Heřmánek pravý byl jako léčivá rostlina známý už ve starověkém Egyptě, v antickém Řecku i Římě. U Anglosasů byl zase považován za jednu z devíti posvátných bylinek darovaných člověku od Boha. Na severu Evropy, ve Skandinávii, byl posvátný a uctívaný jako symbol Slunce.
Je skrz naskrz léčivý a sbírat se dá celé léto. Vypěstovat si ho můžete i na záhonech nebo za oknem v truhlíku. Květy heřmánku se sbírají zhruba 3 až 5 dní po rozkvětu, až když jsou plně rozvité. Spolu s květem vezměte i kousek stonku. Čerstvé květy jsou chutné a jedlé, lze je tak přidávat do salátů. Heřmánek sušte na chladném, suchém a vzdušném místě, usušené květy skladujte nejlépe v dobře uzavřených nádobách.
Popíjí se jako čaj, hodí se pro inhalace i masáže a můžete ho přidat do koupele, heřmánkové obklady, masti nebo olej uleví od spousty obtíží. Má protizánětlivé a hojivé účinky, pomáhá odstraňovat akné, ekzémy, vředy, vyrážky, hojí drobné popáleniny a rány. Uleví od svalové bolesti a křečí, odvar se dá kloktat, působí jako antiseptikum a protizánětlivě při léčbě zanícených dásní. Léčí nespavost.
V přírodě ho můžete zaměnit s heřmánkem římským či rmenem (utrhněte květ a žlutý střed rozpulte, bude-li dutý, je to heřmánek, rmen má střed plný), ale každopádně se nic nestane.
