibetského teriéra k čemukoliv motivovat pozitivně, hrubý výcvik je k ničemu. A pokud byste to s ním přece jen chtěli zkoušet, počítejte, že jeden malý cvik budete trénovat třeba dlouhé týdny. Zkrátka, co tibetskému teriérovi dáte, to od něj také dostanete.
Ve výchově je proto důležitá důslednost. „Tibetští teriéři potřebují ve výchově pevnější ruku a přesné stanovení pravidel“, zdůrazňuje Barbora Bláhová. Pokud ovšem budete dodržovat tyto rady, dosáhnete se svým tibeťákem čehokoliv a on pro vás udělá, cokoliv vám na očích uvidí.
Rodina je pro něj na prvním místě
Rozhodně pak je tibetský teriér výtečným rodinným společníkem, protože svou rodinu miluje nadevše a potřebuje s ní být v neustálém kontaktu. Všechny rodinné příslušníky svědomitě ochraňuje, ale rozhodně nevykazuje agresivitu - k cizím lidem je prostě jen nedůvěřivý a odtažitý.
„Svým“ se ale tibeťák naprosto přizpůsobí. Chcete dobývat hory nebo pouze nečinně ležet a odpočívat v posteli? Tento milý psík s vámi půjde do všeho. „Tibeťák se velmi dobře přizpůsobí chodu domácnosti. Rád bude lenošit celé hodiny na gauči, ale stejně tak uvítá i dlouhé procházky. Není to plemeno, které by bylo náročné na údržbu nebo fyzickou aktivitu. Stačí mu přes den jedna delší procházka a bude naprosto spokojený,“ přibližuje chovatelka.
Ani péče o srst není složitá, ač by se mohlo zdát, že to bude oříšek. „Je rozdíl, jestli máte výstavního tibeťáka, nebo jen domácího mazlíčka. Výstavní jedinec samozřejmě potřebuje náročnější péči o srst, než tibeťák, který je pro vás čistě společníkem. Pro běžnou údržbu většinou stačí jednou týdně opravdu pořádně vykartáčovat srst a koupat psa podle potřeby,“ radí zkušená chovatelka.
A pozor na uši. Tibetský teriér je sice celkově zdravé plemeno; jediné, s čím se řada tibetských teriérů potýká, je zánět v uších. „Vzhledem k tomu, že mají tibeťáci hustou srst, jejich uši mají v létě tendenci se zapařovat. Proto je nutné je pravidelně kontrolovat, popřípadě z nich vytrhat chlupy,“ upozorňuje chovatelka.
