Stalo se to před sto lety, přesně o Vánocích roku 1923. Mrzlo a dav před Národním divadlem v Praze civěl na dva plavce, kteří lezli do ledové Vltavy. Pražané na mostě i náplavce nevěřícně kroutili hlavami – právě sledovali první veřejnou otužileckou exhibici v českých zemích.
Ve vodě byl tehdy Alfred Nikodém, pražský majitel zlatnické firmy, všestranný sportovec. A kromě toho známý průkopník zimního plavání.
Alfred Nikodém na tréninku otužilců na Vltavě na Střeleckém ostrově
Za rok veřejné otužování těla i ducha zopakoval, to se na něj přišlo podívat lidí ještě víc. A když to samé – ovšem už i s dalšími třemi odvážlivci – chtěl uskutečnit o Vánocích roku 1926, čekalo jej ráno nepříjemné překvapení.
„Vltava tehdy po mnoha letech na Štědrý den zamrzla,“ vypráví spisovatel Jan David, autor knihy Mrzneme napříč Vltavou, která se historii, technice i současnosti radovánek v ledové vodě věnuje.
Nikodém tehdy vzpomínal: „Neměl jsem ani tušení, že bude takový mráz. Na Štědrý den mně řinčel od rána telefon – byly to samé dotazy, zda poplavu. Kdybych byl ustoupil, styděl bych se sám před sebou,“ vyprávěl tehdy otužilec, kterému bylo 62 let a akci inicioval ve prospěch ošacení chudé pražské mládeže.
Takto to probíhá při Memoriálu Alfreda Nikodéma:
Doma o jeho plavání ale nechtěli ani slyšet. „Žádali, abych prý udělal testament. Nescházelo mnoho, aby mně moje paní hrozila, že se nechá rozvést,“ podotkl.
Se ženou se na poslední chvíli usmířil, to už před domem čekalo auto, aby otužilce odvezlo k Vltavě. Skočili do plavek a skrz led u břehu se prolámali první metry do větší hloubky a silnějšího proudu.
„Řeka tam byla pokryta ledovou tříští, která nás řezala do prsou, do rukou, ramen a do krku,“ vzpomínal Alfred Nikodém.
Delší otužilecká sezona
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
S plavci nastoupila i tehdy sedmnáctiletá plavkyně slečna Grismanová. Slečinka doma ovšem vše zatajila, byla si jistá, že by jí to maminka zakázala, a tak se rozhodla, že se to rodiče dozvědí až z novin.
„Zmíněná čtveřice zvládla 180 metrů řeky asi za tři a půl minuty, doplavali skoro současně,“ uzavřel spisovatel David s tím, že otužilecká sezona v Praze byla tehdy díky ledům na Vltavě (a možná i kvůli nižší průměrné teplotě) delší než dnes.
5 mýtů o otužování
Otužování je jednoduchý a přirozený způsob, jak posílit tělo a mysl. Ovšem nevěřte všemu, co se o něm traduje. Zde je pět z častých nesmyslů a nepravd s tím spojených.
- „Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.“ Toto přísloví by u otužování platit nemělo. Dejte si čas a začněte, až budete opravdu cítit, že jste připraveni.
- „Čím studenější, tím lepší.“ Otužování nemusí vždy nutně zahrnovat ledovou koupel. Otužujte se při pravidelném cvičení nebo běhání v zimních měsících. Fyzická aktivita v nízkých teplotách totiž stimuluje cirkulaci krve a díky tomu se zvyšuje tělesná odolnost proti nízkým teplotám.
- „Když ty, tak já taky.“ Pokud trpíte srdeční či respirační chorobou, mohlo by vaše tělo reagovat na ledovou vodu jinak, než tělo zdravého kamaráda. V případě podezření zejména na slabé srdce se před zahájením jakéhokoliv otužovacího režimu domluvte nejdříve s lékařem.
- „Čím déle, tím lépe.“ Existuje názor, že čím déle vydržíte v ledové vodě, tím efektivnější bude proces otužování. Ve skutečnosti se délka setrvání ve studené vodě může u jednotlivců výrazně lišit.
- „Hlavní je mít fyzičku.“ Otužování není pouze fyzickou praxí. Naopak, tento druh aktivity je mnohem komplexnější, než se zdá. Bez psychické odolnosti nemůžete posilovat tu fyzickou a o tom to celé je.
