Krabice s označením CLAP (Comité Local de Abastecimiento y Prodducción – Lokální výbor pro produkci a zásobování) začala vláda prezidenta Madura rozdávat už v roce 2016 v reakci na ekonomickou krizi.
Agentura Reuters uvádí, že pro miliony Venezuelanů představuje měsíční dodávka základních potravin záchranné lano. Kvůli zhoršující se ekonomické situaci v zemi jsou nejchudší obyvatelé na vládě čím dál tím závislejší.
Bedna CLAP zpravidla obsahuje rýži, těstoviny, luštěniny, olej, mléko v prášku, konzervy s tuňákem a jiné základní potraviny. Cena balíčku je 25 tisíc bolívarů, které mají na černém trhu hodnotu 0,12 dolaru (necelé tři koruny). Vzhledem k minimální mzdě, která nedosahuje ani dvou dolarů (41 korun) měsíčně, je to však více než hodící se podpora.
Balíčky s jídlem jako nástroj revoluce
Organizace pověřená vydáváním potravinových krabic CLAP neskrývá svou politickou motivaci. „CLAP balíčky zůstanou, jsou nástrojem revoluce,“ uvádí Freddy Bernal, vrchní správce jejich distribuce pro Reuters. „Pomohly nám zastavit rozvrat společnosti, umožnily nám vyhrát volby a ve vítězství pokračovat,“ komentuje Bernal vítězství Madurovy vlády v několika lokálních volbách v roce 2017.
Někteří Venezuelané se bojí, že pokud budou v květnu hlasovat proti současnému prezidentovi, mohli by být potrestáni tím, že levné balíčky s jídlem nebudou nadále dostávat, píše server Euronews. Jejich distribuce je již teď značně sporadická, zejména v oblastech mimo hlavní město Caracas.
Země na pokraji ekonomického kolapsu
Maduro, jenž vládne Venezuele od roku 2013, se musí potýkat s hlubokou ekonomickou krizí, kterou odstartoval propad cen ropy na světových trzích na přelomu let 2014-2015. Pro Venezuelu, zakládajícího člena Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), představovaly zisky z prodeje ropy značnou část příjmů státního rozpočtu.
Státní kryptoměna petro má zachránit venezuelskou ekonomiku |
Na neblahé současné situaci země se podepsala i vládní socialistická strategie, jež se snažila získat podporu veřejnosti různými finančními bonusy, či jiným rozdáváním. I proto kritici vyčítají Madurově vládě, že program balíčků s jídlem CLAP představuje pouze částečné řešení krize, kterou sama vyvolala.
Prezident Venezuely Nicolas Maduro sice uznává, že lidé ve Venezuele hladovějí, ale odmítá přijmout mezinárodní pomoc. Ekonomické problémy své země svádí na zahraniční nepřátele. Maduro považuje dle agentury Reuters potravinové balíčky za svou „nejsilnější zbraň v ekonomické válce“, kterou proti němu vede Washington, jenž ho označuje za diktátora a uvalil na Venezuelu ekonomické sankce.
Prezidentské volby čekají zemi 20. května. Miliony obyvatel trpí hladem, podle studie nadace Bengoa zhubli dospělí Venezuelané v roce 2016 v průměru o devět kilogramů. Kromě toho se Venezuela potýká s hyperinflací. Podle Mezinárodního měnového fondu by inflace v zemi mohla letos dosáhnout 2 300 procent. Opozice označuje nadcházející volby za zmanipulované a chystá se je bojkotovat. I proto je favoritem stávající prezident Maduro.
