Od poloviny března se do peněženek českých občanů promítají ekonomické dopady koronavirové krize. Řada rodičů musela zůstat doma, aby se starala o děti, mnohé firmy musely zavřít a některé již začaly propouštět. Značné množství českých domácností tak má nižší příjmy než obvykle.
Podle letošního průzkumu České bankovní asociace má pro podobné případy třetina obyvatel vytvořenou finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce, polovina z nás by s ní dokonce mohla vystačit i půl roku. Realita, v níž jsme se nyní ocitli, však vyznívá velmi drsně pro pětinu obyvatel, která přiznává, že má vytvořený finanční polštář jen na pouhý jeden měsíc.
„Když situace výpadku příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady. Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, často spoléhají na to a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ říká Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA.
Průzkum České bankovní asociace
|
Podle Brychtové bychom skutečně měli mít odloženo alespoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu, a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat. Stejně tak je nutné jednat s čistou hlavou, pokud za výpadkem příjmů stojí nemoc nebo nutnost starat se o nemocného. Nikdo v takovou chvíli asi nechce řešit, jestli vůbec bude mít na nájem nebo jídlo,“ dodává Brychová s ohledem na současnou situaci na pracovním trhu.
Finanční gramotnost Čechů roste
Průzkum České bankovní asociace také každoročně testuje, jaké jsou finanční znalosti Čechů. Letošní výsledky jsou přitom potěšující. V indexu finanční gramotnosti dosáhli Češi 61 procentních bodů ze 100. Oproti loňskému roku to je o čtyři body více, což je doposud nejvyšší hodnota za posledních několik let.
Míra úspěšnosti projít testem finanční gramotnosti a zodpovědět správně na nejrůznější otázky z oblasti financí však stále závisí na vzdělání lidí. I letos se potvrdilo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech Češi mají. Zatímco lidé bez maturity dosáhli v testu 52 bodů, lidé s vysokoškolským vzděláním získali 67 bodů ze 100.
Nejméně se však česká populace orientuje v úvěrech. Pro účastníky testu bylo opět nejtěžší rozhodnout, který z definovaných úvěrů je nejvýhodnější. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět pouze 42 procent z nás. Paradoxní přitom je, že si 62 procent Čechů myslí, že úvěrům a půjčkám rozumí.
