Krásná houba s hnědým, zajímavě zvrásněným kloboukem a smetanově až medově zbarvenou nohou je křehká a voňavá. V kuchyni vyžaduje kačenka jemnou úpravu, za kterou vás odmění lahodnou chutí.
Mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové doporučuje ji jen lehce podusit na másle s bylinkami a kuchyňskou úpravou a dochucováním ji trápit co nejméně. „Sama o sobě má příjemnou chuť, kterou je škoda něčím přerážet. Přesto nechutná úplně každému a také se u nás vyskytly případy alergických reakcí na tuto konkrétní houbu,“ upozorňuje.
To ale nadšené houbaře jen tak neodradí a minimálně od počátku března se skoro každý snaží nějakou tu kačenku najít. „Od poloviny března do konce dubna rostou každoročně, takže letošní sezona v tomhle není výjimkou. Spíš je zajímavé, že poslední roky se kačenky objevují častěji a ve větším množství. Například loňské jaro bylo po mnoha letech na smržovité houby úžasné a objevily se i tam, kde v předchozích letech nalézané nebyly,“ konstatuje mykoložka.
Kačenky ale zdaleka nerostou všude, chtějí to své. „V podstatě rostou na místech se zásaditým podkladem, tam, kde je například opuka nebo vápenec. A tam, kde rostou plané třešně, hloh či topol osika. Jinak se ale dají najít roztroušeně, ale ne úplně hojně, po celé republice: na Berounsku, na Ústecku, v Českém krasu, na Brněnsku i u nás ve východních Čechách. Konkrétní lokalitu si ale musí objevit každý sám,“ usmívá se Tereza Tejklová.
Stojí to za to. Protože když už na nějaké lokalitě kačenky rostou, můžete se tam pro ně vracet každé jaro. „Vždycky je ale potřeba nějaké plodnice na místě nechat do zestárnutí, protože kačenky i další smržovité houby se množí i sporami. A substrát s podhoubím není samozřejmě ideální moc prohrabávat nebo podupat, abyste ho neponičili,“ vysvětluje mykoložka.
Vlevo smrž polovolný, který si lze splést s kačenkou českou. Na dvou fotografiích uprostřed smrž obecný a vpravo smrž kuželovitý, který může růst i pod jehličnany.
Ochlazení růstu kačenek nikterak nevadí, teplo nepotřebují. Spíš naopak. „Za suchého a teplého počasí na přelomu měsíce už přisychaly. Takže ochlazení a zalití deštěm jim jen prospělo, k růstu je to může jen nabudit,“ popisuje Tejklová. Pokud snad někde ještě klesnou teploty k nule, mohou kačenky samozřejmě pomrznout a začít hnít. „Ale žádné drama se neděje. Tak si alespoň tyto plodnice nikdo z lesa neodnese a mají šanci se namnožit.“
Není smrž jako smrž. Hlavně pozor na jedovaté ucháče!
Někdo si kačenky plete se smrži, se kterými jsou příbuzné (recept na lahodné jarní houby podle Pohlreicha najdete zde).
Pozor na jedovaté ucháče!Pozor, kačenky české i smrže se teoreticky dají zaměnit s jedovatým ucháčem obecným. „Je to s podivem, protože smrže mají jakási oka na klobouku, kdežto ucháč má jen klobouk zprohýbaný. Stačí si každou houbu pozorně prohlédnout,“ radí mykoložka.   Vlevo jedovatý ucháč obecný, který někteří mohou zaměnit za kačenku českou. Ovšem například v severských státech se i ucháč konzumuje. „Uvádějí, že se má převařit, voda slít, houby proprat v čisté vodě a opět znovu vařit. Je sice pravda, že ucháč obsahuje jedy, které jsou termolabilní, takže se tepelnou úpravou zničí, ale nezkoušela bych to,“ doporučuje Tereza Tejklová sbírat jen to, co bezpečně určíte jako jedlé. |
„Jde sice také o smržovité, ale o jiný rod. Nejsnáze si lidé kačenky pletou se smržem polovolným, protože ten má jako jediný smrž polovinu klobouku volnou podobně jako kačenky. Ostatní smrže mají naopak třeň s kloboukem srostlé,“ vysvětluje mykoložka rozdíl.
Ti, kdo mají srovnání, tvrdí, že chutí a vůní kačenky smrže předčí. Záleží však i na konkrétní kuchyňské úpravě.
Podle Tejklové tu sice byly a stále jsou pokusy o pěstování smržovitých hub s použitím mulčovací kůry, na které se smrže skutečně první rok po položení dají najít i na zahradě. „Pak už se ale zpravidla ve vyžilém substrátu nevyskytují. I na univerzitě v Olomouci už roky probíhají pokusy s otisky spor smržů a jejich kultivací. Ale bez ideálních podmínek je nevypěstujete.“
Pokud tedy na kačenky narazíte třeba na trhu, pocházejí určitě z lesa. „Prodávat by se neměly, nejsou v seznamu tržních hub, přesto je někteří podnikatelé od houbařů vykupují. Pak se na ně dá narazit na trzích či dokonce v e-shopu nebo na jídelníčku některých restaurací,“ konstatuje Tejklová.
