Na rozdíl od svých slavných kolegů, šéfkuchařů Jamie Olivera či Gordona Ramsaye, ale netráví většinu svého času v kuchyni. Hugh Fearnley-Whittingstal, další z hvězd ostrovní gastronomie, jde na cestě za dokonalým jídlem ještě dál. Představuje divákům život na farmě, odkud ty nejlepší suroviny pocházejí.
Ač masožravec, momentálně vyváří vegetariánská jídla
Hughova fotogalerie |
V nové řadě pořadu Na chalupě s podtitulem Já se svou zeleninou, přesvědčuje diváky, že i vegetariánská jídla mohou skvěle chutnat (u nás vysílá televize Spektrum a Spektrum Home).
Sám se sice bez masa na jídelníčku neobejde, to mu ale nijak nebrání, aby si dal za cíl přesvědčit veřejnost k větší konzumaci zeleniny. Nemluví pouze o tom, že zelenina je zdravější než maso. V souladu se svou filozofií argumentuje i tím, že pěstování a konzumace zeleniny prospívá Zemi.
Divákům předvádí nejen přípravu moderních salátů, polévek či těstovin, přináší i tipy na originální úpravy zeleniny na grilu. Jak je možné, že dokáže být tak přesvědčivý, že i odpůrce zeleniny umí přimět, aby jim zachutnala?
"Na chalupě"Život na farmě River Cottage představil Hugh v několika televizních cyklech "Na chalupě" (v ČR vysílá Spektrum, Spektrum HD a Spektrum Home). Věnoval se v nich například jednotlivým ročním obdobím, ale i rybaření nebo vánočnímu vaření. Věří, že náš přístup pomůže lépe nakupovat, vařit a jíst, a tak se zaměřuje na sezonní suroviny a maso ze zvířat chovaných dle etických zásad. Ona pomyslná láska procházející žaludkem nemusí být jen vůči někomu druhému, ale také vůči sobě. |
Bydlel jste ve skutečnosti na chalupě River Cottage, nebo to bylo jen na oko během natáčení pro televizní diváky?
Skutečně jsem tam svého času bydlel, jen moje rodina byla jinde. Moje žena tehdy ještě pracovala v Londýně a občas za mnou na River Cottage přijela i s naším synem Oskarem. Jindy jsem odjel do Londýna s nimi.
Na River Cottage jsem byl skoro jako doma a prožíval si něco jako syndrom budování ptačího hnízda. Všechno jsem si nanečisto vyzkoušel, a pak jsem se nastálo s rodinou usadil v Dorsetu. Prostě jsem si nejdřív okusil, jaké je to žít na venkově.
Pak jsem přičichl k natáčení. Jedna série nestačila, vrhl jsem se na další a rázem jsem v tom byl až po uši. Když jsem dotáčel třetí sérii pořadu, vězel jsem na venkově až po uši. A nehodlám na tom nic měnit.
Takové jaro musí být na chalupě River Cottage opravdu kouzelné. Můžete prozradit, které je vaše oblíbené roční období?
Miluji, když se v přírodě něco děje, když dochází k nějakému zvratu. Jako třeba na jaře a na podzim, kdy jsou změny vidět i cítit. Když jste k tomu navíc i zahradník a kuchař, dá se toho dobře využít. Červen se k tomu hodí ze všeho nejvíc.
Jaro pozvolna přechází v léto, na záhoncích začíná vyrůstat první chutná zeleninka. Mám rád i to, jak se prodlužuje den a můžu zůstat déle venku a hrát si s dětmi, když přijdou ze školy. Taky chystáme první grilování. Navíc začíná být pěkně teplo, takže se popíjí značné množství cideru.
Kde River Cottage vlastně leží?
Záměrně neříkám, kde přesně leží, protože bych rád dopřál jejím obyvatelům trochu soukromí. Prozradím jen, že to od ní není daleko do vesničky Beaminster. Tam se ostatně odehrávaly některé předešlé díly pořadu Na chalupě.
River Cottage mi roky sloužil o víkendech jako chalupa, na niž jsem jezdíval s přáteli, na dovolenou, nebo když jsem potřeboval mít klid na psaní. To bylo ještě před tím, než se mi v hlavě zrodil nápad na televizní pořad.
Teprve díky natáčení jsem zjistil, jaké by to mohlo být, usadit tam natrvalo. Začal jsem pěstovat zeleninu, chovat zvířata. River Cottage jsem si ale vždycky jen pronajímal. Chtěl jsem ji koupit, ale nakonec jsme se s rodinou začali v Dorsetu poohlížet po nějakém vhodném objektu a nakonec jsme našli malou farmu.
Vzali jsme s sebou veškeré zvířectvo z River Cottage a spolu s ním k nám přešlo i něco z jejího ducha. Takže i když už tam nebydlím - jezdím tam jen na natáčení - mám pocit, že jsem si z ní něco do nového domova přece jenom odnesl.
Život na venkově vypadá idylicky. Ale přesto, nechybí vám něco z vašeho minulého života?
Upřímně řečeno mi nechybí vůbec nic, po životě ve městě se mi nestýská. Do Londýna se dostanu celkem často, jezdím tam pravidelně kvůli práci i za zábavou, někdy se mi podaří spojit obojí. Jedu tam vždycky jen na pár dní, brzy mě to táhne domů. Jsem pak vždycky šťastný, když sedím ve vlaku směr Dorset.
Neprahnu moc po dění ve městě, není to pro mě. Jedině si rád zajdu do kina, ale to vlastně můžu i tady. Ne, opravdu nevím, proč by se mi mělo po městě stýskat.
Co vás teď v nejbližší době čeká?
Víc než co jiného by se dalo říct, že se snažím dát všechno do pořádku. Farma, kterou jsme v Dorsetu koupili, má 40 akrů a je o něco větší, než jsme původně chtěli. Strašně se nám ale líbila, je to krásný kout země, a to rozhodlo.
Půda navíc ale znamená víc dobytka než bylo na River Cottage a já bych se o něj rád staral sám. Na nic dalšího se opravdu v poslední době nechystám. A kdyby náhodou, snažil bych se ukrást ještě trochu času pro péči o zvířata na farmě.
A zahrada? Vždycky jsem měl velké oči a pěstoval toho víc, než jsme byli schopni sníst. Zkrátka mi to nedá a musím zrývat stále nové a nové záhony, aby úroda byla rok od roku větší. Nedávno jsem přidal záhony s chřestem, teď se chystám na ovocné stromy. Je úžasné, kolik se toho dá vypěstovat a vždycky se najde něco nového. Problém je, že když jde o zahradu, neznám míru.
Kolik čerstvých surovin z toho, co při vaření používáte, pochází z vaší farmy nebo z River Cottage, a kolik toho musíte nakoupit jinde?
Doma máme vlastní zeleninovou zahradu, většinu toho, co jíme, si i sami vypěstujeme. Často si ale po natáčení přinesu i něco z River Cottage. Když totiž vařím před kamerou, vždycky toho spousta zbude a odnáším si to domů k večeři. To ale platí jen v případě, že to štáb nesní. Každý se u nás může najíst do sytosti.
Měl jste příležitost osobně vařit s dalšími slavnými britskými šéfkuchaři. Kterého z nich byste asi tak pozval, aby vám uvařil? Samozřejmě, jen za předpokladu, že by s tím souhlasil.
Asi Jamieho Olivera. Jedl jsem, co vaří Heston Blumenthal i co vaří Gordon Ramsay. Moc rád bych ale doma ochutnal i jídlo, které by připravil Jamie.
Máte doma jejich kuchařské knihy?
Nějaké mám, ale něco vám prozradím. Platí to, myslím, o většině šéfkuchařů. Moc je nepoužíváme, bylo by to pod naši úroveň. Samozřejmě nemůžu mluvit i za ostatní, ale dal bych skoro krk na to, že ostatní to mají zrovna tak.
Já osobně nikdy nevařím přesně podle receptů jiných šéfkuchařů. Když se mi kupříkladu dostane do ruky nová kniha receptů od Jamieho, jen si ji stránku po stránce prolistuji. Samo sebou, že mi mnohé uvízne v hlavě. Vezměte si třeba Jamieho recept na pečenou červenou řepu. On ji připravuje v alobalu, ale já ji dávám do zapékací nádoby s trochou česneku a zakápnutou olejem. Dělá se tak trochu jako na páře a výsledek je moc dobrý. Ale abych to celé shrnul: jeden od druhého zkrátka trochu opisujeme.
Co nesmí ve vašem jídelníčku chybět?
Pár dní jsem neměl v lednici žádné máslo a přiznávám, že to byly krušné časy. Nikdy by mě nenapadlo, že jsem na něm tak závislý. Měl jsem moc práce a když jsem se konečně dostal do obchodu, podlehl jsem chvilkovému šílenství a koupil hned tři balení najednou. Pak jsem jel rychle domů, popadl čerstvě upečený chleba a hned jsem si na něj dobrou půlku jednoho másla namazal.
Zdá se, že když jde o máslo, neznám bratra. Jo, a taky nemůžu pít čaj bez mléka; smetanou bych vzal zavděk jen v mimořádných případech. Z toho už si asi nějaký obrázek o mé stravě dokážete udělat. A abych nezapomněl, na sýry také nedám dopustit. Vím, že bych to s nimi neměl tak přehánět, ale nemůžu si pomoct.
O geneticky modifikovaných potravinách si nejspíš nemyslíte nic dobrého…
Možná je o mně známo, že dokážu sníst prapodivné věci, ale geneticky modifikované potraviny mezi ně rozhodně nepatří. Vždyť ani nevíme, co v našem těle udělají. V jednom z Murphyho zákonů se praví, že když se něco může pokazit, zaručeně se to pokazí. Není to zrovna vědecký přístup, proč se vyhýbat GM potravinám. Ale nemyslím si, že by Murphyho zákony byly jen pro legraci.
Vezměte si třeba krizi spojenou s BSE: zvířata, co by sama maso nepozřela ani omylem, začnou krmit mrtvolami jiných zvířat. Pak se jeden nemůže divit, že se dříve či později něco zvrtne. To samé platí i o experimentech s GM.
Teoreticky je možné, že GM smazávají rozdíly mezi jednotlivými odrůdami a vzniká jakási superodolná nadodrůda. Třeba GM snižují práh lidské imunity a nepřímo poškozují vnitřní orgány nebo plod v těle matky. Nevíme to jistě, ale dříve či později možná bude některá z těchto věcí, nebo dokonce všechny, prokázány.
Na GM mě však trápí ještě jedna věc: stojí za nimi především snaha vydělat a zdá se, že za každou cenu. Bezpečnost rozhodně nikdo nestaví na první místo. Takže já se budu zuby nehty držet ryze organické stravy, tam GM nikdy nejsou. A budu tiše doufat, že zákazníci se dají cestou zdravotně nezávadných potravin a budou raději nakupovat tam, kde se nabízejí tradiční potraviny.
Co byste poradil tomu, kdo by se chtěl přiblížit životnímu stylu, který reprezentuje River Cottage? Čím začít, co je podle vás nejdůležitější?
Nekonzumujte potraviny, u nichž nevíte, odkud pocházejí. Nakupujte tam, kde to dobře znáte, tedy tam, kde bydlíte, a výběr podřizujte sezoně. Nejlepší je ale vypěstovat si všechno vlastními silami. Věnujte se zahradničení, rybaření, sekání trávy, to vše vás nabije energií a pohodou.
