Ano, opět se mohou zapojit jednotlivci, obce či firmy a instituce a v sobotu 27. března 2021 od 20:30 do 21:30 na hodinu symbolicky zhasnout. Navíc si ovšem můžete dát osobní klimatický závazek, který přinese konkrétní vyčíslitelnou průměrnou roční úsporu v kilogramech CO2.
Může spočívat například v tom, že přestanete svůj dům vytápět uhlím, budete třídit odpad i bioodpad nebo omezíte jízdy autem. Přihlášku s řadou dalších možností, jak se podílet na snížení emisí CO2, najdete zde. Vymyslet si můžete i vlastní způsob. A proč byste to měli dělat?
Hodina Země v ČR v předchozích ročnících |
Za posledních 150 let bylo celkem dvacet z jednadvaceti těch nejteplejších roků zaznamenáno od roku 2000 a rychlost růstu teplot se v posledních letech navíc ještě zvyšuje. Celý svět tedy aktuálně ohrožuje nejen pandemie, ale i klimatická krize projevující se vlnami veder, přívalovými povodněmi a především suchem. Protože nedostatek vody je významným dopadem klimatických změn nejen u nás, ale zejména v rozvojových zemích. I proto jsou jedním z možných klimatických závazků i cílené úspory vody a mohou je přijmout instituce i jednotlivci. A nejde jen o vodu z kohoutků, ale i vodu využitou na pěstování a výrobu potravin.
„Symbolickým propojením světa v Hodině Země dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje důvody pořádání Hodiny Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica, který celosvětovou kampaň koordinuje v České republice.
Hodina Země je celosvětováKaždoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přřírody (World Wildlife Fund). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy se organizátoři rozhodli upozornit na změnu klimatu bylo atraktivním způsobem. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery a do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. |
Každodenní spotřebitelské chování každého z nás totiž ovlivňuje životní prostředí po celém světě, ať si to uvědomujeme, nebo ne. Stejně tak se změna klimatu dotýká nás všech a k odvrácení jejích nejhorších dopadů bychom tedy podle organizátorů již tradičního happeningu měli svým dílem také přispět všichni. Alespoň symbolicky, právě na Hodinu Země, kdy na šedesát minut zhasneme byty, domy, památky a firmy.
Například loni se u nás do Hodiny Země 2020 i v čase pandemie zapojilo 124 obcí, včetně 8 statutárních měst, 62 firem a organizací, 5 památek a rekordních téměř tři a půl tisíce jednotlivců, z nichž si 722 stanovilo svůj klimatický závazek. Celková roční úspora ze všech závazků je skoro 2 tisíce tun CO2. Například v Praze loni postupně po 1 minutě zhaslo deset pražských dominant, od nejstaršího Strahovského kláštera z 12. století po památník obětem komunismu z 21. století. V Olomouci zhasla radnice a Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, v Ostravě Most Miloše Sýkory a radniční věž a třeba ve Vimperku zámek a městská zvonice.
„Zatímco v jiných letech po celém světě zhasínaly obce, města a jejich dominanty, lidé vycházeli do ulic a pořádali společné akce, letos se Hodina Země bude konat jen z bezpečí domovů,” konstatuje organizátor Petr Ledvina. A dodává: „Vyzýváme všechny, komu není lhostejný stav naší přírody a klimatu, aby se připojili a zapsali se jako účastníci kampaně na stejnojmenném webu.“ Na stránkách hodinazeme.cz je vidět i interaktivní mapa a seznam aktuálně přihlášených.
Zdaleka nejde jen o symboliku. Role obcí je velmi významná především z hlediska pozornosti, jakou věnuje využívání obnovitelných zdrojů energie, či jaký klade důraz na úspory energie v budovách, a to nejen při výstavbě nových, ale i při rekonstrukcích a provozu. „Jsme moc rádi, že se obce hlásí i v této složité době,“ vysvětluje Gaillyová, expertka na klimatickou změnu a ředitelka Ekologického institutu Veronica.
Podle Zelené dohody pro Evropu by se měla právě Evropa stát do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. „Každý musí přispět k tomu, aby emise skleníkových plynů začaly rychle klesat. V Evropě by se měly do roku 2030 snížit alespoň o 60 %. Závazky, které lidé přijmou v rámci Hodiny Země, tomu mohou napomoci,” dodává a shrnuje Gaillyová.
