Gorily žijící ve svém přirozeném prostředí v africkém pralese zaměstnává sháňka potravy v podstatě celý den, zbytek času odpočívají a tráví. To je důvod, proč chovatelé neustále vymýšlejí, jak tato zvířata žijící v lidské péči zabavit a současně jim dát příležitost, aby si potravu musela aspoň trochu zasloužit. To vše se skrývá pod jediným slůvkem: enrichment.
Mezi enrichment lze počítat i každodenní rozhoz kousků zeleniny po celém pavilonu či vločky, které si gorily musí vybrat z dřevitky na podlaze. Nicméně chovatelé gorilám připravují i nejrůznější hlavolamy (viz např. zde a předchozí články v souvisejících níže) jako jsou konga, polínka či barely s rozinkami či granulemi, jindy mají parkosy pomazané ovocnou přesnídávkou. Prostě taková příjemná překvapení s bonusem.
Právě minulý týden si obvyklý enrichment gorily užily v trochu jiné podobě, takové zelenější. Jednak měly k dispozici hromadu nejrůznějších větví k okusu, což každá gorila vždy ocení. A k tomu hlavolamy v podobě míčů s oříšky uvnitř a řadou otvorů, do nichž byly zapíchané větve, které spolu s omotanou dřevitkou míče pěkně zamaskovaly. Úplná pralesní kulisa.
Větve gorily energicky tahaly ven z míčů, které jako by vůbec nevnímaly, chvíli trvalo, než je napadlo, že v nich může něco být. A spokojeně posedávaly po pavilonu, každá se svou hromadou větví a „olistěným“ míčem, dokonce i nejstarší samice Kamba, která většinou raději v klidu čeká, co na ni zůstane. A ten nejmladší, pětiletý gorilí sameček Ajabu, poletoval celým pavilonem a vybíral si, co ho bude bavit a co mu chutná.
Prostě taková pohodová oslava s tím, co je pro gorily přirozené: hromada okusu a nějaká ta dobrota navíc, o kterou se musí nějak zasloužit, aby ji získaly. V tomto případě vydolovat ji z míče. Což nebylo jednoduché: větve silou zapíchané do malých otvorů v míči musely nejprve vytahat a ořechy pak z děravého míče šikovně vytřást.
„Jednoznačně se ukázalo, že si to užily mnohem víc, než nejrůznější dorty či autíčka ze zeleniny, které dokázaly během chvilky rozebrat a bylo hotovo. I do budoucna se chceme vyvarovat polidšťování a připravovat jim zábavu v duchu podobného smysluplnějšího enrichmentu. Novou podobu by tak měl mít i na Vánoce,“ nastiňuje Martin Vojáček, nad čím už s kolegy dlouho dopředu přemýšlejí.
Návrhy nového pavilonu goril (z arch. soutěže, 2015)    |
Chov primátů má prostě svůj vývoj a jde stále kupředu, proto bude i nový pavilon goril, který je ve výstavbě a gorily by se ho měly dočkat příští rok, zase mnohem sofistikovanější. Například v něm bude místo nejen pro Richardovu rodinnou skupinu, ale i pro mladé samce, kteří ve volné přírodě svou původní rodinu v dospělosti opouštějí.
Momentálně si gorily ve venkovním výběhu užívají podzimního fenoménu opadávajícího listí, které s chutí žerou. Alespoň tedy to z vinné révy, pajasanu či vrby, topol jim nechutná. „Gorily mohou návštěvníci Zoo Praha opravdu stále ještě zastihnout i venku. Alespoň do mrazů, než začne zamrzat vodní příkop. Mají stále otevřeno, je jen na nich, kdy chtějí jít ven, a kdy se vrátí dovnitř,“ popisuje Martin Vojáček. (Aktuální program Zoo Praha najdete zde.)
