Kočky se na rozdíl například od domestikovaných psů, kteří s chutí slouží člověku, chovají více podle instinktů a zůstávají i navzdory domestikaci téměř divokými.
Během svého výzkumu Bradshaw mimo jiné přišel na to, jak kočka na "svého člověka" nahlíží. Ukázalo se, že kočka si o svém majiteli jednoduše myslí, že je to také kočka. I když poněkud přerostlá, hloupější a téměř neschopná komunikovat na nějaké rozumné úrovni. Dokazuje to podle něj chování koček k lidem, které se v podstatě neliší od toho, jak se kočky chovají k sobě navzájem.
Když se vám například kočka otírá o nohy a zvedá hlavu k pohlazení, chová se k vám ve skutečnosti úplně stejně jako k jiné kočičí kolegyni. Také vám kočka může projevit svou náklonnost zvednutím ocasu na pozdrav, což je jeden z největších projevů lásky, jakého se vám od ní může dostat.
Radujete se, když kočka přinese zakousnutou myš a položí ji třeba před dveře? Jste přesvědčeni, že se vám chce pochlubit, nebo vám dát dokonce najevo oddanost? Ani omylem. Podle Bradshawa si myš nese domů proto, aby ji mohla v klidu sníst. Jenže pak si uvědomí, že suché krmivo nebo konzerva chutnají daleko lépe, a myš nechá bez dalšího zájmu ležet přede dveřmi.
Vaše kočka vás tedy vnímá jen jako další kočku, která ji příliš neobtěžuje a navíc je ochotná podělit se o krmení, což je z jejího pohledu vaše velké plus. Jinak jste pro ni prostě jen další kočka, která úplně stejně bloumá po bytě nebo třeba spí.
Etoložka Hana Žertová to vidí úplně jinak
"Podle otráveného výrazu a zjevného pohrdání, které dávají kočky často nám lidem najevo, mám za to, že nás nemohou považovat za vlastní druh. Jsme proti nim tak nedokonalí! Hloupí, nemotorní, oškliví, nesamostatní. A hrozně zranitelní. Kdyby s námi zacházely jako s kočkami, byli bychom stále celí podrápaní a pokousaní a netolerovaly by nám žádné poponášení, pusinkování a škádlení. Nedělám si iluze, že bychom v očích našich kočiček byli něčím víc než zdrojem tepla, jídla, pohodlí a bezpečí," reagovala na názor zahraničního kolegy etoložka Hana Žertová.
Být zdrojem tepla, jídla, pohodlí a bezpečí je podle ní dostatečně důležitý post, abychom jako lidé nebyli úplně opovrženíhodní a bezvýznamní. "Kočky si uvědomují, že o svůj zdroj musí pečovat, hýčkat si ho a bránit, a dobře vědí, jak na to. Když o takový 'ochočený a dobře vychovaný' zdroj přijdou, velmi těžce to nesou. Ne náhodou jsou mými nejčastějšími pacientkami kočky, kterým se odstěhoval někdo blízký, nebo naopak do rodiny přibyl nováček, kterého považují za konkurenta u svého zdroje," dodala Žertová.
