Bramborová placka s míchanými vejci. Ochutnejte Británii podle Jamieho

Už jen představa, jak si na placku z brambor dám míchaná vajíčka a navrch přidám kus uzeného lososa, ve mně zrovna nebudila přesvědčení, že bych to musela zkoušet. Právě proto jsem do toho šla a stálo to za to. Je to rychlé a chuťově nečekaně lahodné jídlo. Navíc syté a přitom po něm není těžko.

Recept je jedním ze 130, které Jamie Oliver poskládal do své poslední kuchařky Moje velká Británie. V češtině vyšla na podzim, má přes 400 stran a zhruba půlka receptů je v rejstříku označena jako vhodná i pro vegetariány.

Vědom si toho, co se o anglické kuchyni traduje a jak rozháraně působí, vyznává se Jamie hned v úvodu: "Jednou z nejlepších a jedinečných věcí na tom být Britem je podle mě fakt, že jsme schopni s otevřeností přijmout vše, co vypadá a chutná dobře, od každého nově příchozího souseda."

Ok. Zkusím to taky. Vybrala jsem si jednu z poctivých anglických snídaní. 

Bramborové placky z Glasgow na vlastní kůži

V receptu sice Jamie uvádí, že mám nakoupit brambory typu C (tedy vhodné na pyré), ale sehnala jsem jen B (přílohové), a místo pažitky a řeřichy jsem použila čerstvou česnekovou trávu, kterou mám celoročně v truhlíku za oknem. Ostatní ingredience mi seděly do puntíku. Už stačilo jen dodržet Jamieho postup.

Popis postupu přípravy bramborových placek z Glasgow

Jeho popisy příprav jednotlivých jídel jsou pochoutkou samy o sobě. Jen je čtete a už víte, jak přesně se mají ingredience během přípravy chovat a jak má vypadat výsledek. Je to poměrně příjemný zážitek, na rozdíl od vaření podle kuchařek se strohými úsečnými povely, u kterých nikdy přesně nevíte, jestli to děláte dobře.

Pět středně velkých brambor jsem nakrájela na kostky, povařila do změknutí a v míse rozmačkala. Přidala čtyři lžíce hladké mouky, dva kousky másla a půl kávové lžičky prášku do pečiva.

Přisypala jsem ještě posekanou česnekovou trávu a opět propracovala. Brambory naštěstí byly i přes své béčkové značení dost moučnaté, takže bylo vidět že směs dostává tu správnou nadýchanou konzistenci, jak Jamie popisuje. Přidala jem trochu strouhaného sýra, osolila, opepřila a vypracovala čtyři placičky.

Jamie uvádí, že by měly být vysoké dva centimetry, ale vzhledem k množství obsažené mouky jsem chtěla mít jistotu, že se opravdu dobře propečou. Tak jsem je zmáčkla na poloviční výšku a uvedených 10 minut smažení prodloužila na 15. Dokřupava opečené placky jsem stáhla na talíře a přesně podle sugestivního návodu připravila "hedvábně smažená" vajíčka.

Ještě v okamžiku, kdy je nanášíte na bramborové placky, máte pocit, že je to hodně divné. Pak přidáte ještě bylinky a lososa, stříknete ho citronem a ochutnáte. A máte pocit, že přece bylo od začátku úplně jasné, že to bude lahoda.

Jamieho vaření je jednoznačně inspirativní

Jamie Oliver přitáhl i u nás do kuchyně nejednoho nadšence, jak dokládá příběh Martina Škody, studenta gymnázia. Zhruba v devíti letech viděl jeho pořad o vaření a od té doby se motá v kuchyni; chytly ho i Jamieho pokusy o zlepšení stravování ve školních jídelnách nebo o světovou revoluci ve stravování.

Loni, v jeho sedmnácti letech, mu vyšla originální Kuchařka plná hudby (a Martinových receptů) s titulem Škoda nevařit. Ke každému receptu totiž přihodil skladbu, která vám přípravu jídla doplní o další rozměr. Aby vás to bavilo ještě víc. Není divu, že se stala jednou z šesti českých kuchařek, které se zúčastní finále soutěže Gourmand World Cookbook Awards (více informací ZDE).