Takto Bára uspořádala pokojíček dvou malých dětí v jednom z dílů pořadu Do pořádku. Najednou má vše své místo a úklid i udržování pořádku jsou jednodušší.
Jak třídit hračky, a jak je posílat dál?
Rozloučit se s hračkou může být pro spoustu dětí těžké téma, zvláště pak loučení s těmi, ke kterým mají děti bližší vztah. Jenže naše domovy nejsou nafukovací, a je až neskutečné, kolik hraček se na dnešní děti valí. Samozřejmě ne na všechny, tím spíš je to téma, které s dětmi probírejte.
„Podívejme se na nás dospělé, jak moc naše děti hračkami zásobujeme. Já se sama u sebe setkávám s tím, že jsem jako dítě moc hraček neměla, a tak to chci těm našim dětem dopřát. Někdy jim pořídím něco jen tak, protože po tom zrovna touží, a sama sebe v tomto krotím: dobře není ani málo, ani moc,“ má jasno Bára Borovská jako máma. A zdůrazňuje, že je důležité především jít dětem příkladem v množství věcí, které vlastníme a potřebujeme. „Vysvětluju jim, že když budou mít příliš mnoho hraček, tak na některé z nich jim ani nezbude čas, aby si s nimi pohrály. Tedy s nimi komunikuji ‚to pravé množství hraček‘ – a to je pro každou rodinu jiné,“ je si vědoma Borovská.
Takto Bára uspořádala dětský koutek v ložnici rodičů dvou malých dětí v jednom z dílů pořadu Do pořádku (viz video na předchozí straně). Najednou má vše své místo a úklid i udržování pořádku by měly být jednodušší.
Další případ jsou hračky rozbité nebo takové, s nimiž už si děti nehrají a akorát se kupí. Je tedy nejvyšší čas se jim podívat na zoubek. „U nás se osvědčilo do úklidu děti zapojit. Například na plyšové hračky máme v jednom z pokojíčků plátěný vak a ve chvíli, kdy se přeplní, je třeba je protřídit. Protože i když dětem plyšáčky téměř vůbec nepořizujeme a v rodině jsme vyhlásili přísné embargo, i tak se u nás stále nějací objevují,“ popisuje Bára situaci, která je obvyklá v řadě rodin. Vytříděné plyšáky v dobrém stavu pak Bára zabalí do tašky a dá je společně s dětmi do Kloktex kontejneru – a pošlou je tak k dalším dětem. Co všechno se tím děti v tu chvíli učí? „Komunikovat mezi sebou, obhájit si vlastní názor, ustoupit, dohodnout se. Chápou, že mít hračky není samozřejmost, a že není dobré se přehlcovat věcmi,“ radí rodičům expertka na organizaci.
Pokud jde o rozbité hračky, nechá své děti vždy přinést vše rozbité i nefunkční – a buďto hračku společně opraví, vymění baterky, nebo se domluví, že s rozbitou a neopravitelnou hračkou už se hrát nedá a hračku vyhodí.
A hračky, z nichž děti prostě vyrostly? „Ideální je, pokud mají děti v okolí menší kamarády a mohou jim je nabídnout – samozřejmě po domluvě s jejich rodiči – nechceme zahlcovat věcmi další rodinu,“ radí Bára, jak poslat hračky dál. Děti pak ví, že hračky putovaly jen kousek od nich a mohou si s nimi ještě pohrát, když ke kamarádovi či kamarádce přijdou na návštěvu. Nebo je lze poslat dál v rodině, mladším sestřenicím a bratrancům či je swapnout za něco jiného.
