V původním pavilonu nakonec s Kiburim a Nuruem zůstane i jejich otec, stříbrohřbetý samec Richard. Z ryze pragmatických důvodů. „Richardova linie je totiž v evropském chovu zastoupena natolik, že již nesmí mít mláďata,“ uvedl dnes pro média ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Čtyři gorily čerstvě přestěhované do nového pavilonu proto budou doplněny jak novým samcem, tak také další samicí, což umožní pokračovat v chovu.
Co případná evakuace gorilích samců v případě povodně? S ryze samčí skupinou by podle ředitele Zoo Praha případná evakuace neměla být na rozdíl od rodinné skupiny příliš komplikovaná. „Richard také podstoupil trénink, který umožňuje dát mu v případě potřeby uspávací injekci z ruky,“ ubezpečuje Miroslav Bobek, že jsou připraveni na nejrůznější scénáře.
Stěhování proběhlo bez problémů
Stěhování gorilích samic se uskutečnilo téměř přesně dvacet let poté, co během tisícileté vody byly gorily za pomoci raftů evakuovány z původního pavilonu. Jeden z pracovníků zoo se dokonce účastnil obou akcí.
Vlastní přesun zvířat proběhl velmi rychle, i díky tomu, že zásluhou dlouhé přípravy a nácviku s gorilami nebylo nutné použít anestézii. „Všechny gorily si do transportních boxů nastoupily samy. Jako první vstoupila do nového pavilonu Shinda, následovali ji Ajabu, Kijivu a Kamba,“ popsal Miroslav Bobek.
Návštěvníci gorily v novém pavilonu uvidí až 28. září, při jeho slavnostním otevření. I původní pavilon teď bude pravděpodobně na několik dnů uzavřen.
Proč Richard nakonec zůstal?
S dokončením nového pavilonu goril padlo rozhodnutí ponechat dva mladé samečky – Kiburiho a Nurua – v pavilonu původním. Dospěli totiž do věku, kdy mladí samci přirozeně opouštějí svou rodinnou skupinu i v přírodě. Miroslav Bobek pro iDNES.cz ve čtvrtek ráno doplnil, že právě tento moment otevřel mimořádnou možnost pro budoucnost pražského chovu: „Koordinátor evropského programu navrhl, že stříbrohřbetý samec Richard by mohl zůstat s oběma svými syny, a že zbytek rodiny by po přestěhování doplnil jiný gorilí samec, a navíc i další samice. Ocitli jsme se tak před velice obtížnou volbou – ale brzo jsme se dohodli, že tento návrh akceptujeme. Richard se svými syny Kiburim a Nuruem tak zůstali ve starém pavilonu a samice Kambu, Kijivu a Shindu s malým Ajabuem jsme dnes přestěhovali do pavilonu nového.“
Stříbrohřbetý gorilí samec Richard zůstává v původním pavilonu spolu se svými syny Kiburim a Nuruem.
Stříbrohřbetý Richard se tedy nakonec stresujícímu stěhování vyhnul, ani tak ale pro něj nebude nová situace jednoduchá. „Co to znamená pro Richarda, našeho nesmírně populárního, ale také velice konzervativního a poněkud labilního vůdčího samce tlupy? Nemusí si těžce zvykat na nové prostředí, protože zůstal „ve svém“. Přišel však o všechny své samice a nejmladšího syna, což je přinejmenším z lidského pohledu větší ztráta, než kdyby byl nucen opustit své odrostlé syny. Kdyby však žil v přírodě, je docela dobře možné, že by již také o svůj harém přišel a byl by vystaven podobné situaci,“ konstatuje ředitel Zoo Praha.
Tento poslední aspekt lze podle něj vztáhnout rovněž na samice, ty se také ve volnosti musejí vyrovnávat se změnami ve složení a vedení rodinných skupin. „A třebaže si nyní budou muset zvykat jak na nové prostředí, tak na nově příchozího samce i čtvrtou samici, jde pro Kijivu, případně pro Shindu, o ohromnou šanci mít ještě mládě. S Richardem, jehož linie je v chovu tzv. přereprezentovaná, by je totiž ani jedna z nich mít nesměla a v novém pavilonu by tak po dalších deset, patnáct, možná dvacet let byla pouze expoziční, nikoli chovná skupina goril. S novým samcem bude však mít jedna z dvojice sester Kijivu – Shinda mládě „povoleno“; stejně jako příchozí čtvrtá samice. A přítomnost mláďat život celé skupiny samozřejmě posouvá na zcela jinou úroveň,“ věří Miroslav Bobek ve správnost těžkého rozhodnutí.
A dodává: „I pro oba mladé samečky Kiburiho a Nurua je přinejmenším nyní společnost otce lepším řešením, než kdyby zůstali sami. A pro případ problémů, a nebo nutnosti tyto tři samce evakuovat kvůli povodni, je v novém pavilonu dostatečný záložní prostor. Jistě, je to veliká změna a již vzhledem k popularitě Richarda budou mít mnozí příznivci – a zejména příznivkyně – goril k tomuto našemu rozhodnutí větší či menší výhrady. Musím však zdůraznit, že jak my, tak představitelé evropského chovného programu považujeme toto rozhodnutí za nejlepší z možných. Jsem přesvědčen, že příští měsíce a léta potvrdí jeho správnost.“
